Vývoj ekonomické aktivity obyvatelstva - 3. čtvrtletí 2007

02.11.2007
Kód: e-3131-07
 



Vývoj ekonomické aktivity obyvatelstva ve 3. čtvrtletí 2007


Zaměstnanost v primárním sektoru (zemědělství, lesnictví, chov ryb) meziročně klesla o 11,3 tis. na 177,3 tis. osob a činila pouze 3,6 % celkového počtu osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním. Počet pracujících v sekundárním sektoru (průmysl, stavebnictví) se zvýšil proti 3. čtvrtletí 2006 o 49,5 tis. na 1 984,7 tis., tj. 40,2 % celkové zaměstnanosti. Tento nárůst byl ovlivněn především meziročním zvýšením zaměstnanosti ve zpracovatelském průmyslu o 44,8 tis. Nejvíce vzrostl počet pracujících ve skupinách výroba elektrických zařízení jinde neuvedených (o 8,7 tis.), výroba motorových vozidel a jejich motorů (o 8,0 tis.), povrchová úprava a zušlechťování kovů, všeobecné strojírenské činnosti (o 7,2 tis.), výroba plastových výrobků (6,8 tis.), a výroba izolovaných vodičů a kabelů (o 6,6 tis.). Pokles zaměstnanosti v odvětví výroby a rozvodu elektřiny, plynu a vody o 7,2 tis. se nejvíce projevil ve výrobě a rozvodu tepelné energie. 1 )

Zaměstnanost v terciárním sektoru (všechna odvětví služeb včetně dopravy) se zvýšila o 64,7 tis. na 2 779,7 tis. (56,2 % celkové zaměstnanosti), ale v jednotlivých odvětvích se počet pracujících vyvíjel protichůdně. Zaměstnanost vzrostla nejvíce v odvětví nemovitostí, pronájmu a podnikatelských činností (o 40,0 tis.), ve finančním zprostředkování (o 12,9 tis.), v odvětví vzdělávání (o 7,9 tis.) a ve zdravotní a sociální péči a veterinárních činnostech (o 6,8 tis.).
V kategorii nemovitostí, pronájmu a podnikatelských činností se projevil růst především ve skupině právní a účetní činnosti, daňové poradenství včetně průzkumu trhu a veřejného mínění (o 10,1 tis.), dodávky a poradenství v oblasti softwaru (o 7,2 tis.) a ve skupině pátrací a ochranné činnosti. . Ve finančním zprostředkování vzrostla nejvíce zaměstnanost v pojišťovnictví a penzijním financování včetně povinného sociálního zabezpečení. V rámci odvětví vzdělávání se zvýšil počet pracujících především na úsecích vzdělávání dospělých a střední vzdělávání. V kategorii zdravotnictví se nejvíce zvýšila zaměstnanost na úseku sociální péče a dále v činnostech souvisejících se zdravotní péčí. Počet pracujících na úseku všeobecné činnosti veřejné správy však meziročně klesl. V této souvislosti je třeba uvést, že diference proti údajům podnikové statistiky vyplývají mj. z toho, že pojetí zaměstnanců ve výběrovém šetření má obecnější charakter a bezprostředně se nevztahuje k tzv. evidenčnímu počtu pracovníků.
Naopak nejvíce meziročně klesla zaměstnanost v kategorii ubytování a stravování (o 5,9 tis.), a to nejvíce ve skupině restaurací. Pokles zaměstnanosti v kategorii veřejná správa, obrana, povinné sociální zabezpečení byl způsoben zejména poklesem počtu pracujících v činnostech pro společnost jako celek.

