Vývoj průměrných mezd zaměstnanců - 4. čtvrtletí

Evidenční počet zaměstnanců na přepočtené počty se ve 4. čtvrtletí 2010 celkově snížil o 1,2 % ke stejnému období předchozího roku, tj. o 46 tisíc. Meziroční změna průměrné mzdy proto již takřka není poznamenána změnou zaměstnanosti a zkreslena strukturálními efekty. Ukázal se tak v celé nahotě skutečný trend ve mzdovém vývoji a faktické zastavení mzdového růstu.
Odvětvově je však vývoj počtu zaměstnanců značně diferencovaný, i když početně nejde o dramatické změny: zvyšování zaměstnanosti lze nalézt především v odvětvích ostatní činnosti (+5,6 %) a peněžnictví a pojišťovnictví (+3,9 %), dále v činnostech v oblasti nemovitostí (+1,3 %) a ve zdravotní a sociální péči (+1,1 %). Významný je obrat k lepšímu ve zpracovatelském průmyslu, který byl nejsilněji postižen krizí: vzhledem k velikosti odvětví nárůst o 1,1 % znamená zvýšení počtu o 11,9 tisíc. Na druhou stranu došlo k vysokým poklesům počtu zaměstnanců v odvětvích ubytování, stravování a pohostinství (-9,1 %), zemědělství, lesnictví a rybářství (-5,8 %), výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu (-5,7 %), stavebnictví (-5,3 %) a doprava a skladování (-4,1 %). Projevilo se již také propouštění ve veřejné správě (-2,0 %, tj. -5,8 tis.).
Podnikatelská a nepodnikatelské sféra již nezaznamenaly rozdílný vývoj, v obou došlo k drobnému poklesu zaměstnanosti. Až do 3. čtvrtletí 2010 přitom docházelo v nepodnikatelské sféře k mírnému nárůstu počtu zaměstnanců, který částečně vyvažoval výrazný pokles v krizí postižené podnikatelské sféře, jež nyní ještě doznívá. Oživení v podnikatelské sféře je tedy demonstrováno spíše v nárůstu pracovní doby a v meziročním zvyšování podílu přesčasové práce.

U samotné průměrné mzdy (aritmetického průměru počítaného jako podíl objemu mezd a evidenčního počtu zaměstnanců) byl zaznamenán růst výrazně nejnižší od počátku časové řady v roce 2000. Nominálně činil nárůst průměrné mzdy pouze 0,9 % ke stejnému období předchozího roku. Navíc mezičtvrtletní růst byl ve 4. čtvrtletí 2010 v modelu pro sezónní očištění nulový, což dosud nemělo obdoby, viz graf 1.
Druhým neblahým faktorem je postupně se zvyšující cenová úroveň (inflace) vyjádřená indexem spotřebitelských cen, ten se ve 4. čtvrtletí 2010 vyšplhal na 102,1, tedy nejvyšší úroveň od prvního čtvrtletí 2009. Celková průměrná reálná mzda tak ve 4. čtvrtletí 2010 meziročně poklesla o 1,2 %.

Podnikatelská sféra meziročně zaznamenala stagnaci reálné mzdy, tzn. že růst mezd byl stejně rychlý jako růst spotřebitelských cen (o 2,1 %), v nepodnikatelské sféře se průměrná reálná mzda snížila o 5,9 % a poklesla tak již třetí čtvrtletí po sobě. Nepodnikatelská sféra, která zaměstnává ve větší míře zaměstnance s vyššími stupni vzdělání, má dlouhodobě vyšší aritmetický průměr platů proti podnikatelské sféře – zejména ve čtvrtých čtvrtletích, což ani poslední trend nezměnil.

Vývoj je také silně diferencovaný z hlediska hospodářských odvětví. Mzdy nejvýrazněji reálně poklesly ve vzdělávání (-7,7 %), v peněžnictví a pojišťovnictví (-6,7 %) a ve veřejné správě (-5,5 %). K výraznějšímu kladnému růstu reálných mezd došlo pouze v odvětví zemědělství, lesnictví a rybářství (+5,9 %), kde ovšem souvisí s předchozí nízkou základnou, a dále v odvětví zásobování vodou, činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi (+5,1 %). Uspokojivý je setrvávající kladný, i když nevysoký, růst ve zpracovatelském průmyslu (+1,7 %) a obnovený růst mezd v ubytování, stravování a pohostinství (+2,4 %), kde ovšem může jít o následek propouštění, viz výše. Ve zbylých odvětvových uskupeních byl růst reálné mzdy v intervalu mezi +2 a -5 procent.
Za celý rok (všechna čtvrtletí) 2010 se průměrná mzda zvýšila v celém českém hospodářství nominálně o 2,0 %, a reálně o 0,5 %. V podnikatelské sféře se zvýšila reálně o 1,1 %, v nepodnikatelské sféře poklesla o 2,1 %.

V těchto kumulativních údajích se ještě projevuje vliv poklesu počtu zaměstnanců ve velké části ekonomiky, relativně nejvíce v ubytování, stravování a pohostinství (-8,3 %), v zemědělství, lesnictví a rybářství (-7,1 %) a v odvětví výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu
(-6,8 %). Propouštění poznamenalo také stavebnictví (-5,6 %). Početně nejsilnější byl pokles ve zpracovatelském průmyslu, o 30 tisíc (-2,8 %). Naopak výrazný nárůst byl v odvětví ostatní činnosti (+ 6,7 %, tj. 2,8 tis.).

Pokud jde o vývoj reálných průměrných mezd za celý rok 2010, významnější růst byl u odvětví těžba a dobývání (+3,4 %) a zásobování vodou, činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi (+2,7 %). Nejdramatičtější poklesy byly naopak ve vzdělávání a peněžnictví a pojišťovnictví (shodně o -3,0 %), přesto byla v peněžnictví a pojišťovnictví stále nejvyšší úroveň průměrných mezd (46 436 Kč), následována informačními a komunikačními činnostmi (43 527 Kč). Ubytování, stravování a pohostinství se umístilo na druhém pólu stupnice (12 808 Kč), tam však část pracovních příjmů zaměstnanců tvoří spropitné.

Odhad mzdových prostředků (mzdy bez OON) ukazuje meziroční pokles o 0,3 %, tj. o 3,7 mld. Kč. V podnikatelské sféře mzdové prostředky poklesly o 0,4 %, tj. o 3,6 mld. Kč, v nepodnikatelské sféře v podstatě stagnovaly (-88 mil. Kč).

Minimální mzda se nezměnila již od ledna 2007 a činí 8 000 Kč.

Graf č. 1
Graf č. 2

Zveřejněno dne: 11.03.2011
Data jsou platná ke dni zveřejnění publikace.