Vývoj ekonomické aktivity obyvatelstva - 4. čtvrtletí 2008

02.02.2009
Kód: e-3131-08
 



Zaměstnanost v primárním sektoru (zemědělství, lesnictví, chov ryb) meziročně dále klesla o 9,2 tis. na 163,1 tis. osob a činila pouze 3,2 % celkového počtu osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním. Počet pracujících v sekundárním sektoru (průmysl, stavebnictví) se sice zvýšil o 12,3 tis. na 2 027,1 tis., tj. 40,3 % celkové zaměstnanosti, ale proti vývoji v předcházejících čtvrtletích minulého roku byl přírůstek zaměstnanosti podstatně nižší.
Výrazně se změnil trend zaměstnanosti v jednotlivých kategoriích sektoru. Po období prudkého růstu se ve 4. čtvrtletí meziročně snížil počet pracujících ve zpracovatelském průmyslu o 9,0 tis. Meziroční úbytek pracujících se projevil v celé řadě skupin odvětví, nejvíce ve skupině povrchová úprava a zušlechťování kovů (-11,6 tis.), ve výrobě ostatních kovodělných výrobků (-6,3 tis.), ve skupině výroba ostatních potravinářských výrobků (-5,4 tis.) a ve skupině tisk a činnosti související s tiskem (-4,4 tis.). Meziroční přírůstek zaměstnanosti ve výrobě dílů a příslušenství pro motorová vozidla a ve skupině výroba motorových vozidel činil celkem 12,0 tis., ale to bylo důsledkem mimořádně vysokého růstu zaměstnanosti v prvních třech čtvrtletích minulého roku. V porovnání se 3. čtvrtletím 2008 je již zřejmý pokles počtu pracujících v těchto dvou skupinách. Vyšší přírůstky zaměstnanosti v dalších kategoriích sekundárního sektoru se projevily v kategorii výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody (o 9,7 tis.), z toho nejvíce ve skupině výroba a rozvod elektřiny (o 4,9 tis.). Ve stavebnictví (nárůst celkem o 9,7 tis.) se nejvíce zvýšil počet pracujících ve skupině pozemní a inženýrské stavitelství (o 14,7 tis.). 1)

Podstatně se zvýšila zaměstnanost v terciárním sektoru (všechna odvětví služeb včetně dopravy) o 63,4 tis. na 2 843,0 tis. (56,5 % celkové zaměstnanosti). Zaměstnanost vzrostla nejvíce v kategorii obchod, opravy motorových vozidel a spotřebního zboží (o 24,7 tis.), v odvětví nemovitostí, pronájmu a podnikatelských činností (o 14,0 tis.), v ostatních veřejných sociálních a osobních službách (o 13,7 tis.) a v odvětví dopravy, skladování a spojů (o 8,7 tis.).

V kategorii obchod, opravy motorových vozidel a výrobků pro osobní spotřebu vzrostla nejvíce zaměstnanost ve skupině obchod s motorovými vozidly (o 8,1 tis.), v kategorii činnosti v oblasti nemovitostí, podnikatelské činnosti vzrostl počet pracujících nejvíce na úseku činnosti v oblasti nemovitostí na základě honoráře nebo smlouvy (o 6,1 tis.), v kategorii ostatní veřejné, sociální a osobní služby se nejvíce zvýšil počet pracujících v tzv. ostatních činnostech (o 4,5 tis.); sem patří např. kadeřnické a kosmetické služby. V kategorii doprava, skladování a spoje se nejvíce zvýšila zaměstnanost v telekomunikacích (o 7,6 tis.). V rámci této kategorie se však meziročně výrazně snížil počet pracujících v železniční dopravě (o 14,4 tis.).
V rámci sektoru služeb dosahoval počet pracovníků v ostatních kategoriích zhruba úrovně minulého roku, nejvyšší úbytek zaměstnanosti se projevil ve skupině činnosti související se zdravotní péčí (-6,8 tis.).

