Zemědělství - 3. čtvrtletí 2019

Výroba masa mírně rostla, ceny jatečných prasat také

31.10.2019
Kód: 270149-19
 

Ve 3. čtvrtletí dosáhla výroba masa 112 320 tun, meziročně o 2,7 % více. Z toho bylo 17 422 tun (+1,1 %) hovězího, 51 586 tun (+1,6 %) vepřového a 43 258 tun (+4,8 %) drůbežího. Ceny jatečného skotu byly meziročně mírně nižší (2,4 %), naopak ceny jatečných kuřat se mírně zvýšily (+1,9 %). Pokračoval růst cen jatečných prasat na hodnotu 44,49 Kč v průměru za kg jatečně upraveného těla, tj. o 4,86 Kč/kg více než v minulém čtvrtletí. Mlékárny a odbytové organizace nakoupily od producentů 746 832 tis. litrů mléka (+1,0 %) za průměrnou cenu 8,62 Kč za litr.

Porážky a výroba masa
Ve 3. čtvrtletí bylo na jatkách poraženo 57,8 tis. ks skotu (meziročně +0,6 %), z toho bylo 23,4 tis. býků (+4,7 %), 26,5 tis. krav (2,8 %), 5,9 tis. jalovic (+3,7 %) a 1,5 tis. telat (8,2 %). Vyrobeno bylo 17 422 tun hovězího masa (+1,1 %). Mírné navýšení výroby hovězího masa souviselo s vyšším dovozem a nižším vývozem zvířat určených k porážce.

Porážky prasat se ve 3. čtvrtletí meziročně mírně zvýšily na 574,4 tis. ks (+2,5 %), avšak prasnic bylo vyřazeno z chovu a poraženo o 11,9 % méně. Vepřového masa se vyrobilo 51 586 tun, tj. meziročně o 1,6 % více, ale o 3,8 % méně než v předcházejícím čtvrtletí. Rostoucí ceny jatečných prasat využili chovatelé k prodeji i mladších a menších prasat. Rozdíl v průměrné hmotnosti prasat porážených v 1. a 3. čtvrtletí byl 4,1 kg.

Podle statistického šetření Ministerstva zemědělství ČR bylo ve 3. čtvrtletí na jatkách poraženo 66 587 tun drůbeže, což představuje výrobu 43 258 tun drůbežího masa, meziročně +4,8 %.

Stavy skotu a prasat
Na začátku 3. čtvrtletí stavy skotu v České republice čítaly 1 422,7 tis. ks, z toho bylo 582,8 tis. krav, a vzhledem ke stejnému datu loni se téměř nezměnily. Mírný pokles (4,6 %) byl zaznamenán v kategorii býků ve výkrmu, od které se odvíjí výroba hovězího masa. Nižší počet zvířat, který byl k dispozici pro výrobu masa, byl kompenzován změnami v zahraničním obchodě se zvířaty určenými k porážce.

Podle statistického šetření v chovu prasat se jejich stavy snížily na 1 510,1 tis. ks (3,0 %), z toho stavy prasnic meziročně zůstaly na stejné úrovni (90,5 tis. ks; 0,1 %). Stavy prasat ve výkrmu se snížily o 3,5 %. Podobně jako u skotu, se nižší nabídka vykrmených prasat neprojevila na produkci vepřového masa vzhledem k výrazně nižšímu vývozu prasat určených k porážce.

Ceny zemědělských výrobců jatečného skotu, prasat a kuřat
Ceny jatečného skotu se ve 3. čtvrtletí dostaly o 2,4 % pod úroveň stejného období loni. Nejvíce klesly ceny jatečných telat (11,7 %), mírně se snížily ceny jalovic (3,4 %) a býků (3,3 %), ceny jatečných krav zůstaly meziročně téměř stejné (+0,4 %). Průměrná cena jatečných býků byla 45,83 Kč/kg v živém nebo 83,40 Kč/kg v jatečné hmotnosti.

Ve 3. čtvrtletí pokračovalo zvyšování cen jatečných prasat. Vzhledem ke stejnému čtvrtletí loni, kdy byly ceny v propadu, se zvýšily o 24,4 %. Zemědělští výrobci prodávali jatečná prasata v průměru za 34,23 Kč za kg živé hmotnosti nebo 44,49 Kč za kg jatečně upraveného těla. Vzhledem k předcházejícímu čtvrtletí byla cena o 4,86 Kč/kg vyšší.

