Historický přehled výsledků voleb do Poslanecké sněmovny Národního shromáždění Československé republiky - Liberecký kraj
Československá sociálně demokratická strana dělnická
 Československá sociálně demokratická strana dělnická patřila ke stranám s nejstarší tradicí a k nejvýznamnějším stranám první Československé republiky. Její vznik se vztahuje k 7. dubnu 1878, kdy byla v Praze - Břevnově ustavena Českoslovanská sociálně demokratická strana dělnická za účasti Ferninanda Schwarze z Liberce. V roce 1911 došlo k rozdělení sociálních demokratů v Rakousku-Uhersku a vzniku samostatné České sociálně demokratické strany dělnické. Naopak v prosinci 1918 se uskutečnilo sloučení Československé sociálně demokratické strany dělnické s Českou sociálně demokratickou stranou v Rakousku a se Slovenskou sociálně demokratickou stranou Uherska. Toto spojení vedlo k vytvoření první celostátní strany a upevnění jejího postavení.Ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 1920 získala 25,7 % odevzdaných hlasů, což bylo množství, kterého se později v celých dějinách 1. republiky již nepodařilo žádné straně dosáhnout. Přestože se stala vládní stranou, prošla krizí, byla vnitřně ideově rozdělena. Výsledkem byl rozkol Sociálně demokratické strany a oddělení jejího radikálního levicového křídla - komunistů. Nejvýznamnější postavou meziválečné sociální demokracie byl Antonín Hampl, který jí předsedal téměř patnáct let. Sociální demokracie nejen deklarovala, ale především fakticky uplatňovala státotvornou politiku, což posilovalo její vysoký koaliční potenciál. Podílela se na naprosté většině koaličních vlád, které se v ČSR vytvořily. Výjimkou bylo období 1926-1929. Ve vnitřní organizační struktuře byly základní jednotkou místní politické organizace, organizace sociálně demokratických žen, dělnické tělocvičné jednoty a organizace sociálně demokratické mládeže. Mezi povinnosti člena sociální demokracie patřilo členství v některém odborovém svazu, který byl součástí Odborového sdružení československého, které patřilo k nejvýznamnějším satelitním organizacím. V šíření socialistických názorů měla významnou roli Dělnická akademie. Členy strany a těmi, kteří dávali straně své hlasy, byli zejména dělníci, drobní úředníci, z části živnostníci a ve značné míře i státní zaměstnanci. Koaličním partnerem strany byla především Československá strana národně socialistická. V koaličních vládách rovněž spolupracovala s německou sociální demokracií, zvláště pokud stál v čele německých sociálních demokratů D. Czech. Činnost strany byla úředně zastavena v listopadu 1938, v lednu následujícího roku byla strana rozpuštěna. Parlamentní volby v roce 1920 přinesly straně vysoký zisk hlasů v politických okresech, rozkládajících se na území současného Libereckého kraje. Nejvíce hlasů získala v politických okresech Semily (21,6 %) a Turnov (20,4 %), přestože průměr politického okresu Semily podstatně snížil soudní okres Železný Brod, ve kterém stranu volilo pouze 14,8 % voličů. V politickém okrese Turnov byl zřetelný rozdíl mezi zisky hlasů v soudním okrese Turnov, kde Československé straně sociálně demokratické dalo hlas 18,2 % voličů a soudním okresem Český Dub, kde obdržela 25,3 % hlasů. Na Jilemnicku neměla strana takovou podporu voličů jako v okresech předchozích. Navíc celookresní průměr ovlivnili voliči ze soudního okresu Rokytnice nad Jizerou, hlásící se převážně k německé národnosti a upřednostňující německé strany. V dalších politických okresech s převahou německého obyvatelstva se zisk hlasů pro tuto stranu pohyboval v rozmezí od 2,4 % (Frýdlant) do 7,9 % (Jablonec nad Nisou). V parlamentních volbách v roce 1925 pro stranu hlasovalo podstatně méně voličů. Výrazný propad voličské přízně byl zaznamenán v politických okresech Turnov a Semily. V dalších parlamentních volbách v roce 1929, a následně i 1935, v okresech s českou většinou narostl počet voličů této strany, avšak zdaleka nedosáhl úrovně parlamentních voleb 1920. |