Přírůstek celkové zaměstnanosti se projevil výhradně ve skupině osob s vyšší úrovní vzdělání. Zatímco počet pracujících se základním vzděláním se snížil o 7,9 tis. a nejčetnější skupina pracujících se středním vzděláním bez maturity (převážně vyučení) klesla o 18,7 tis. osob, zvýšil se počet pracujících s maturitou o 16,8 tis. a počet vysokoškoláků dokonce o 75,6 tis. osob. Přírůstek počtu pracujících vysokoškoláků byl tedy výrazně vyšší než přírůstek celkové zaměstnanosti. V této souvislosti je však třeba mít na zřeteli skutečnost, že značnou část profesí s požadovaným základním nebo nižším středním vzděláním zastávají cizinci, kteří jsou z větší části ubytováni mimo bytový fond a nejsou proto bezprostředně podchyceni ve výběrovém šetření 1).

Tab. Přírůstek (úbytek) pracujících v hlavním zaměstnání podle postavení v zaměstnání a odvětví NH


Celková míra zaměstnanosti 15-64letých se meziročně zvýšila o 0,3 p.b. na 66,8 %. Relativní nárůst zaměstnanosti mužů v produktivním věku činil 0,3 bodu a míra zaměstnanosti se zvýšila na 75,8 %, u žen se shodně zvýšila o 0,3 p.b. na 57,7 %. Míru zaměstnanosti sice snižoval rychlý růst počtu studujících na vysokých školách, na druhé straně znatelně rostl počet osob v zaměstnání jako důsledek souběhu zaměstnanosti silných ročníků narozených na přelomu čtyřicátých a padesátých let a v polovině sedmdesátých let a dále zvyšování zákonné hranice pro získání nároku na starobní důchod.
Na zasedáních Evropské rady v Lisabonu v roce 2000 a ve Stockholmu v roce 2001 byly stanoveny konkrétní cíle pro míru zaměstnanosti v zemích EU do roku 2010. Celková míra zaměstnanosti by měla dosáhnout alespoň 70 %, míra zaměstnanosti žen nejméně 60 % a míra zaměstnanosti starších osob ve věku 55-64 let alespoň 50 %.
Z hlediska mezinárodního srovnání náleží Česká republika v rámci EU mezi země s nadprůměrnou intenzitou zaměstnanosti. Podle posledních úplných údajů, zveřejněných Eurostatem za 3. čtvrtletí 2008, byla míra zaměstnanosti 15-64letých v ČR vyšší než v úhrnu za 27 členských států. Přitom však míra zaměstnanosti žen je v naší republice stále nižší než průměr za všechny členské země EU.
Diference mezi zeměmi EU jsou značné, a to nejen z hlediska míry za celou skupinu 15-64 let, ale i v ženské i mužské složce zaměstnanosti. Na jedné straně je vysoká míra zaměstnanosti v severských zemích a ve Spojeném království (např. v Dánsku činila ve 3. čtvrtletí letošního roku 78,6 %), na druhé straně v některých zemích byla nižší než 60 %, když např. v Maďarsku dosáhla ve 3. čtvrtletí 2008 57,3 % a na Maltě pouze 56,1 %. V porovnání s našimi sousedy má vyšší míru zaměstnanosti dlouhodobě Rakousko i Německo, míra zaměstnanosti v Polsku a na Slovensku je však podstatně nižší.
Ještě větší diference jsou v míře zaměstnanosti 55-64letých osob. Na Maltě, v Polsku, Slovinsku a Maďarsku například dosahovala nebo se pohybovala mírně nad úrovní 30 %. S naplněním cíle lisabonské strategie bude tedy mít problém značný počet členských států. Naopak 12 zemí požadovanou padesátiprocentní hranici již překročilo, mezi nimi všechny severské a baltské státy.
V ČR může být dosažení alespoň 50% zaměstnanosti v této desetileté skupině komplikované zejména z důvodu nižší míry zaměstnanosti žen. Míra zaměstnanosti 55-64letých žen je stále pod průměrem EU 15, ale i EU 27. Lze však předpokládat, že v dalších letech míra zaměstnanosti 55-64letých dále poroste hlavně v důsledku nastavení podmínek pro získání starobního důchodu. To potvrzuje hlavně vzestup míry zaměstnanosti mužů v této věkové skupině v ČR o 1,8 p.b. za rok. Míra zaměstnanosti stejně starých žen se však meziročně zvýšila jen o 0,4 p.b. a rostla mnohem pomaleji než v průměru EU 27 (o 1,0 p.b.).

