Historický přehled výsledků voleb do Poslanecké sněmovny Národního shromáždění Československé republiky - Liberecký kraj

 

Svaz zemědělců

ilustrační obrázekSvaz zemědělců (Bund der Landwirte. BdL), navazoval na činnost Německé agrární strany, vzniklé na začátku 20. století. V Čechách byl založen Svaz zemědělců v listopadu 1918 v České Lípě. V únoru 1919 se uskutečnil první zemský sjezd strany pro Čechy. Mezi hlavní představitele německých agrárníků patřil v tomto období Josef Jannausch, bývalý sociálnědemokratický funkcionář. Organizační struktura této strany se v Čechách rozvíjela rychle a strana zde získala i politický vliv. V důsledku složitých organizačních problémů na Moravě a Slezsku byl Svaz zemědělců založen jako strana s celostátní působností až v lednu 1920 na sjezdu v Praze.
V národnostní části programu podobně jako ostatní německé strany Svaz zemědělců podporoval požadavek národního sebeurčení a současně se hlásil k uznání „republikánské formy státu“. Hospodářská část programu se orientovala na ochranu zájmu malorolníků, mimo jiné na prosazení finanční podpory pro střední a malé rolnické usedlosti. V sociálních pasážích prosazovala ochranu všech vesnických sociálních skupin. Součástí programu bylo rovněž zrovnoprávnění žen. Strana se domáhala odstranění přílišného centralismu.
Hlavní voličský potenciál strany představovali malorolníci. Členská základna čítala téměř 100 000 lidí a řadila tak Svaz zemědělců k nejmasovějším německým stranám. Počet členů začal klesat až po roce 1933 v souvislosti s jejich přesunem do Sudetoněmecké strany. K vedoucím stranickým funkcionářům patřil Franz Křepka a Franz Spina.
K představitelům strany v Liberci patřil Franz Windisch, ředitel odborné hospodářské školy v Liberci, předseda klubu poslanců a senátorů německých agrárníků a prezident německé sekce Zemědělské rady pro Čechy.
V parlamentních volbách v dubnu 1920 se německá agrární strana stala s 13 mandáty nejsilnější německou občanskou stranou. Uspěla i v parlamentních volbách v roce 1925. V říjnu 1926 vstoupila do vládní koalice a předseda strany F. Spina obsadil resort ministra veřejných prací. Nový ministr při sjezdu strany v Liberci vystoupil na veřejné manifestaci v Liberci v lednu 1927.
Agrární strana kandidovala v parlamentních volbách v roce 1929 se stranou Deutsche Arbeits und Wahlgemeinschaft. Spolupráce s touto stranou německých průmyslníků a vyšších středních vrstev však očekávaný zisk nepřinesla. Parlamentní volby v roce 1935 přinesly výrazný odliv voličů směrem k Sudetoněmecké straně.

Strana, která oslovovala malorolníky, hlásící se k německé národnosti měla nejvíce voličů v okresech s převahou zemědělské výroby a rolníků této národnosti. Mezi takové patřily politické okresy Česká Lípa, Jablonné v Podještědí a Frýdlant.
První parlamentní volby v roce 1920 přinesly straně vysoký zisk hlasů právě od voličů ve výše uvedených okresech. V politickém okrese Česká Lípa dostala 23,1 % hlasů, přitom tento průměr snižoval převážně průmyslový soudní okres Nový Bor. Naopak výrazného volebního úspěchu dosáhla strana v soudním okrese Mimoň (32,4 %).
V politickém okrese Jablonné v Podještědí obdržela 26,4 % hlasů, když za tímto číslem se skrýval rozdíl mezi soudním okresem Cvikov, kde strana obdržela 18,0 % hlasů, a soudním okresem Jablonné v Podještědí s 33,3 %. Rozdíly byly zřejmé i na Frýdlantsku.
Zcela dominantní pozici ziskem 59,7 % hlasů měla strana v soudním okrese Dubá.
Program strany oslovil v dalších parlamentních volbách, které se konaly v roce 1925, ještě více voličů. V politickém okrese Česká Lípa zisk strany narostl o 6,2 procentních bodů. Strana dostala hlas od 29,3 % voličů. V politickém okrese Jablonné v Podještědí vzrostly volební preference o 4,7 procentních bodů na 31,1 %, v politickém okrese Frýdlant dokonce o 7,6 procentních bodů na 26,7 %.Výrazně posílila svoji pozici i v politickém okrese Liberec, což byl odraz růstu volebních preferencí jak v soudním okrese Chrastava (o 6,1 bodu), tak v soudním okrese Liberec (o 8,4 bodu). S převahou 67,1 % hlasů zvítězila v soudním okrese Dubá.
Následující parlamentní volby v roce 1929, ve kterých kandidovala společně se stranou Německé pracovní volební společenství a Karpatoněmeckou stranou, nepřinesly další očekávaný zisk voličských hlasů ale naopak počet jejich voličů v zemědělských okresech na Liberecku poklesl. V okresech Česká Lípa a Jablonné v Podještědí nebyl pokles volebních preferencí nijak výrazný. Zřetelný odklon voličů zaznamenala strana na Frýdlantsku (o 5,9 procentních bodů). Společná kandidátka naopak přinesla další příliv voličů v politickém okrese Liberec na celkových 17,1 %.
V parlamentních volbách v roce 1935 strana kandidovala samostatně, když vedení odmítlo návrh jednotné kandidátky s K. Henleinem. Voličů, kteří zůstali věrni této straně, bylo výrazně méně. V politickém okrese Česká Lípa 9,1 %, Jablonné v Podještědí 11,3 %, Frýdlant 6,7 %. V typicky zemědělském soudním okrese Dubá poklesly volební preference strany o 41,5procentních bodů na 20,7 %.