Tab. Přírůstek (úbytek) pracujících v hlavním zaměstnání podle postavení v zaměstnání a odvětví NH


Nárůst celkového počtu podnikatelů o 17,5 tis . se projevil především ve stavebnictví (o 13,9 tis.) a v odvětví nemovitostí, pronájmu a podnikatelských činností (+11,7 tis.). Meziroční nárůst počtu podnikatelů včetně pomáhajících rodinných příslušníků byl nejvyšší na úseku dokončovací stavební činnosti a ve skupině stavební montážní práce. V kategorii nemovitosti a pronájem, podnikatelské činnosti byl celkový nárůst výsledkem především růstu počtu podnikatelů v právních a účetních činnostech, daňovém poradenství včetně průzkumu trhu a veřejného mínění a ve skupině činností v oblasti nemovitostí na základě honoráře nebo smlouvy. Růst počtu podnikatelů byl výrazný i v kategorii ostatní veřejné, sociální a osobní služby a v ostatním maloobchodu s novým zbožím ve specializovaných prodejnách.

Celková míra zaměstnanosti 15-64letých se meziročně zvýšila o 0,9 p.b. na 66,3 %. Vyšší byl relativní nárůst zaměstnanosti mužů v produktivním věku (o 1,3 bodu na 75,2 %), u žen se zvýšila o 0,5 p.b. na 57,3 %. Míru zaměstnanosti sice snižuje rychlý růst počtu studujících na vysokých školách, na druhé straně znatelně roste počet osob v zaměstnání jako důsledek souběhu zaměstnanosti silných ročníků narozených na přelomu čtyřicátých a padesátých a v polovině sedmdesátých let.
Na zasedáních Evropské rady v Lisabonu v roce 2000 a ve Stockholmu v roce 2001 byly stanoveny konkrétní cíle pro míru zaměstnanosti v zemích EU do roku 2010. Celková míra zaměstnanosti by měla dosáhnout alespoň 70 %, míra zaměstnanosti žen nejméně 60 % a míra zaměstnanosti starších osob ve věku 55-64 let alespoň 50 %.
Z hlediska mezinárodního srovnání náleží Česká republika v rámci EU mezi země s nadprůměrnou intenzitou zaměstnanosti. Podle posledních úplných údajů, zveřejněných Eurostatem za 1. čtvrtletí 2007, byla míra zaměstnanosti 15-64letých v ČR vyšší než v úhrnu za 27 členských států, ale byla nižší než úroveň zemí původní patnáctky. Nižší míra zaměstnanosti než v EU 15 i EU 27 je ve skupině žen.
Diference mezi zeměmi EU jsou značné, a to nejen z hlediska míry za celou skupinu 15-64 let, ale i v ženské i mužské složce zaměstnanosti. Na jedné straně je vysoká míra zaměstnanosti v severských zemí a ve Spojeném království (např. v Dánsku činila v 1. čtvrtletí letošního roku 76,7 %), na druhé straně v řadě zemí byla nižší než 60%, když v Polsku dosáhla v 1. čtvrtletí 2007 pouze 55,4 %. V porovnání s našimi sousedy má vyšší míru zaměstnanosti Rakousko i Německo, míra zaměstnanosti v Polsku ale i na Slovensku je však podstatně nižší. Velmi nízká míra zaměstnanosti je i v Maďarsku.
Ještě větší diference jsou v míře zaměstnanosti 55-64letých osob. Na Maltě a v Polsku nedosahovala ani 30 % a tuto míru jen těsně překročilo Slovinsko, Slovensko, Itálie, Maďarsko a Belgie. S naplněním cíle lisabonské strategie bude tedy mít problém značný počet členských států. V ČR bude dosažení alespoň 50% zaměstnanosti v této desetileté skupině také složité zejména z důvodu nízké míry zaměstnanosti žen. Míra zaměstnanosti 55-64letých žen je nižší nejen než průměr za EU 15, ale i za EU 27. Lze však předpokládat, že v dalších letech tato míra poroste mj. i v důsledku nastavení podmínek pro získání starobního důchodu.

