Zahraniční obchod České republiky v prvním roce členství v Evropské unii

03.06.2005
Kód: e-6033-05
 



Zahraniční obchod České republiky v prvním roce členství v Evropské unii
 
Zahraniční obchod 1 byl v prvním roce po vstupu České republiky do EU (květen 2004 až duben 2005) v porovnání se stejným obdobím před vstupem České republiky do EU (květen 2003 až duben 2004) provázen některými změnami, které souvisely se zapojením do rozšířeného trhu Evropské unie. Českým firmám se zvětšil vnitřní trh a podstatně se změnily podmínky pro obchodování. Padly celní bariéry, byly odstraněny překážky při překročení hranic v rámci Evropské unie a snížily se transakční náklady. To se pozitivně projevilo ve výsledcích zahraničního obchodu. O tom svědčí dosažená tempa růstu vývozu i dovozu, výrazné zlepšení obchodní bilance, posuny v teritoriální i zbožové struktuře zahraničního obchodu.
 
Vývoj zahraničního obchodu byl v prvním roce po vstupu do EU oproti stejnému období před vstupem do EU charakterizován především
 
- vysokými tempy růstu vývozu i dovozu , která znamenala zvýšení obratu zahraničního obchodu za období členství v EU 2 o 20,6 %. Obrat zahraničního obchodu dosáhl 3 569,2 mld. Kč (z toho vývoz 1 790,2 mld. Kč a dovoz 1 779,0 mld. Kč) a byl proti období před členstvím v EU vyšší o 609,1 mld. Kč. Významnější podíl na přírůstku obratu zahraničního obchodu měl vývoz (56,4 %), který se zvýšil o 23,8 % (o 343,8 mld. Kč), vliv dovozu, jenž byl vyšší o 17,5 % (o 265,3 mld. Kč), představoval 43,6 %.
Uvedená tempa růstu jsou vysoká i v porovnání s dynamikou zahraničního obchodu států EU25, což dokumentují údaje Eurostatu, které jsou zatím k dispozici za deset měsíců po rozšíření EU. V tomto období (květen 2004 až únor 2005) vzrostl na bázi EUR proti stejnému období před rozšířením EU (květen 2003 až únor 2004) v průměru vývoz EU25 o 8,2 % (EU15 o 7,2 %) a v průměru dovoz EU25 o 10,1 % (EU15 o 9,4 %). Vývoz a dovoz deseti států (EU10), které se staly členy od 1. května 2004, byly ve stejném období v průměru vyšší o 23,3% a 18,7 %. Na celkovém vývozu EU25 se nové členské státy podílely 7,4 %  (ČR 1,9 %) a na celkovém dovozu EU25 jejich podíl činil 8,3 % (ČR 1,9 %). Podíl ČR na celkovém vývozu EU10 dosáhl 26,0 % proti 24,4 % před vstupem do EU a zastoupení na celkovém dovozu EU10 představovalo 23,2 % proti 22,1 % před rozšířením EU (viz tabulka č. 1 v příloze);
 
- předstihem tempa růstu vývozu před tempem růstu dovozu o 6,3 p.b., který ovlivnil výraznou změnu obchodní bilance . Záporné saldo zahraničního obchodu v období před členstvím v EU (květen 2003 až duben 2004) ve výši 67,3 mld. Kč se změnilo v prvním roce členství v EU na kladné saldo zahraničního obchodu v rozsahu 11,2 mld. Kč; zlepšení obchodní bilance tak představovalo 78,5 mld. Kč. Krytí dovozu vývozem vzrostlo v porovnávaných obdobích z 95,6 % na 100,6 %. Obchodní bilance se zlepšila (snížením pasiva, resp. zvýšením aktiva) teritoriálně vyjma SNS 3 a ostatních států 4 se všemi ostatními teritoriálními uskupeními a v komoditní struktuře kromě surových materiálů nepoživatelných a minerálních paliv, průmyslového spotřebního zboží a zemědělských a potravinářských surovin a výrobků u všech ostatních tříd SITC.
 