Tab. Míra zaměstnanosti 15-64letých a 55-64letých v členských zemích EU ve 3. čtvrtletí 2008


Pro ekonomiku ČR je typický vysoký podíl zaměstnanosti v sekundárním sektoru (průmysl + stavebnictví). Tento podíl je nejvyšší ze všech zemí EU 27 a přibližuje se mu pouze podíl tohoto sektoru na celkové zaměstnanosti na Slovensku. To je způsobeno mimořádně vysokou zaměstnaností ve zpracovatelském průmyslu v obou zemích. Na druhé straně se naše odvětvová skladba zaměstnanosti vyznačuje podstatně nižším zastoupením sektoru služeb, než je tomu v EU 15, ale také v EU 27. Podprůměrně je v ČR zastoupena zejména kategorie zdravotní a sociální péče a kategorie nemovitosti a pronájem, podnikatelské činnosti.

Rozdíly mezi členskými zeměmi z hlediska odvětvové struktury jsou mimořádně velké. V České republice pracuje např. 4,5 x více osob ve zpracovatelském průmyslu než v oblasti zdravotní a sociální péče, ale v řadě zemí, zejména severských, je situace podstatně odlišná. Ve čtyřech zemích dokonce pracovalo více osob ve zdravotní a sociální péči než v celém zpracovatelském průmyslu (Spojené Království, Dánsko, Nizozemsko, Lucembursko).
Srovnatelnost údajů o odvětvové struktuře zaměstnanosti v rámci EU byla v minulém roce komplikovaná přechodem z klasifikace NACE Rev. 1.1 na Revizi 2. Za řadu států není k dispozici struktura ekonomických činností za rok 2008 podle Revize 1.1 a z toho důvodu nelze bezprostředně porovnat výši a rozsah změn v odvětvové struktuře ČR s úhrnem za EU 27. Přesto je z následujícího přehledu, vycházejícího z údajů za 3. čtvrtletí minulého roku, zřejmá značná diference v odvětvové struktuře zaměstnanosti mezi jednotlivými členskými zeměmi, které přinášejí a přinesou problémy při řešení úrovně a struktury zaměstnanosti v následujících letech.

Tab. Struktura 15-64letých osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním podle kategorie odvětví ve vybraných zemích EU ve 3. čtvrtletí 2008


Česká republika patří mezi země s nadprůměrným podílem podnikatelů na celkové zaměstnanosti. Ve 3. čtvrtletí 2008 dosáhl podíl zaměstnavatelů a pracujících na vlastní účet (ale bez pomáhajících rodinných příslušníků) v naší republice 15,2 % všech osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním, zatímco v úhrnu za všechny členské země EU to bylo 14,0 % a v zemích původní patnáctky jen 13,7 %. Podíl podnikajících žen je v EU 27, EU 15 i v ČR na téměř stejné úrovni (9,2 %-9,5 % celkové ženské zaměstnanosti), ale projevují se značné diference v podílu mužských podnikatelů na zaměstnanosti. Zatímco v průměru za EU 27 nedosáhla ani 18 % celkové zaměstnanosti mužů (17,7 %) a v EU 15 se pohybovala mírně nad úrovní 17 % (17,3 %), v ČR činil podíl zaměstnavatelů a pracujících na vlastní účet téměř pětinu mužské zaměstnanosti (19,6 %). To je v prvé řadě výsledkem mimořádně vysokého počtu pracujících na vlastní účet v některých odvětvích, zvláště ve stavebnictví.