Tab. Míra zaměstnanosti 15-64letých a 55-64letých v členských zemích EU v 1. čtvrtletí 2007


Pro ekonomiku ČR je typický vysoký podíl zaměstnanosti v sekundárním sektoru (průmysl + stavebnictví). Tento podíl je nejvyšší ze všech zemí EU 27 a přibližuje se mu pouze podíl tohoto sektoru na celkové zaměstnanosti na Slovensku. Obdobně je tomu u kategorie zpracovatelského průmyslu, když jeho podíl v ČR dosáhl v 1. čtvrtletí 2007 28,7 % celkové zaměstnanosti. To je nejvyšší hodnota ze všech zemí EU. V naší republice byl podíl zpracovatelského průmyslu o 10 p.b. vyšší než v EU 27 a o více než 11 p.b.vyšší než v EU 15. Na druhé straně se naše odvětvová skladba zaměstnanosti vyznačuje podstatně nižším zastoupením sektoru služeb, než je tomu v EU 15 (-14 p.b.), ale také v EU 27 (-10 p.b.). Podprůměrně je v ČR zastoupena zejména kategorie nemovitosti a pronájem, podnikatelské činnosti, kategorie zdravotní a sociální péče, finanční zprostředkování a vzdělávání. V následující tabulce jsou uvedeny údaje o odvětvové skladbě za vybrané země EU v 1. čtvrtletí 2007, za které Eurostat publikoval poslední kompletní výsledky.

Tab. Struktura 15-64 letých osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním podle kategorie odvětví ve vybraných zemích EU v 1. čtvrtletí 2007


Zaměstnanost osob bydlících na území jednotlivých regionů se meziročně mírně snížila pouze v Ústeckém a Libereckém, kraji. Počet pracujících se naopak nejvíce zvýšil v Moravskoslezském, Jihomoravském kraji a v Praze. Výrazně stoupla i ve Středočeském kraji a relativně nejvíce v Jihočeském kraji.

tab. Počet osob s jediným (hlavním) zaměstnáním podle krajů ve 3. čtvrtletí 2007


V civilním sektoru národního hospodářství pracovalo na plnou pracovní dobu ve svém hlavním zaměstnání 94,8 % všech osob, Na zkrácený úvazek pracovalo v hlavním zaměstnání 241,2 tis. osob, převážně žen (176,0 tis.).
Podíl pracujících na plnou pracovní dobu v hlavním zaměstnání je v ČR čtvrtý nejvyšší ze všech 27 členských zemí EU. Zastoupení plných úvazků je sice vyšší na Slovensku, v Maďarsku a Bulharsku, celková míra zaměstnanosti je však v těchto třech zemích podprůměrná. Podíl mužů pracujících v ČR na plný úvazek byl v 1. čtvrtletí letošního roku třetí nejvyšší z EU 27, u žen to byl pátý nejvyšší podíl.

Zvláště u žen se projevuje mimořádně vysoká diferenciace podílu plných úvazků na zaměstnanosti v jednotlivých zemích EU. V řadě zemí původní patnáctky vysoký počet žen využívá možnosti pracovat na zkrácenou pracovní dobu, a to zejména v Nizozemsku (3/4 pracujících žen ve věku 15-64 let!) a v dalších šesti zemích se blížil nebo přesáhl jejich podíl 40 % ženské zaměstnanosti. Možnost pracovat na zkrácenou pracovní dobu je jeden ze sociálních aspektů, který dlouhodobě ovlivňuje míru fertility především v Nizozemsku a v některých dalších zemích.

Tab. Podíl pracujících na částečný úvazek z celkového počtu hlavních zaměstnání v zemích EU   v 1. čtvrtletí 2007


Počet skutečně odpracovaných hodin v referenčním týdnu dosáhl 35,6 hod., u pracovníků na plný úvazek činil 36,4 hod. Diference v časovém zatížení pracujících jsou značné jak z hlediska jejich postavení v zaměstnání, tak odvětvové příslušnosti. Podnikatelé odpracovali průměrně týdně 45,4 hod., členové produkčních družstev 39,7 hod., následuje kategorie zaměstnanců na plný úvazek, kteří odpracovali průměrně 34,7 hod. Tyto rozdíly se dlouhodobě projevují jak u mužů tak u žen, když muži obecně pracují ve všech kategoriích postavení v zaměstnání déle. Nejvíc hodin ve svém hlavním zaměstnání trávili pracující ve stavebnictví (týdně 41,8 hod.), nejméně pracovníci ve vzdělávání (21,2 hod.). Údaje o odpracovaných hodinách ve 3. čtvrtletí jsou vždy značně ovlivněny sezónním výkyvem (dovolené, školní prázdniny).