Změny (administrativní i ekonomické), které poznamenaly zahraniční obchod po vstupu ČR do EU se týkaly především
 
- způsobu sběru dat , který se zásadně změnil u rozhodující části zahraničního obchodu, kde detailně kontrolované údaje s právní platností z předchozích Jednotných celních deklarací byly nahrazeny údaji ze zvláštních administrativních zjišťování (Intrastat). Jejich prostřednictvím jsou přímo od firem (příjemců a odesílatelů zboží) ve vazbě na údaje o DPH získávány zejména údaje o obchodu se státy EU. Zbývající část zahraničního obchodu, která je realizována především s třetími státy (mimo EU), podléhá klasickému celnímu řízení, které je zdrojem statistických údajů (Extrastat). Spojováním obou systému vznikají údaje statistiky zahraničního obchodu; neplatí však zjednodušený princip, že Intrastat je jenom obchod v rámci EU a Extrastat pouze obchod mimo EU;
- metodiky i legislativy zahraničního obchodu . Tyto změny byly ovšem v takovém rozsahu, že nenarušily dlouhodobou srovnatelnost dat statistiky zahraničního obchodu;
- zahraničně obchodní politiky. Společná zahraničně obchodní politika států EU vůči nečlenským státům otevřela nové možnosti pro zahraniční obchod České republiky. Nad rámec všeobecných obchodních pravidel v rámci WTO měla EU sjednány preferenční dohody (o celní unii nebo o volném obchodu) s větším počtem států, resp. s některými uskupeními, čímž si zajistila výhodnější podmínky pro obchodováni. Ty samozřejmě využívá po vstupu do EU i Česká republika. Současně však pozbyla platnost řada dohod, které měla Česká republika uzavřeny s některými státy v uplynulém období.
 
Při podrobnějším pohledu na
 
- teritoriální orientaci zahraničního obchodu (viz tabulka č. 2 a č. 3 v příloze) je zřejmé , že vývoz vzrostl vyjma ostatních států a dovoz se zvýšil kromě rozvojových ekonomik v relaci ke všem hlavním teritoriálním uskupením.
Mírně podprůměrná dynamika vývozu do EU25 (22,5 %) poněkud oslabila pozici EU25 v celkovém vývozu (která zůstala nicméně dominantní), a to ve prospěch zejména rozvojových ekonomik, evropských tranzitivních ekonomik a SNS; podíl těchto oblastí na celkovém vývozu je sice oproti zastoupení EU25 nesrovnatelně nižší (8,3 %), jeho posílení v období po vstupu do EU o 1,2 p.b. lze přesto považovat za pozitivní. Převažující část (82 %) zvýšení z celkového vývozu připadla na růst vývozu do EU25. Celkové tempo růstu vývozu do EU25 bylo odrazem rozdílné dynamiky vývozu do jednotlivých členských států. Nadprůměrný růst byl příznačný pro vývoz do Maďarska, Belgie, Švédska, Španělska, Slovenska, Francie a do Polska, mírnější dynamika provázela vývoz do Rakouska, Itálie, Německa, Spojeného království a Nizozemska. Z vývozu do dalších států (mimo EU25) lze zmínit růst vývozu do Ruska, na Ukrajinu a do Japonska a výrazný pokles vývozu do Číny.
Nadprůměrná dynamika dovozu z EU25 (18,2 %) mírně posílila převažující zastoupení EU25 na celkovém dovozu, a to na úkor pozice rozvojových ekonomik a ostatních států (dohromady o 2,2 p.b.). Nevýznamně vzrostl na celkovém dovozu podíl evropských tranzitivních ekonomik a SNS. Téměř 74 % růstu z celkového dovozu bylo realizováno zvýšeným dovozem z EU25. Dynamika dovozu z jednotlivých členských států EU25 byla značně rozdílná. Vysoce nadprůměrný růst vykázal dovoz z Nizozemska, Španělska, Polska, Slovenska, Švédska a Spojeného království, podprůměrný růst byl zřejmý  u dovozu z Rakouska, Německa, Itálie, Maďarska, Belgie a z Francie. U dovozu z dalších států (mimo EU25) byl zřejmý výrazný růst dovozu z Japonska a ze Spojených států a nevýznamné zvýšení dovozu z Číny.
Vývoj vývozu a dovozu v relaci k hlavním teritoriálním uskupením se projevil v celkové obchodní bilanci . V období členství v EU bylo docílené aktivum obchodní bilance výrazně ovlivněno vysokým kladným saldem zahraničního obchodu (256,3 mld. Kč) s EU25, které proti období před vstupem do EU vzrostlo o 85,6 mld. Kč. Aktivní obchodní bilance (o 8,0 mld. Kč vyšší) byla zřejmá ještě ve vztahu k evropským tranzitivním ekonomikám. Výrazně nižší (o 20,7 mld. Kč) byl deficit obchodní bilance s rozvojovými ekonomikami; schodek zahraničního obchodu se SNS a s ostatními státy (kam se koncentruje největší nerovnováha zahraničního obchodu) se prohloubil o 4,2 mld. Kč a 3,2 mld. Kč. Navýšení kladné bilance s EU25 bylo výsledkem zejména vyššího aktiva obchodní bilance s Německem a se Slovenskem a přechodu z pasiva do aktiva u obchodní bilance s Francií. Kleslo kladné saldo zahraničního obchodu s Nizozemskem a se Spojeným královstvím. Z dalších států (mimo EU25) skončil vysokým schodkem zahraniční obchod s Čínou, Japonskem, Ruskem a se Spojenými státy;
 
