30. 6. 2015

Růst české ekonomiky v 1. čtvrtletí potvrzen¹

Podle zpřesněného odhadu vzrostl v 1. čtvrtletí 2015 hrubý domácí produkt meziročně o 4,0 %. Růst je tažen jak domácí, tak zahraniční poptávkou a přispívá k němu většina odvětví národního hospodářství.

Jak již naznačovaly předchozí dva odhady hospodářského vývoje v 1. čtvrtletí 2015, česká ekonomika na začátku letošního roku významně zrychlila svůj růst. Hrubý domácí produkt (HDP) očištěný o cenové vlivy a sezónnost vzrostl v 1. čtvrtletí meziročně o 4,0 % a v mezičtvrtletním srovnání o 2,5 %². Na revizi tempa růstu HDP oproti předchozím odhadům měly zásadní vliv zpřesněné údaje o dani z přidané hodnoty.

Hrubá přidaná hodnota (HPH) se zvýšila meziročně o 3,5 % a mezičtvrtletně o 1,3 %. Příznivý hospodářský vývoj se projevil napříč celou tuzemskou ekonomikou. Meziročně rostla nejen většina odvětví průmyslu, ale také podnikové služby napojené na rozvoj ostatních odvětví. Zpracovatelský průmysl vzrostl meziročně o 6,3 % a v porovnání s posledním čtvrtletím loňského roku se zvýšil o 2,6 %. Na tento růst měl největší vliv automobilový průmysl, ale také ostatní tradiční odvětví zpracovatelského průmyslu, jako například chemický průmysl, výroba pryže a plastů či výroba elektrických zařízení a výroba kovů a kovových konstrukcí. Meziroční růst stavebnictví dosáhl tempa 2,1 %, mezičtvrtletně se toto odvětví zvýšilo o 1,9 %. Výrazným meziročním tempem rostla i většina služeb. Například obchod, doprava a ubytování se meziročně zvýšily o 2,7 %, informační a komunikační činnosti o 4,1 % a profesní, vědecké, technické a administrativní činnosti o 4,3 %.

Na výdajové straně byl růst HDP tažen nejen zahraniční poptávkou, ale také zvýšenou domácí investiční aktivitou a rostoucí spotřebou domácností. Výdaje na konečnou spotřebu vzrostly meziročně o 2,8 % a mezičtvrtletně o 0,9 %. Výdaje na konečnou spotřebu domácností se oproti předchozímu roku zvýšily o 2,9 %, v porovnání s předchozím čtvrtletím o 1,3 %. Jejich růst byl tažen jak nákupy předmětů dlouhodobé spotřeby, obdobně jako v minulých letech, tak i vyšší spotřebou potravin či výdajů na služby. Výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí byly v 1. čtvrtletí 2015 meziročně vyšší o 2,5 %, mezičtvrtletně však díky zvýšené srovnávací základně poklesly o 0,2 %.

Investiční činnost, podpořená tvorbou zásob souvisejících s výrobními aktivitami, byla v 1. čtvrtletí rovněž významným faktorem růstu. Tvorba hrubého fixního kapitálu vzrostla meziročně o 2,7 %, mezičtvrtletně o 0,9 %. K jeho růstu přispěly nejen investice do dopravních prostředků a zařízení, ale také do obydlí a ostatních budov a staveb. Tvorba zásob, která na rozdíl od 1. čtvrtletí loňského roku rostla, byla ovlivněna rostoucí ekonomickou aktivitou. Rostly zásoby nedokončené výroby a stejně jako v předchozích čtvrtletích i materiálové zásoby. Naopak zásoby hotových výrobků a zboží klesaly, což koresponduje s rostoucí poptávkou.

Saldo zahraničního obchodu v běžných cenách bylo v 1. čtvrtletí meziročně stabilní a činilo 80,0 mld. Kč. Vývoz zboží a služeb vzrostl meziročně o 7,7 % a dovoz o 8,9 %. Mezičtvrtletně bylo tempo růstu vývozu výrazně vyšší než v předchozích obdobích (4,0 %), nicméně tento nárůst byl doprovázen i zvýšeným tempem dovozu (3,5 %).

Rychlejší hospodářský růst se pozitivně promítl na trhu práce. V 1. čtvrtletí v pojetí národních účtů bylo zaměstnáno v průměru 5 163 tisíc osob, což představuje meziroční růst o 1,1 % a mezičtvrtletní o 0,8 %. Počet odpracovaných hodin zaměstnanců se meziročně zvýšil o 0,5 %, mezičtvrtletně o 0,3 %. V samotném zpracovatelském průmyslu se jednalo o nárůst o 2,8 % oproti stejnému období loňského roku a o 0,3% růst oproti předchozímu čtvrtletí.

² Pokud není uvedeno jinak, jsou všechny zde uváděné údaje očištěny o změny cen, sezónní vlivy a nestejný počet pracovních dní. V sezónně očištěných údajích se stále promítá změna legislativy v oblasti výběru spotřební daně z tabákových výrobků, kdy ve 4. čtvrtletí 2014 došlo k ukončení možnosti masivního předzásobení, které se vyskytovalo vždy na konci roku. Po přechodnou dobu bude tento jev ovlivňovat mezičtvrtletní srovnání, zejména mezi 1. a 4. čtvrtletím. Na výdajové straně se tento jev projevuje v tvorbě hrubého kapitálu, jelikož přímo souvisel se zásobami. Vzhledem k tomu, že hrubá přidaná hodnota (HPH) není jevem předzásobení ovlivněna (resp. daněmi z produktů), doporučujeme pro analytické účely sledovat jako mezičtvrtletní indikátor ekonomické výkonnosti spíše HPH než HDP.