Historický přehled výsledků voleb do Poslanecké sněmovny Národního shromáždění Československé republiky - Liberecký kraj

 

Československá strana lidová

ilustrační obrázekČeskoslovenská strana lidová vznikla sloučením katolických stran, které schválil první sjezd, konající se 26. ledna 1919 v Brně. Předsedou potvrdil dosavadního předsedu křesťansko sociální strany Jana Šrámka. Lidová strana si zachovala tradiční decentralizaci podle zemí. Měla dvě zemské organizace v Čechách a na Moravě, později i na Slovensku a Podkarpatské Rusi.
Programy lidové strany, které byly vydány samostatně pro obě zemské organizace zdůrazňovaly svoji závislost na katolické víře, křesťanskou solidaritu, jejíž podstatou byla vzájemná spolupráce a podpora jednotlivých sociálních vrstev a stavovských složek na křesťanském základě. Strana zastávala princip nedotknutelného soukromého vlastnictví s jistými omezeními: Český program doporučoval družstevní uplatnění dělnictva v závodech, moravský uznával určité meze soukromého vlastnictví (možnost přerozdělit přírodní bohatství a přírodní energii). Ze zásad křesťanského solidarismu mělo vycházet řešení sporů mezi zaměstnavateli a zaměstnanci.
V politické části se oba programy stavěly za parlamentní demokracii a žádaly zavádění zásad křesťanské morálky do politické praxe.
Ve školských a kulturních otázkách prosazovaly oba programy náboženskou výchovu ve škole, soustavně budované katolické školství, svobodu církve a jejích spolků a rovnoprávnost náboženského vyznání. Žádaly ochranu katolické rodiny.

Členská základna lidové strany souvisela s náboženským založením obyvatelstva v jednotlivých regionech. Nejsilnější byla na Moravě a ve Slezsku. Velkou početní převahu ve straně měli zemědělci, necelou pětinu pak tvořilo dělnictvo. Vlivnou skupinou ve straně byla katolická inteligence. Lidová strana měla rozsáhlou síť přidružených zájmových organizací. Nejvíce bylo zemědělských organizací a spolků, silné bylo odborové a tělocvičné hnutí.K nejpočetnějším patřila tělocvičná organizace Orel a Svaz katolických žen a dívek.
Výrazný úspěch dosáhla strana v parlamentních volbách v roce 1925, kdy ziskem 9,75 % hlasů (31 mandátů) se stala třetí nejsilnější stranou. Z parlamentních voleb v roce 1929 vyšla strana ze ztrátami (25 mandátů) a poklesla na páté místo. A další úbytek voličů zaznamenala strana v parlamentních volbách v roce 1935.

Československá strana lidová měla své voliče především na Jilemnicku
a Semilsku. Nejvíce hlasů tradičně dostávala v soudním okrese Jilemnice. V parlamentních volbách v roce 1925 zde této straně dalo hlas 22,4 % voličů. Druhého nejvyššího zisku hlasů dosahovala v soudním okrese Lomnice na Popelkou. V  parlamentních volbách ve stejném roce ji volilo 16,2 %. voličů. Od více jak deseti procent voličů dostávala tradičně Československá strana lidová hlasy v parlamentních volbách v soudním okrese Vysoké nad Jizerou. Nejvíce pak v parlamentních volbách v roce 1925, a to 13,5 %. Na Turnovsku bylo příznivců této strany podstatně méně. V soudním okrese Turnov se rozpětí volebních preferencí pohybovalo mezi 3,8 %- 8,5 %. Na Českodubsku bylo dosaženo nejnižšího zisku hlasů v roce 1920, a to 5,5 %, naopak v následných volbách v roce 1925 dalo hlas straně 8,1 % voličů.
Nábožensky orientované voliče v okresech s německou většinou oslovovala Německá strana křesťansko sociální. Proto také v těchto územích dostávala Československá strana lidová minimální počet hlasů. V žádném z těchto okresů nepřekročil zisk hlasů půl procenta.