- zbožovou strukturu zahraničního obchodu (viz tabulka č. 4) lze po vstupu do EU zaznamenat růst vývozu i dovozu u všech tříd SITC. Docílená dynamika vývozu i dovozu (vyjma chemikálií a příbuzných výrobků) byla u všech tříd SITC vyšší (i když u jednotlivých tříd rozdílná) po vstupu do EU než v období před vstupem do EU.
Pozitivním rysem bylo další posílení úlohy strojů a dopravních prostředků (SITC 7) v celkovém vývozu vlivem nadprůměrného růstu jejich vývozu. Zvýšení vývozu o 186,0 mld. Kč představovalo 54,1 % navýšení celkového vývozu. Dovoz strojů a dopravních prostředků zaznamenal naopak značně podprůměrný růst a tím i oslabení pozice na celkovém dovozu. Kladné saldo zahraničního obchodu se stroji a dopravními prostředky dosáhlo 173,8 mld. Kč a proti období před vstupem do EU vzrostlo o 94,5 mld. Kč; kompenzovalo tak zhoršení bilancí u některých tříd SITC a současně vyvolalo aktivum celkové obchodní bilance . K navýšení kladného salda došlo především u silničních vozidel (o 25,3 mld. Kč), která zaznamenala vysoký růst vývozu (o 27,6 %) a zvýšení pozice v celkovém vývozu, jež je mezi všemi třídami SITC nejsilnější (15,3 %). Aktivum vzrostlo významněji ještě u strojů a zařízení všeobecně užívaných v průmyslu (o 21,3 mld. Kč), zařízení k telekomunikaci, záznamu a reprodukci zvuku (o 9,3 mld. Kč) a u kancelářských strojů a zařízení k automatizovanému zpracování o 7,0 mld. Kč).
Podprůměrná dynamika vývozu a nadprůměrná dynamika dovozu provázela polotovary a materiály (SITC 6), což vedlo k oslabení jejich pozice na celkovém vývozu a zvýšení jejich podílu na celkovém dovozu. Kladné saldo zahraničního obchodu přesto mírně vzrostlo (z 25,5 mld. Kč na 30,8 mld. Kč), a to především díky zvýšení aktiva obchodu s kovovými výrobky (o 7,2 mld. Kč) a s výrobky z pryže (o 2,3 mld. Kč).
Kladná bilance zahraničního obchodu s  průmyslovým spotřebním zbožím a zbožím j.n. (SITC 8+9) klesla o 5,2 mld. Kč. Tento fakt byl vyvolán podprůměrnou dynamikou vývozu při současně nadprůměrném tempu růstu dovozu. Aktivum se koncentrovalo do obchodu s nábytkem a jeho díly a prefabrikovaných  budov, výrobků zdravotnických a instalačních. Zhoršila se bilance s oděvními výrobky a doplňky a s obuví (vliv silné konkurence asijských výrobků na zahraničních trzích).
Chemikálie a příbuzné výrobky (SITC 5) zaznamenaly nejvyšší tempo růstu vývozu a současně nejnižší tempo růstu dovozu ze všech tříd SITC. Pasivum obchodní bilance s uvedenými výrobky zůstalo i po vstupu do EU vysoké, avšak o 9,1 mld. Kč nižší. Podařilo se zvýšit aktivum obchodu s organickými chemikáliemi (o 4,4 mld. Kč) a zmírnit zejména pasivum obchodu s plasty v prvotní formě a s léčivy a farmaceutickými výrobky, do kterých se nicméně nadále koncentrují více než dvě pětiny z celkového schodku zahraničního obchodu s chemikáliemi a příbuznými výrobky.
Nejvyšší dynamiku dovozu ze všech tříd SITC a současně mírně podprůměrné tempo růstu vývozu provázelo suroviny nepoživatelné a minerální paliva (SITC 2+3). Tento vývoj, který byl pod silným vlivem cen minerálních paliv, ovlivnil prohloubení záporného salda u této třídy SITC z 65,8 mld Kč na 90,1 mld. Kč (z toho u ropy a ropných výrobků z 47,9 mld. Kč na 72,4 mld. Kč), které tak patřilo mezi všemi třídami SITC k nejvyšším.

