ICT ve veřejné správě a statistiky eGovernmentu - Zdroje dat, metodika šetření

Elektronizace veřejné správy je nedílnou součástí dobře fungující digitální ekonomiky a společnosti. Veřejná správa, která využívá možností nových technologií, přispívá k jednodušší komunikaci mezi státem a občany. Předpokladem pro takovou komunikaci je jak vnitřní propojenost státních úřadů, tak především dostatečná nabídka online služeb eGovernmentu, pro jejich možné využívání ze strany podniků i občanů. Vývoj těchto digitálních služeb je přitom důležitý jak z hlediska většího komfortu pro uživatele (občana, firmu, úředníka), tak z hlediska efektivity výdajů veřejných prostředků.

Nasazení ICT v oblasti veřejné správy si klade za cíl nejen optimalizovat interní činnosti v rámci veřejné správy, ale především nabídnout občanům a firmám profesionálnější, rychlejší a srozumitelnější služby. Pro efektivní dosažení tohoto cíle je nezbytné naplnit základní předpoklady jak na straně úřadů samotných, a to prostřednictvím adekvátní technické, softwarové, lidské a znalostní vybavenosti v této oblasti, tak i na straně klientů (občanů a firem), kteří mají možnost a patřičné dovednosti (digital skills) využívat jednotlivé agendy (při řešení životních situací) plně online. Nezbytným předpokladem pro výše uvedené je i tomu odpovídající legislativa.

Monitorování využívání ICT ve veřejné správě a rozvoje eGovernmentu Českým statistickým úřadem vychází z následujících tří oblastí:

• Šetření o využívání ICT veřejnou správou probíhalo od roku 2004 s cílem monitorovat vybavenost organizací veřejné správy informačními technologiemi a způsob jejich využití. Poslední dostupná data se vztahují k roku 2011 a lze je také dohledat v publikaci „Informační a komunikační technologie ve veřejné správě“; kód 9703-12.
• Doplňující zdroj informací představoval Průzkum webových stránek organizací veřejné správy, který sledoval zpřístupnění informací a on-line služeb na webových stránkách veřejné správy a pomáhal tak do roku 2013 zachycovat vývoj sbližování veřejné správy s veřejností.
• Třetí a současně aktuální zdroj informací poukazuje na to, do jaké míry jsou služby nabízené veřejnou správou prostřednictvím ICT využívány ze strany občanů a firem. Tyto informace vycházejí ze šetření o využívání ICT v domácnostech a mezi jednotlivci a šetření o využívání ICT v podnikatelském sektoru (více o metodice šetření zde: domácnosti, podniky)
  • Využívání internetu jednotlivci ve vztahu k veřejné správě zahrnuje takové jednotlivce, kteří uvedli, že použili internet pro soukromé účely alespoň jednou v posledních 12 měsících alespoň k jedné z následujících činností při jednání s úřady: vyhledávání informací na webových stránkách úřadu; komunikace s úřady pomocí elektronické pošty;  stáhnutí formuláře z webových stránek úřadu a/nebo vyplnění a online odeslání formuláře úřadům.
  • V případě podniků se do roku 2015 sledovaly údaje o úplném elektronickém podání a využívání datových schránek.
• Eurostat publikuje pouze údaje o ‘veřejné správě celkem‘ – kromě úřadů jsou do ukazatele zahrnuty i některé veřejné instituce. Jedná se především o veřejné školy, zdravotnická zařízení a knihovny.

Vedle toho ČSÚ čerpá data z databází konkrétních institucí.

• Data o počtu daňových přiznání podaných elektronickou cestou pro finanční správu ČR přes webovou aplikaci EPO (elektronická daňová přiznání) či prostřednictvím datových schránek zpracovává ČSÚ z volně dostupných dat Finanční správy. (V roce 2015 byla zavedena povinná komunikace s finanční správou prostřednictvím datové schránky pro všechny, kdo mají aktivní datovou schránku.)
• Data o kontaktních pracovištích Czech Point a jejich využívání (počty výstupů z projektu včetně rozhraní CzechPoint@office a CzechPoint@home), data o nově zřízených datových schránkách a počtu provedených transakcí prostřednictvím datových schránek zpracovává ČSÚ z volně dostupných dat Ministerstva vnitra ČR.
• Data o počtu elektronických podání vybraných služeb (e-Podání) poskytnutých České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ) pochází z volně dostupných dat ČSSZ.