Tab. Průměrný počet odpracovaných hodin v referenčním týdnu pracujících v jejich hlavním zaměstnání podle druhu úvazku a odvětví ve 3. čtvrtletí 2007


Při růstu celkové zaměstnanosti bydlícího obyvatelstva a ekonomicky neaktivních osob poklesl počet nezaměstnaných. Počet nezaměstnaných podle metodiky ILO dosáhl v průměru za 3. čtvrtletí 2007 266,7 tis. a proti stejnému čtvrtletí roku 2006 se snížil o 98,3 tis., tj. o více než čtvrtinu. Počet nezaměstnaných nejvíce klesl ve skupině 20-24letých, a to o 27,8 tis. a ve skupině 40-44letých (o 12,1 tis.). Počet nezaměstnaných mužů (celkem 119,7 tis.) je stále nižší než počet nezaměstnaných žen (146,9 tis.). Při celkovém meziročním poklesu nezaměstnanosti se nezaměstnanost mužů snížila o 44,7 tis., přičemž pokles počtu nezaměstnaných mužů se projevil v širokém intervalu 15-59let. Počet nezaměstnaných žen se ve stejném období snížil celkem o 53,7 tis. a klesl s výjimkou nejstarší skupiny 55-59 let ve všech pětiletých skupinách produktivního věku.

Počet dlouhodobě nezaměstnaných (1 rok a déle) klesl celkem o 62,3 tis. a tento pokles se projevil ve všech věkových skupinách mužů i žen do šedesáti let.

Tab. Dlouhodobě nezaměstnaní podle věkových skupin a pohlaví ve 3. čtvrtletí 2007


Počet nezaměstnaných se základním vzděláním se meziročně snížil o 18,6 % na 69,0 tis., což souvisí se všeobecným poklesem počtu českých občanů v produktivním věku s nejnižším stupněm vzdělání. Počet nezaměstnaných se středním vzděláním bez maturity (především vyučených) klesl o 26,9 % na 120,7 tis. a počet nezaměstnaných se středním vzděláním s maturitou se snížil o 34,0 % na 61,4 tis. Počet nezaměstnaných vysokoškoláků klesl o 30,0 % na 15,4 tis. osob, přičemž nezaměstnanost osob s vysokoškolským vzděláním je v porovnání s prvními třemi skupinami stále výrazně nižší.

Snížení nezaměstnanosti se projevilo s výjimkou Vysočiny ve všech krajích republiky, absolutně nejvíce v oblastech s vysokou nebo nadprůměrnou mírou nezaměstnanosti tj. v Moravskoslezském a Ústeckém kraji a dále v Jihomoravském kraji.

Tab. Počet nezaměstnaných 15+letých podle krajů


Růst celkové zaměstnanosti a snížení počtu nezaměstnaných se projevily v relativně vysokém poklesu obecné míry nezaměstnanosti 15-64letých osob podle ILO. Ta se proti 3. čtvrtletí roku 2006 snížila o 1,9 procentního bodu na 5,2 %. Pokles obecné míry se projevil především v ženské složce populace (o 2,3 p.b. na 6,5 %), zatímco u mužů se snížila o 1,6 p.b. na 4,1 %. Podle posledních výsledků Eurostatu za první čtvrtletí letošního roku byla obecná míra nezaměstnanosti v ČR výrazně nižší než v EU 27, když při relativně nízké míře nezaměstnanosti mužů byla i míra nezaměstnanosti žen v ČR pod průměrem za EU 27. Velký pokles nezaměstnanosti v ČR se pozitivně projevil jak v porovnání s EU 27, tak i se zeměmi EU 15, když v 1. čtvrtletí 2007 byla míra nezaměstnanosti v ČR nižší než průměr evropské patnáctky o 1,5 procentního bodu.
V porovnání se sousedními zeměmi je sice míra nezaměstnanosti vyšší než v Rakousku ale podstatně nižší než na Slovensku a v Polsku, kde je stále nejvyšší v rámci celé Unie. Naše míra nezaměstnanosti je znatelně nižší i v porovnání s Německem především v důsledku dlouhodobě nepříznivé situace ve spolkových zemích na území bývalé NDR.