Ceny jatečných kuřat se meziročně mírně zvýšily (+1,9 %). Jatečná kuřata se prodávala v průměru za 23,08 Kč/kg v živém.

Zahraniční obchod s živými zvířaty a masem
Podle předběžných výsledků zahraničního obchodu1) v období od června do srpna 2019 se meziročně navýšil obrat obchodu s živým skotem, a to vzhledem k vyššímu vývozu zvířat k dalšímu chovu. Obrat obchodu s živými prasaty a drůbeží se snížil v důsledku poklesu na obou stranách obchodu.

Rostoucí množství vyváženého zástavového skotu v minulém roce se projevilo ve sledovaném období v poklesu vývozu jatečných zvířat, navíc k zajištění výroby masa na jatkách se zvýšil i dovoz jatečných zvířat. Vývoz živého skotu určeného k porážce meziročně klesl o 13,1 % na 15,2 tis. ks, kdežto skotu k dalšímu chovu se vyvezlo opět více (36,9 tis. ks; +10,4 %). Na straně dovozu vzrostl počet zvířat k porážce na 1,5 tis. ks. Největším odběratelem vykrmeného skotu je Rakousko, kam směřovaly téměř tři čtvrtiny vývozu těchto zvířat. Zástavový skot se vyvážel nejvíce do Turecka, odstavená telata do Španělska a Nizozemska. Skot k porážce se dovážel ze Slovenska.

V zahraničním obchodě s živými prasaty pokračoval stejný vývoj jako v minulém čtvrtletí charakterizovaný meziročně sníženým dovozem selat, jejich zvýšeným vývozem a klesajícím vývozem jatečných prasat. Ve sledovaném období bylo dovezeno pouze 23,6 tis. selat (43,8 %), ale bylo jich vyvezeno 39,2 tis. ks (+16,2 %). Selata se tradičně dovezly z Dánska a Německa, vývozy směřovaly do Maďarska, na Slovensko, do Rumunska a Rakouska. Vývoz jatečných prasat se snížil na 48,1 tis. ks, meziročně 30,7 %. Nejvíce se jich vyvezlo na Slovensko, do Maďarska a Německa.

Bilance zahraničního obchodu s živou drůbeží byla kladná jak v kategorii jednodenních mláďat, tak jatečné drůbeže. Celkový přebytek obchodu s jednodenními mláďaty dosáhl 23,4 mil. kuřat a meziročně poklesl v důsledku nižšího dovozu (1,6 mil. ks; 30,4 %) i vývozu (25,1 mil. ks; 16,8 %). Jednodenní kuřata masného typu se vyvážela hlavně na Slovensko, kuřata nosného typu do Polska a Rumunska. Ve sledovaném období se vyvezlo 6 073 tun (+14,7 %) kuřat a vyřazených slepic k porážce, především do Polska a na Slovensko, a 3 197 tun (+26,5 %) vykrmených krůt, z nich nejvíc do Německa a Polska.

Záporná bilance zahraničního obchodu1) s masem se meziročně zlepšila u vepřového na 59 521 tun a drůbežího na 20 697 tun, kdežto u hovězího se mírně prohloubila na 7 483 tun.

Dovoz hovězího masa se meziročně zvýšil na 10 623 tun (+10,1 %), podobně i vývoz na 3 141 tun (+10,2 %). Dovezené maso pocházelo především z Nizozemska, Německa, Polska a Irska; vývozy směřovaly hlavně na Slovensko, do Polska a Nizozemska.

U vepřového masa zmírnily schodek obchodní bilance meziročně nižší dovoz (66 765 tun; 1,5 %) a vyšší vývoz (7 244 tun; +7,4 %). Nejvíce vepřového masa se dovezlo z Německa, Španělska a Polska. Převážná většina vývozu směřovala na Slovensko.

V zahraničním obchodě s drůbežím masem byl zaznamenán pokles na straně dovozu i vývozu. Ve sledovaném období se dovezlo 25 034 tun (7,0 %) a vyvezlo 4 338 tun (22,7 %) drůbežího masa. Největší podíl na dovozu mělo Polsko; na vývozu se nejvíce podílelo Slovensko, Německo, Rakousko a Maďarsko.

Nákup mléka a ceny zemědělských výrobců mléka
Podle statistického šetření Ministerstva zemědělství ČR bylo ve 3. čtvrtletí nakoupeno od tuzemských producentů 746 832 tis. litrů mléka (+1,0 %), z toho mlékárny nakoupily od producentů a odbytových organizací ke zpracování 614 262 tis. litrů (2,9 %) mléka.

