Historický přehled výsledků voleb do Poslanecké sněmovny Národního shromáždění Československé republiky - Liberecký kraj
Komunistická strana Československa
 Vznikla sloučením několika národních frakcí na konferenci v Praze ve dnech 30. 10. – 1. 11. 1921. Nejsilnější byla skupina česká a německá. Na rozdíl od všech politických stran doby první republiky zahrnovala zástupce všech národností a působila jako jednotný celek po celém území Československa. Základem členstva bylo radikální levé křídlo české a německé sociální demokracie, které se rozcházelo s vlastní stranou především v rozhodnosti při prosazování sociálních požadavků a žádalo vytvoření systému vlády sovětů v Československu. Ve veřejném vystupování za svými cíli se projevovala německá levice jako důraznější než česká, takže při sloučení těchto dvou národních částí bylo třeba sjednat kompromis vyjádřením programovými výroky dvou představitelů levice - Bohumila Šmerala a Karla Kreibicha. V parlamentních volbách vystoupila samostatně poprvé v roce 1925. Volby přinesly straně nečekaný úspěch. Získala 934 223 hlasů, což představovalo 13,2 %. Největší podporu dostala na venkově, kde obdržela 519 700 hlasů. Komunistická strana prošla v roce 1929 vnitřním vývojem, při němž bylo dosavadní vedení vystřídáno skupinou politiků v čele s Klementem Gottwaldem. Reakcí na boj a změny ve vedení strany byl odchod stranických elit a části členstva. Přestože procházela výraznými změnami, ve volbách v roce 1929 dostala relativně vysoký počet hlasů. Parlamentní volby v roce 1935 v podstatě potvrdily pozice strany z konce 20. let a stala se tak čtvrtou nejsilnější stranou v Československu. V politických okresech první republiky, rozkládajících se na převážné části území současného Libereckého kraje, měla Komunistická strana Československa u voličů rozdílnou pozici. Není bez zajímavosti, že zřetelně větší podporu měla v okresech, ve kterých se obyvatelstvo hlásilo převážně k německé národnosti. Ve třech okresech s převažujícím podílem německého obyvatelstva (Jablonné v Podještědí, Frýdlant, Liberec), dosahovala strana v parlamentních volbách v letech 1925 a 1929 nečekaně vysokého počtu hlasů, když ji volil téměř každý třetí volič. S určitým odstupem se na dalším místě umístil rovněž okres s převahou německého obyvatelstva, Jablonec nad Nisu, ve kterém pro Komunistickou stranu hlasovalo okolo 20 % voličů. Podstatně méně hlasů však získala strana v okresech s převahou venkovského obyvatelstva Česká Lípa a Dubá. Parlamentní volby v roce 1935 přinesly výrazný úbytek voličských hlasů pro Komunistickou stranu v okresech s německou většinou. Přes tento vývoj, s ohledem na tehdejší vnitropolitickou situaci, lze dosažené počty hlasů považovat za vysoké. Příkladem byl okres Frýdlant, kde strana obdržela 17,5 %, okres Jablonné v Podještědí, kde získala 13,3 % hlasů. V politických okresech s českou většinou (Jilemnice, Turnov, Semily), nebyla Komunistická strana v parlamentních volbách zdaleka tak úspěšná. Výraznější podpory se jí dostalo v roce 1925 pouze od voličů v okrese Semily, kde získala 12,5 % hlasů. Ve zbývajících okresech Turnov, Jilemnice se zisk hlasů pohyboval okolo 6,5 %. Volby v roce 1929 přinesly straně v těchto okresech úbytek voličů. Naopak ve volbách v roce 1935 se pozice strany co do zisku hlasů opět posílila. |