Zaměstnanost osob bydlících na území jednotlivých regionů se meziročně zvýšila ve většině krajů, absolutně nejvíce v Praze a Středočeském kraji. Značně se zvýšil počet pracujících v Moravskoslezském a Ústeckém kraji, v relativním vyjádření i v kraji Pardubickém.

Tab. Počet osob s jediným (hlavním) zaměstnáním podle krajů ve 4. čtvrtletí 2008


V civilním sektoru národního hospodářství pracovalo na plnou pracovní dobu ve svém hlavním zaměstnání 95,0 % všech osob (4 766,8 tis.). Na zkrácený úvazek pracovalo v hlavním zaměstnání pouze 251,6 tis. osob, převážně žen (185,0 tis.).

Podíl pracujících na plnou pracovní dobu v hlavním zaměstnání je v ČR třetí nejvyšší ze všech 27 členských zemí EU. Zastoupení plných úvazků je sice vyšší na Slovensku a v Bulharsku, celková míra zaměstnanosti je však v obou zemích podprůměrná. Podíl mužů pracujících v ČR na plný úvazek byl ve 3. čtvrtletí letošního roku vůbec nejvyšší z EU 27, u žen to byl pátý nejvyšší podíl.

Zvláště u žen se projevuje mimořádně vysoká diferenciace podílu plných úvazků na zaměstnanosti v jednotlivých zemích EU. V řadě zemí původní patnáctky vysoký počet žen využívá možnosti pracovat na zkrácenou pracovní dobu, a to zejména v Nizozemsku (3/4 pracujících žen ve věku 15-64 let) a v dalších čtyřech zemích podíl zkrácených úvazků přesáhl 40 % celkové ženské zaměstnanosti. Možnost pracovat na zkrácenou pracovní dobu je jeden ze sociálních aspektů, který dlouhodobě ovlivňuje míru fertility a délku aktivního pracovního života především v Nizozemsku a v některých dalších zemích. Právě časté využívání kratšího úvazku výrazně zvyšuje pracovní aktivitu osob ve věku kolem šedesáti let.

Tab. Podíl pracujících na částečný úvazek z celkového počtu hlavních zaměstnání v zemích EU   ve 3. čtvrtletí 2008


Průměrný počet skutečně odpracovaných hodin v referenčním týdnu dosáhl 38,0 hod., u pracovníků na plný úvazek činil 38,9 hod. Diference v časovém zatížení pracujících jsou značné jak z hlediska jejich postavení v zaměstnání, tak odvětvové příslušnosti. Podnikatelé odpracovali průměrně týdně 46,6 hod., zaměstnanci na plný úvazek 37,5 hod. a členové produkčních družstev 36,8 hod. Tyto rozdíly se dlouhodobě projevují jak u mužů, tak u žen, když muži obecně pracují ve všech kategoriích postavení v zaměstnání déle. Nejvíc hodin ve svém hlavním zaměstnání trávili pracující ve stavebnictví (týdně 41,7 hod.), nejméně pracovníci ve vzdělávání (33,2 hod.). Průměrný počet odpracovaných hodin byl v porovnání se 4. čtvrtletím 2007 v řadě odvětví nižší, např. v průmyslu nebo finančním zprostředkování.