Ceny zemědělských výrobců mléka byly meziročně vyšší o 4,7 %. Zemědělci prodávali mléko jakostní třídy Q za průměrnou cenu 8,62 Kč za litr, tj. o 31 hal/l nižší než v minulém čtvrtletí.

Zahraniční obchod s mlékem a mléčnými výrobky
Výrazný přebytek zahraničního obchodu1) s mlékem a mléčnými výrobky se ve sledovaném období navýšil na 227,8 tis. tun. Dovezeno bylo 61,4 tis. tun (7,8 %) mléka a mléčných výrobků, vyvezeno 289,3 tis. tun (+0,6 %). Tento výsledek byl nejvíce ovlivněn výrazně nižším dovozem mléka a smetany (9,8 tis. tun; 25,6 %) a zakysaných mléčných výrobků (8,1 tis. tun; 23,8 %) a mírným navýšením vývozu mléka a smetany (236,6 tis. tun; +2,2 %). Zvýšený dovoz sýrů a tvarohu prohloubil schodek obchodu s touto komoditou na 11,9 tis. tun. Na obchodu s mlékem a mléčnými výrobky se nejvíce podílelo Německo a Slovensko v obou směrech, na dovozu také Polsko a vývozu Itálie.

________________________
1) Do obchodu se zeměmi EU (Intrastat) nejsou zahrnuty obchodní operace realizované osobami, které nejsou registrované k DPH. Povinnost vykazovat pro Intrastat nemají ani zpravodajské jednotky s roční hodnotou odeslání a přijetí pod prahem 12 mil. Kč.

Poznámky:
Publikované údaje (s výjimkou zahraničního obchodu) jsou definitivní.

Zodpovědný vedoucí pracovník: Ing. Renata Vodičková, vedoucí oddělení statistiky zemědělství a lesnictví, tel. 274 054 292, e-mail: renata.vodickova@czso.cz
Kontaktní osoba: Ing. Renata Vodičková, tel. 274 054 292, e-mail: renata.vodickova@czso.cz
Zdroje dat: Statistické zjišťování ČSÚ o porážkách hospodářských zvířat (Zem1−12), Chov skotu (Zem1−02), Chov prasat (Zem2−02)
Veřejná databáze ČSÚ: Ceny v zemědělství (tab. Indexy cen zemědělských výrobců, tab. Průměrné ceny zemědělských výrobků)
Databáze zahraničního obchodu (ČSÚ)
Výstupy statistických zjišťování MZe o nákupu mléka (Mlék(MZe) 6-12, Odbyt(MZe) 6-12) a o nákupu drůbeže
Drůb (MZe) 4-12
Termín ukončení sběru dat: 10. 10. 2019
Termín ukončení zpracování: 25. 10. 2019
Související publikace: Porážky hospodářských zvířat:
https://www.czso.cz/csu/czso/porazky-hospodarskych-zvirat-srpen-2019, termín zveřejnění podrobných údajů za září: 4. 11. 2019
Chov skotu:
https://www.czso.cz/csu/czso/chov-skotu-1-pololeti-2019

Chov prasat: https://www.czso.cz/csu/czso/chov-prasat-1-pololeti-2019
Termín zveřejnění další RI: 30. 1. 2020

  • czem103119.docx
  • Přílohy:
  • Tab. 1 Výroba masa a nákup mléka
  • Graf 1 Hovězí maso – výroba a průměrná cena zemědělských výrobců
  • Graf 2 Vepřové maso – výroba a průměrná cena zemědělských výrobců
  • Graf 3 Drůbeží maso – výroba a průměrná cena zemědělských výrobců
  • Graf 4 Mléko – nákup a průměrná cena zemědělských výrobců
  • Tiskové sdělení: Výroba masa mírně rostla, ceny jatečných prasat také
  • Vyjádření Renaty Vodičkové, vedoucí oddělení statistiky zemědělství a lesnictví ČSÚ
    (soubor mp3)
Zobrazit vše Skrýt

Zveřejněno dne: 31.10.2019
Data jsou platná ke dni zveřejnění publikace.


Kontakt: Oddělení informačních služeb - ústředí
Informace o inflaci, HDP, obyvatelstvu, průměrných mzdách a mnohé další najdete na stránkách Českého statistického úřadu: www.czso.cz
tel: 274 052 304, 274 052 451, e-mail: infoservis@czso.cz