Historický přehled výsledků voleb do Poslanecké sněmovny Národního shromáždění Československé republiky - Liberecký kraj
Charakteristika soudního okresu Český Dub
 Na rozloze 12 816 hektarů bylo rozmístěno 24 obcí, které se v úhrnu skládaly z 83 samostatných územních jednotek – osad. S výjimkou několika obcí byly ostatní tvořeny třemi až sedmi osadami. K nejvíce územně členěným obcím patřily Malšovice (7 osad), Petrašovice (6 osad) a Světlá pod Ještědem (6 osad). Při sčítání lidu v roce 1921 bylo v okrese sečteno 13 830 obyvatel. Nejvíce v samotném České Dubu (3 429), nejméně v obci Rašovka (207). S výjimkou Světlé pod Ještědem neměla žádná z obcí více než tisíc obyvatel. Celkově relativně vysoký počet obyvatel byl u řady obcí při jejich rozdrobenosti způsoben souhrnem obyvatel z nepříliš početně osídlených osad. Přítomné obyvatelstvo se z 91,7 % hlásilo k československé národnosti. Tento celookresní úhrn byl však ovlivněn národnostním složením v městě Český Dub. Zde se k československé národnosti hlásilo 69,6 % obyvatel, k německé 30,4 %. Z celookresního počtu 1 106 obyvatel německé národnosti jich 1 032 žilo v samotném Českém Dubu. Římskokatolické náboženství mělo na českodubsku převahu, neboť se k němu přihlásilo 8 961, tedy 64,8 % obyvatel. Nezanedbatelný byl také počet obyvatel vyznávajících církev československou (3 719). V některých obcích stoupenci této víry dokonce převažovali. S odstupem deseti let počet těch, kteří se k ní hlásili ještě o 6 procent vzrostl. Naopak římskokatolíků o 14 procent ubylo. Mírný pokles počtu obyvatel, který byl částečně ovlivněn úbytkem obyvatel německé národnosti, byl patrný v celém okrese.Malý soudní okres na úpatí Ještědského hřebene, zasahující v těchto končinách nejvíce k severu, byl významnou enklávou původního českého obyvatelstva. V samotném městě Český Dub naopak žila početná skupina německého obyvatelstva. Toto uspořádání bylo dáno především aktivitou podnikatelské rodiny Schmittů, majitelů bavlnářských podniků, kteří si přiváděli německy hovořící mistry a odborné dělníky. Firma zaměstnávala dělníky z širokého okolí a na její prosperitě byli závislí i živnostníci a obchodníci z Českého Dubu a okolí. Podnikatelská činnost Schmitta napomohla rovněž rozvoji dopravní sítě na Českodubsku a tím i zavedení autobusového spojení. V zemědělské výrobě Českodubska sehrálo významnou úlohu Hospodářské družstvo, které bylo založeno v roce 1922. Během následných pěti let se výrazně zvýšil počet jeho členů, hodnota prodaného zboží pak celkem čtyřnásobně. Český Dub byl rovněž spojen s konáním okresní hospodářsko-národopisné výstavy v roce 1924, kterou obeslalo půldruhého sta vystavovatelů. Hospodářská krize ve 30. letech zasáhla tento region především v důsledku zániku firmy Schmitt. Bylo nutné omezit práci v mnoha firmách, což způsobilo vysokou nezaměstnanost ve městě i v okolí. |
