Historický přehled výsledků voleb do Poslanecké sněmovny Národního shromáždění Československé republiky - Liberecký kraj

 

Charakteristika soudního okresu Cvikov

ilustrační obrázekÚzemí soudního okresu mělo rozlohu 9 260 ha. Více jak třetinu tohoto území tvořil katastr obce Svor o výměře 1 808 ha a katastr obce Cvikov o výměře 1 777 ha. Pouze 226 ha byla rozloha katastrálního území obce Mařeničky. Podle Statistického lexikonu z roku 1921 se na území okresu nacházelo 11 obcí, ve kterých žilo 12 830 obyvatel. Přirozeným centrem byl Cvikov s 4 872 obyvateli. Z hlediska počtu obyvatel jej s výrazným odstupem následovaly obce Svor (l 702 obyvatel), Kunratice (1 640 obyvatel) a Krompach (1 255 ).
Těsně pod tisícovou hranicí byl počet obyvatel v obci Mařenice (947). Naopak k obcím s nízkým počtem obyvatel se řadily Mařeničky (246), Hoffnung (246) a Glasert (303). Pouze 575, tedy 4,5 % obyvatel, se v soudním okrese hlásilo k československé národnosti. Tento celookresní průměr však byl výrazně překročen v obci Svor, kde podíl dosáhl 24,4 %. V ostatních obcích se k československé národnosti nehlásil nikdo nebo pouze několik jedinců. Okresy s převahou německého obyvatelstva se vyznačovaly vysokým podílem obyvatel, které vyznávalo římskokatolické náboženství. Nejinak tomu bylo i v případě soudního okresu Cvikov, v němž činil podíl lidí tohoto vyznání celkem 94,7 %.
Porovnání údajů ze sčítání lidu v letech 1921 a 1930 ukázalo na neměnnou rozlohu a mírný nárůst počtu obyvatel, především pak československé národnosti. Jejich počet vzrostl dvojnásobně. Z pohledu náboženského vyznání byl zaznamenán několikanásobný nárůst počtu obyvatel bez vyznání.
 
Horský a podhorský okres byl především střediskem textilního průmyslu, zaměřeného na výrobu bavlněných látek. Ve dvacátých letech se u cvikovských firem projevila značná technická zaostalost při srovnání s podniky nejen na druhé straně hranice, ale i ve srovnání firem z okolí, například Varnsdorfu na straně jedné a Liberci na straně druhé. Za velké hospodářské krize se právě cvikovský průmysl prakticky zhroutil. Dřívější výrazné centrum sociální demokracie se od dvacátých let radikalizovalo a již ve třicátých letech označoval komunistický tisk Cvikov jako „Rudé srdce severu“. Ve Cvikově sídlil Rudý svaz textiláků. Nezaměstnanost, spolu s polozaměstnaností (lidé v dlouhodobých výlukách), postihla téměř 80 % obyvatelstva. Rovněž intenzivně zasáhla pochopitelně také živnostenstvo. Během třicátých let se zhoršily podmínky pro přecházení pracovních sil přes hranice do textilek na Žitavsku. Část cvikovských dělníků nacházela uplatnění ve vyspělejším prostředí varnsdorfského průmyslu.
Ke cvikovskému soudnímu okresu náleželo i důležité středisko sklářské výroby ve Svoru s významnou koncentrací české menšiny. Základem zdejší výroby byly Riedlovy sklárny s produkcí užitkového skla.
Tradiční obživa lidí v Lužických horách, tolik spojená s prací v lese a výrobou dřevěného nářadí, jakož i ovocnářství pro potřeby palíren, stagnovala.