Historický přehled výsledků voleb do Poslanecké sněmovny Národního shromáždění Československé republiky - Liberecký kraj

 

Německá sociálně demokratická strana dělnická

ilustrační obrázekNěmecká sociální demokracie byla v prvních poválečných letech nejdůležitější politickou stranou mezi Němci žijícími na území Československa. V této době zaznamenala strana značný příliv členů. Zakládající sjezd se konal 30.srpna – 3. září 1919 v Teplicích. V době ustavení strany stál v čele Josef Seliger, jeden z aktivních politiků, který se snažil o vytvoření německých separatistických provincií. Strana patřila k nejlépe organizovaným stranám v Evropě. Nejsilnější organizace byly v průmyslových regionech s velkým počtem dělníků, v severních a severozápadních Čechách. Ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 1920 dosáhla strana nejvýraznějšího úspěchu v období první republiky a stala se po československé sociální demokracii druhou nejsilnější stranou v parlamentu.
V květnu 1921 se po vnitřních sporech od sociálně demokratické strany organizačně osamostatnilo radikální levicové křídlo pod vedením Karla Kreibicha. Rozštěpení strany s sebou přineslo výrazný pokles členské základny, což se odrazilo ve výsledcích voleb v roce 1925. I přes tento pokles však byla strana početnější než Československá sociálně demokratická strana dělnická. Členy z řad dělnictva vázala především výhodnějšími podmínkami, jež poskytovala její odborová organizace. V parlamentních volbách v roce 1929 se německá sociální demokracie stala znovu nejsilnější německou stranou a současně měla zastoupení ve vládě. V té měla zastoupení i po volbách v roce 1935, přestože obdržěla hlasy pouze od 3,6 % voličů. Tento pokles byl spojen s příklonem německých voličů k německo-nacionálním stranám. Němečtí sociální demokraté po nástupu nacistů v Německu k moci podporovali německou antifašistickou emigraci. Většina členů se ve vypjatých obdobích stavěla na obranu republiky.

Parlamentní volby konané v roce 1920 přinesly ojedinělý volební úspěch Německé sociálně demokratické straně na územích s převahou obyvatelstva hlásícího se k německé národnosti.
Vysoký počet voličů dal hlasy této straně i v politických okresech rozkládajících se na území současného Libereckého kraje. Každý druhý volič ji volil v politickém okrese Frýdlant. K volebnímu zisku 50,6 % všech hlasů v tomto okrese se přiblížily politické okresy Jablonné v Podještědí, kde pro stranu hlasovalo 46,6 % voličů, okres Česká Lípa 45,0 % voličů a okres Liberec 43,4 %. Méně úspěšnou byla strana v politickém okrese Jablonec nad Nisou, kde získala podporu 34,1 % voličů. Souhrnné výsledky za politické okresy v sobě skrývají rozdílné volební preference v jednotlivých soudních okresech.
Nejvíce hlasů v rámci politického okresu Česká Lípa dostala strana v soudním okrese Nový Bor (53,3 %), nejméně pak v soudním okrese Mimoň (39,2 %). V soudním okrese Cvikov dalo hlas straně 54,0 % voličů, v sousedním okrese Jablonné v Podještědí 40,5 %. Rozdíly jsou zřetelné mezi soudními okresy Jablonec nad Nisou a Tanvald, Chrastavou a Libercem i Frýdlantem a Novým Městem. Výjimkou mezi soudními okresy s převahou německého obyvatelstva, kde Německou sociálně demokratickou dělnickou stranu volilo pouze 18,3 % voličů, byl soudní okres Dubá. V tomto soudním okrese voliči upřednostnili Svaz zemědělců, stranu, které dalo hlas téměř 60 % voličů.