            Vysoce nadprůměrná dynamika vývozu a mírně podprůměrné tempo růstu dovozu zemědělských a potravinářských surovin a výrobků (SITC 0+1+4) ovlivnily mírné posílení úlohy uvedených výrobků v zahraničním obchodu. Pasivum obchodní bilance s těmito výrobky se nevýrazně prohloubilo a koncentrovalo se hlavně do zeleniny a ovoce (15,3 mld. Kč).



1 Všechny údaje jsou v běžných cenách. Údaje za rok 2004 jsou zpřesněné podle uzávěrky k 27. květnu 2005, údaje za rok 2005 jsou za leden až březen zpřesněné a za duben předběžné podle uzávěrky k 27. květnu 2005.
2 V období květen 2003 až duben 2004 proti období květen 2002 až duben 2003 vzrostl obrat zahraničního obchodu o 12,3 % (o 325,3 mld. Kč), z toho  vývoz o 12,9 % (o 165,8 mld. Kč) a dovoz o 11,8 % (o 159,5 mld. Kč).
3 Společenství nezávislých států.
4 Čína, KLDR, Kuba, Laos, Mongolsko a Vietnam.



  • cvzo060305analyza.doc
  • Přílohy:
  • Tab. 1 Zahraniční obchod států EU25
  • Tab. 2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu ČR před vstupem a po vstupu do EU
  • Tab. 3 Zahraniční obchod ČR s vybranými státy v květnu 2004 až dubnu 2005
  • Tab. 4 Zbožová struktura zahraničního obchodu ČR před vstupem do EU a po vstupu do EU
  • Graf 1 Vývoj obchodní bilance ČR před vstupem do EU a po vstupu do EU
  • Graf 2 Zbožová struktura vývozu a dovozu ČR s EU25

Zveřejněno dne: 03.06.2005
Data jsou platná ke dni zveřejnění publikace.


Kontakt: Oddělení informačních služeb - ústředí
Informace o inflaci, HDP, obyvatelstvu, průměrných mzdách a mnohé další najdete na stránkách Českého statistického úřadu: www.czso.cz
tel: 274 052 304, 274 052 451, e-mail: infoservis@czso.cz