Historický přehled výsledků voleb do Poslanecké sněmovny Národního shromáždění Československé republiky - Liberecký kraj
Charakteristika soudního okresu Frýdlant
 Soudní okres Frýdlant se na počátku 20. let rozkládal na území o 31 207 hektarech. Na území okresu se nacházelo celkem 30 obcí, přičemž mezi územně největší patřily obce Bílý Potok (4 535 ha), Hejnice (3 769 ha) a Raspenava (2 668 ha). Podle výsledků sčítání lidu v roce 1921 žilo na tehdejším území soudního okresu Frýdlant 31 590 obyvatel, z nichž se k německé národnosti hlásilo 29 478 obyvatel (93 %) a k československé pouhých 1 166 obyvatel. Cizinců zde bylo 927. Nejvíce obyvatel měly obce Frýdlant (6 172) a Hejnice (2 638), naopak nejméně pak obec Háj (214). Co se týče zastoupení české menšiny v konkrétních obcích, nejvíce obyvatel z celkového počtu se k československé národnosti přihlásilo v obci Větrov (každý jedenáctý obyvatel, tedy 8,9 %) a dále v obcích Frýdlant (6,7 %), Hejnice (6,1 %) a Bílý Potok (5 %). V následujících deseti letech se počet obyvatel soudního okresu snížil o 1 665 osob, jak vyplynulo z výsledků sčítání lidu na konci roku 1930, které uvádělo celkový počet 29 925 obyvatel. K výrazné změně v národnostním složení obyvatel okresu nedošlo, jen co se týče snížení počtu obyvatel, šlo převážně o německou národnost.Z hlediska náboženského vyznání ve frýdlantském soudním okrese převažovalo římskokatolické (91,1 % obyvatel), k evangelickému vyznání se hlásilo 8,2 % obyvatel. Celý politický okres měl, díky své poloze na severním okraji hor a výběžku do sousedního území, významný kulturní sklon k Lužici a Slezsku. Současně to bylo území s intenzivními obchodními styky s přilehlými německými kraji. Duchovním centrem tohoto území se stala obec Hejnice a právě katolické obyvatelstvo výrazně formovalo Frýdlantsko jako společensky a duchovně odlišné od bezprostředních sousedů. Frýdlantsko patřilo k územím se širokým zastoupením textilních továren, z nichž některé měly významné celorepublikové postavení. K největším textilním podnikům patřila přádelna česané příze G. A. Richter v Raspenavě, továrna Hanse a Friedricha Müllerových ve Frýdlantu, zaměřená na zušlechťování textilních látek, výrobu damašku a barevné sypkoviny. Textilní továrny byly rovněž v řadě dalších obcí. Specifické postavení měla továrna na zpracování juty ve Višňové. Dřevozpracující průmysl reprezentoval podnik v Černousích, který vyráběl mobilní dřevěné stavby z prefabrikovaných dílů a od roku 1924 i dřevěné domy, z nichž některé se dosud dochovaly v Liberci v části Horní Hanychov a Harcov. V malém rozsahu se na Frýdlantsku vyráběl porcelán, obuv. Do širokého okruhu podniků patřil rovněž zámecký pivovar. Mezi významná lázeňská místa se řadila obec Lázně Libverda, která představovala středisko společenského života i oblíbené výletní místo. |
