Historický přehled výsledků voleb do Poslanecké sněmovny Národního shromáždění Československé republiky - Liberecký kraj

Charakteristika soudního okresu Jilemnice

Rozloha soudního okresu Jilemnice činila 14 545 hektarů. Ze 24 obcí, které byly rozmístěny na území okresu, měly největší katastrální výměru obce Horní Branná (1 564 hektarů) a Roztoky (1 228). Pouze 130 ha představoval katastr obce Stromkovice. O něco větší - 219 ha - byl katastr obce Roudnice. Při sčítání lidu v roce 1921 žilo na území okresu cekem 23 625 obyvatel, k nejlidnatějším obcím v té době patřila Jilemnice se 3 660 obyvateli, Horní Branná, ve které žilo 1 968 obyvatel, Poniklá se 1 789 obyvateli a Studenec se 1 715 obyvateli. Nejméně obyvatel měla obec Lhota Víchovská (256 obyvatel) a Jestřabí (324). Převážná část obyvatel (95,0 %) se hlásila k československé národnosti. Těch, kteří se přihlásili k německé, bylo 1 141 a rozhodující část (77,6 %) z nich žila v Zálesní Lhotě. Tato obec byla v soudním okrese atypickou právě svou neobvykle výraznou převahou obyvatel hlásících se k německé národnosti (88,7 %). Náboženské vyznání rozdělovalo obyvatele především na katolíky, kterých bylo 65,0 %, evangelíky, jejichž podíl činil 11,5 % a obyvatele hlásící se k církvi československé husitské. Těch bylo 9,4 %. Již v roce 1921, kdy proběhlo sčítání lidu, bylo bez vyznání 14,1 % obyvatel. Vysoký podíl obyvatel bez vyznání byl zaznamenán v Poniklé (20,3 %), v obci Víchová nad Jizerou (21,0 %).
Do roku 1930 došlo k mírnému poklesu obyvatel především československé národnosti. V tomto intervalu došlo rovněž k úbytku obyvatel římskokatolického vyznání (o 8,4 %), naopak posílil počet stoupenců náboženství českobratrského. (o 31, 8 %).

Jilemnice se, díky své atraktivní poloze, po roce 1925 stala významnou základnou turistiky a lyžařství při vstupu do Krkonoš. Zprovozněn zde byl i lyžařský skokanský můstek. V návaznosti na turistický ruch se rozvíjela také výroba lyží, sáněk a dalších sportovních potřeb ze dřeva. Okres byl součástí pásma podkrkonošského textilního průmyslu. Zastoupeny zde byly přádelny a tkalcovny lnu i bavlny. Na území okresu měla od nepaměti své domácí místo také tradice barvířská, která se udržovala zvláště v malých provozech živnostenského typu. V okolí Jilemnice působila v době meziválečné také bělidla látek. V okrese byla těžena malá ložiska měděné rudy. Ve větším měřítku se zde těžil čedič a drtil štěrk.