Tab. Průměrný počet odpracovaných hodin v referenčním týdnu v hlavním zaměstnání podle druhu úvazku a odvětví ve 4. čtvrtletí 2008


Při růstu celkové zaměstnanosti bydlícího obyvatelstva a ekonomicky neaktivních osob poklesl počet nezaměstnaných. Počet nezaměstnaných podle metodiky ILO dosáhl v průměru za 4. čtvrtletí 2008 celkem 230,8 tis. a proti stejnému čtvrtletí roku 2007 se snížil o 22,1 tis., tj. o 8,7 %. Počet nezaměstnaných se snížil s výjimkou 20-24letých ve všech pětiletých skupinách produktivního věku, nejvíce ve skupině 25-29 let (o 5,0 tis.), ve skupině 40-44 let (o 4,8 tis.) a ve skupině 50-54letých (o 7,3 tis.). Počet nezaměstnaných mužů (celkem 101,8 tis.) je stále nižší než počet nezaměstnaných žen (128,9 tis.). Při celkovém meziročním poklesu nezaměstnanosti se nezaměstnanost mužů snížila o 7,4 tis., počet nezaměstnaných žen se ve stejném období snížil celkem o 14,7 tis.

Počet dlouhodobě nezaměstnaných (1 rok a déle) klesl celkem o 15,4 tis. (-12,5 %) a tento pokles byl relativně rychlejší než tempo snižování celkové nezaměstnanosti.

Tab. Dlouhodobě nezaměstnaní podle věkových skupin a pohlaví ve 4. čtvrtletí 2008


Počet nezaměstnaných se základním vzděláním se meziročně snížil o 4,9 % na 68,3 tis., což souvisí se všeobecným poklesem počtu českých občanů v produktivním věku s nejnižším stupněm vzdělání. Počet nezaměstnaných se středním vzděláním bez maturity (především vyučených) klesl o 16,5 % na 90,9 tis. a počet nezaměstnaných se středním vzděláním s maturitou se snížil o 2,2 % na 57,2 tis. Počet nezaměstnaných vysokoškoláků se zvýšil o 5,2 % na 14,2 tis., ale nezaměstnanost osob s vysokoškolským vzděláním je v porovnání s prvními třemi skupinami trvale výrazně nižší.

Snížení nezaměstnanosti se projevilo všech výjimkou Královéhradeckého a Plzeňského kraje, ve všech ostatních regionech, nejvíce v Moravskoslezském kraji.

Tab. Počet nezaměstnaných 15+letých podle krajů


Růst celkové zaměstnanosti a snížení počtu nezaměstnaných se projevily v relativně vysokém poklesu obecné míry nezaměstnanosti 15-64letých osob podle ILO. Ta se proti 4. čtvrtletí roku 2008 snížila o 0,5 procentního bodu na 4,4 %. Pokles obecné míry se projevil jak v ženské složce populace (o 0,7 p.b. na 5,7 %), tak u mužů (pokles o 0,3 p.b. na 3,4 %). Z hlediska mezičtvrtletního vývoje je však patrný zlom ve vývoji této míry, když po dlouhém období poklesu tato míra ve 3. čtvrtletí stagnovala na úrovni 2. čtvrtletí a v posledním čtvrtletí již mírně vzrostla.

Podle posledních výsledků Eurostatu za třetí čtvrtletí minulého roku byla obecná míra nezaměstnanosti v ČR výrazně nižší než v EU 27, když při relativně nízké míře nezaměstnanosti mužů byla i míra nezaměstnanosti žen v ČR pod průměrem za EU 27. Míra nezaměstnanosti byla v ČR nižší i než průměr evropské patnáctky.

V porovnání se sousedními zeměmi je sice míra nezaměstnanosti vyšší než v Rakousku, ale výrazně nižší než na Slovensku, kde je jednou z nejvyšších v rámci celé Unie. Také Polsko vykazuje podstatně vyšší míru, i když meziročně výrazně poklesla. Naše míra nezaměstnanosti je znatelně nižší i v porovnání s Německem, především v důsledku dlouhodobě nepříznivé situace v nových spolkových zemích. Při hodnocení těchto informací je nutné vzít v úvahu, že údaje jsou uvedeny za 3. čtvrtletí minulého roku, kdy se ještě plně neprojevovaly důsledky hospodářské recese.

