Historický přehled výsledků voleb do Poslanecké sněmovny Národního shromáždění Československé republiky - Liberecký kraj
Sudetoněmecká strana
 Vznik této strany byl reakcí na rozpuštění Německé nacionální strany a Německé nacionálně socialistické strany dělnické. Od sklonku roku 1933 vystupovala jako tzv. Sudetoněmecká vlastenecká fronta, hnutí odmítající údajně politické stranictví a snažící se o sjednocení všech německých politických sil. Jednalo se o stranu snažící se vybudovat masovou členskou základnu. S jejím programem vystoupil Konrád Henlein 21. října 1934 v České Lípě na masovém shromáždění. Jeho vystoupení vzbudilo pozornost v českém politickém táboře, protože Henlein nevylučoval v tomto okamžiku ještě určitou spolupráci s českou pravicí. Ve vedoucích funkcích byli většinou mladí, dosud neznámí politici. Strana byla podporována z Německa a ustavila se oficiálně před volbami v roce 1935. V letech 1935 – 1938 ovládla téměř veškerý politický život v pohraničí.Významným mezníkem v dějinách strany se staly květnové parlamentní volby v roce 1935. Volby přinesly Sudetoněmecké straně nečekaný úspěch. Hlas jí odevzdalo 1 249 530 voličů, což představovalo 15,2 % všech odevzdaných hlasů. Právě z hlediska odevzdaných hlasů z ní tento výsledek učinil vítěze voleb a získala po českých agrárnících nejvíce mandátů. Odstup dalších německých stran za Sudetoněmeckou stranou byl propastný. Volební úspěch Sudetoněmecké strany byl ovlivněn sociální situací, v níž se nacházelo obyvatelstvo příhraničních oblastí v důsledků hospodářské krize, rozsáhlou pomocí ze zahraničí, tj. z Německa, a v neposlední řadě vedenou předvolební kampaní. Sudetoněmecká strana se stala jednoznačným vítězem voleb i v tehdejších politických okresech s převahou německého obyvatelstva, rozkládajících se na území současného Libereckého kraje. Největšího volebního úspěchu dosáhla v politickém okrese Jablonec nad Nisou, kde ji dalo hlas 66,4 % voličů. S určitým odstupem se na druhém místě umístil politický okres Jablonné v Podještědí, ve kterém Sudetoněmecká strana obdržela 61,0 % hlasů. Těsně pod hranicí šedesáti procent hlasů, odevzdaných této straně, zůstaly politické okresy Liberec (59,8 %) a Česká Lípa (59,8 %). Silnou pozici si v politickém okrese Frýdlant udržela Komunistická strana Československa, když v těchto parlamentních volbách dostala hlasy od 15,6 % voličů. Mírně tak oslabila vliv Sudetoněmecké strany v tomto regionu, která obdržela hlasy od 56,5 % voličů. V politických okresech s převahou českého obyvatelstva byly volební zisky této strany zanedbatelné. Mezi soudními okresy jednoznačně co do počtu hlasů pro Sudetoněmeckou stranu vedl soudní okres Jablonec nad Nisou (71,0 %), před okresy Mimoň (66,4 %), Dubá (64,4 %), Rokytnice nad Jizerou (63,6 %) a Jablonné v Podještědí (63,2 %). |