Tab. Míra nezaměstnanosti 15-64letých v členských zemích EU v 1. čtvrtletí 2007


Podle posledního odhadu Eurostatu za září 2007 klesla sezónně očištěná míra nezaměstnanosti meziročně v EU 27 o 1,0 p.b. na 7,0 %. Obecná míra se za rok snížila v 23 zemích, nejvíce u našich sousedů Polska a Slovenska a dále v Litvě.

Počet osob ekonomicky neaktivních ve věku 15 a více let (podle metodiky výběrového šetření se jedná o osoby, které neměly zaměstnání a nehledaly si zaměstnání v průběhu posledních čtyř týdnů nebo nesplňovaly všechny podmínky pro zařazení mezi nezaměstnané) se zvýšil za rok o 70,9 tis. a dosáhl ve 3. čtvrtletí 2007 3 644,6 tis. osob. Četnost této kategorie je ovlivněna především počty důchodců a počty osob připravujících se na výkon svého budoucího povolání. Počet žáků základních škol se snížil o 2,3 tis., počet frekventantů na středních školách včetně učilišť klesl o 1,9 tis. na 524,5 tis. Počet studentů na vysokých resp. vyšších odborných školách vzrostl o 22,9 tis. na 292,0 tis. Počet nepracujících osob v řádném starobním důchodu, které si aktivně nehledaly práci, dosáhl 1 920,9 tis., počet osob v předčasném starobním důchodu 45,6 tis. a počet osob v invalidním důchodu 248,8 tis. Tyto údaje nemohou přesně korespondovat s počty žáků a studentů podle statistiky MŠMT resp. s počty důchodců podle evidence MPSV ČR zejména proto, že žáci, studenti nebo důchodci, kteří v referenčním týdnu splňovali kritérium pro zařazení mezi osoby v zaměstnání nebo nezaměstnané, nejsou vykazováni jako ekonomicky neaktivní.
_________________

1) Poznámka: Při hodnocení odvětvové skladby pracujících je nutné vzít v úvahu metodiku výběrového šetření, které se provádí výhradně v bytech a nikoliv v hromadných ubytovacích zařízeních. Údaje o počtu pracujících z VŠPS statistika následně koriguje v rámci harmonizace s údaji o vývoji zaměstnanosti cizích státních příslušníků v odvětví. Podle dostupných údajů MPSV a MPO například výrazně roste počet pracujících cizích státních příslušníků ve zpracovatelském průmyslu, stavebnictví, obchodu a v oblasti nemovitosti, pronájem a podnikatelské činnosti,a kteří jsou z velké části ubytováni mimo byty.



  • czam110207analyza.doc
  • czam110207analyza_1.xls
  • czam110207analyza_2.xls
  • czam110207analyza_3.xls
  • czam110207analyza_4.xls
  • czam110207analyza_5.xls
  • czam110207analyza_6.xls
  • czam110207analyza_7.xls
  • czam110207analyza_8.xls
  • czam110207analyza_9.xls

Zveřejněno dne: 02.11.2007
Data jsou platná ke dni zveřejnění publikace.


Kontakt: Oddělení informačních služeb - ústředí
Informace o inflaci, HDP, obyvatelstvu, průměrných mzdách a mnohé další najdete na stránkách Českého statistického úřadu: www.czso.cz
tel: 274 052 304, 274 052 451, e-mail: infoservis@czso.cz