Tab. Míra nezaměstnanosti 15-64letých v členských zemích EU ve 3. čtvrtletí 2008


Negativní stránkou vývoje nezaměstnanosti v ČR je z hlediska mezinárodního srovnání přetrvávající vysoký podíl dlouhodobě nezaměstnaných. Podíl nezaměstnaných 1 rok a déle na celkovém počtu nezaměstnaných byl v ČR ve třetím čtvrtletí 2008 pátý nejvyšší ze všech zemí EU (48,6 % v ČR proti 36,2 % v EU 27 a 35,2 % v EU 15). Nejvyšší podíl dlouhodobě nezaměstnaných byl zaznamenán kromě Bulharska a Řecka u našich sousedů Německa a především Slovenska, v němž dosahoval téměř dvě třetiny všech nezaměstnaných. Vysoký podíl dlouhodobé nezaměstnanosti v uvedených zemích má chronický charakter a netýká se jen starších pracovníků.

Počet osob ekonomicky neaktivních ve věku 15 a více let (podle metodiky výběrového šetření se jedná o osoby, které neměly zaměstnání a nehledaly si zaměstnání v průběhu posledních čtyř týdnů nebo nesplňovaly všechny podmínky pro zařazení mezi nezaměstnané) se zvýšil za rok o 55,9 tis. a dosáhl ve 4. čtvrtletí 2008 3 713,7 tis. osob. Četnost této kategorie je ovlivněna především počty důchodců a počty osob připravujících se na výkon svého budoucího povolání. Počet žáků základních škol vzrostl o 9,7 tis. na 65,5 tis. a počet frekventantů na středních školách včetně učilišť se snížil o 15,6 tis. na 516,9 tis. Počet studentů na vysokých, resp. vyšších odborných školách dále vzrostl o 18,0 tis. na 317,9 tis. Počet nepracujících osob v řádném starobním důchodu, které si aktivně nehledaly práci, dosáhl 1 947,9 tis., počet osob v předčasném starobním důchodu 46,1 tis. a počet osob v invalidním důchodu 271,9 tis. Tyto údaje nemohou přesně korespondovat s počty žáků a studentů podle statistiky MŠMT nebo s počty důchodců podle evidence MPSV ČR zejména proto, že žáci, studenti nebo důchodci, kteří v referenčním týdnu splňovali kritérium pro zařazení mezi osoby v zaměstnání nebo nezaměstnané, nejsou vykazováni jako ekonomicky neaktivní.
____________________

1) Poznámka: Při hodnocení odvětvové skladby pracujících je nutné vzít v úvahu metodiku výběrového šetření, které se provádí výhradně v bytech a nikoliv v hromadných ubytovacích zařízeních. Řada cizích státních příslušníků, kteří jsou ubytováni mimo bytový fond, není potom předmětem výběrového šetření. Údaje o počtu pracujících z VŠPS statistika následně koriguje v rámci harmonizace s údaji o vývoji zaměstnanosti cizích státních příslušníků v odvětví. )



  • czam020209analyza.doc
  • czam020209analyza_1.xls
  • czam020209analyza_2.xls
  • czam020209analyza_3.xls
  • czam020209analyza_4.xls
  • czam020209analyza_5.xls
  • czam020209analyza_6.xls
  • czam020209analyza_7.xls
  • czam020209analyza_8.xls
  • czam020209analyza_9.xls

Zveřejněno dne: 02.02.2009
Data jsou platná ke dni zveřejnění publikace.


Kontakt: Oddělení informačních služeb - ústředí
Informace o inflaci, HDP, obyvatelstvu, průměrných mzdách a mnohé další najdete na stránkách Českého statistického úřadu: www.czso.cz
tel: 274 052 304, 274 052 451, e-mail: infoservis@czso.cz