Historický přehled výsledků voleb do Poslanecké sněmovny Národního shromáždění Československé republiky - Liberecký kraj
Charakteristika soudního okresu Železný Brod
 Soudní okres o rozloze 9 830 hektarů byl tvořen katastrálním územím 19 obcí. Nejmenší rozlohu (235 ha) mělo území obce Plavy, naopak největší (810 ha) obce Loučky. Rozloha obcí byla ovlivňována i počtem osad, z nichž se skládaly. V tomto směru byl soudní okres značně územně členitý. Při sčítání lidu v roce 1921 žilo na území okresu 22 907 obyvatel. Nejvíce obyvatel čítaly Velké Hamry (3 679) a Železný Brod (3 089). Nejmenší obcí byla obec Horská Kamenice se 190 obyvateli. Obyvatelstvo se z 98,5 % hlásilo k národnosti československé. Z celkového počtu 260 obyvatel německé národnosti jich 111 žilo v Železném Brodě. Specifický byl postoj obyvatel k náboženství. Bez bez vyznání bylo téměř 40,0 % obyvatel tehdejšího okresu. K náboženství římskokatolickému se hlásilo 28,2 % obyvatel, k evangelickému 14,0 %, k československému pak (17,5 %). O deset let později, při sčítání v roce 1930, na území okresu žilo již o 2 174 obyvatel více, tedy o 9,5 %. Národnostní složení nedoznalo žádných změn, zato v případě náboženského vyznání došlo k výrazným změnám. Poklesl počet obyvatel bez vyznání a výrazně posílil počet obyvatel hlásících se k československé církvi, která tak měla nejpočetnější zastoupení (28,2 %).Železnobrodsko bylo spojeno s textilním průmyslem, jehož rozvoj podnítily výhodné vodní zdroje. Textilní továrny v Železném Brodě, Plavech – Haraticích byly součástí textilního imperia barona Liebiga. Spolu se závodem ve Svárově, který se nacházel v okrese Tanvald, a libereckým závodem v nich bylo v roce 1920 zaměstnáno 4 000 dělníků. Zaměstnání přinášely obyvatelům rovněž břidličné lomy, vápenka a další drobné závody. K rozvoji tohoto okresu přispěla i železniční trať z Liberce do Pardubic s odbočkou na Tanvald. Koncem 19. a začátkem 20. století se začíná v tomto regionu rozvíjet sklářská výroba. Jsou to především brusírny, mnoho lidí pracuje jako domácí dělnictvo pro německé exportní domy. V roce 1920 je otevřena v Železném Brodě první česká odborná škola sklářsko-obchodní, která sídlí od roku 1926 v nové budově. Škola vychovala stovky žáků, z nich někteří dosáhli věhlasu doma i v cizině. Dekorativní skleněné figurky, skleněná bižuterie, a v neposlední řadě i výrobky z hutnického skla, proslavily město po celém světě. |
