Historický přehled výsledků voleb do Poslanecké sněmovny Národního shromáždění Československé republiky - Liberecký kraj
Charakteristika soudního okresu Jablonné v Podještědí
 Téměř shodné číslo platilo pro rozlohu okresu v hektarech i pro počet obyvatel žijících na tomto území - právě tak by se dal charakterizovat soudní okres Jablonné v Podještědí v roce 1921. Plocha okresu činila 16 847 hektarů a počet přítomných obyvatel vykazoval údaj 16 869. Rozlohou největší katastrální území přináležela k obcím Heřmanice (1 927 ha), Dubnice (1 582 ha) a Křižany (1 598 ha). Ve srovnání velikostí obcí podle počtu obyvatel bylo na čelním místě Jablonné v Podještědí s 3 827 obyvateli. Podstatně méně obyvatel žilo v obcích Křižany (1 395), Heřmanice (1 051) a Dubnice (1 007). Ze souboru 20 obcí okresu byly nejméně početné obce Česká Ves (330), Kněžice (335), Finkendorf (323) a Janovice (320).K československé národnosti se hlásil pouze nepatrný podíl (1,3 %) obyvatel. Vedle československých státních příslušníků, z nichž se podstatná část hlásila k národnosti německé, byla v okrese i početná skupina 1 635 cizozemců. Soustředěna byla z 90,0 % v Jablonném v Podještědí. Tato skupina výrazně ovlivňovala počet obyvatel obce. I v tomto okrese platilo, že obyvatelstvo německé národnosti bylo více věřící a orientováno na římskokatolickou víru. V průběhu dalších deseti let poklesl počet přítomného obyvatelstva o 1 211 osob, zejména v důsledku úbytku cizozemců. Tím se podstatně snížil i počet obyvatel v Jablonném v Podještědí, v obci v té době žilo 2 406 obyvatel. Na území soudního okresu však došlo k mírnému nárůstu počtu obyvatel hlásících se k československé národnosti, jejich podíl nyní činil 4,1 %. Jablonský průmysl byl součástí územního pásma českého textilu, táhnoucího se podél hraničních hor od západu k východu. Tkalcovny Gürtler v Jablonném patřily k závodům s moderním strojním vybavením. V pásmu obcí pod horami se ve dvacátých letech udržovalo drobné strojírenské podnikání a kovovýroba. V Kněžicích vyráběla firma Schicht zemědělské stroje, mlátičky a fukary. V Brništi byla slévárna produkující odlitky z litiny pro vybavení zemědělských podniků, a také další zboží jako mříže, poklopy a sloupky. Zemědělské obce se v tomto pásmu vyznačovaly existencí větších usedlostí a dvorců, rozvíjejících mléčné hospodářství a výkrm vepřů společně s podnikáním v lesnictví. Selským lesům sloužily některé zdejší pily, z nichž moderně vybavená byla pila Elstnerova v Jablonném v Podještědí. Součástí mléčného hospodářství bylo zdejší sýrařství, zaměřující se i na výrobu specialit pro hosty Lužických hor. |
