Vývoj ekonomické aktivity obyvatelstva - 2. čtvrtletí

04.08.2009
Kód: q-3131-09
 



Ve všech zemích EU se v letošním roce projevuje zlom ve vývoji nezaměstnanosti. Eurostat má k dispozici kompletní data za všechny členské země od roku 2005. Podle těchto údajů od 1. čtvrtletí 2005 až do stejného období minulého roku počet lidí bez práce meziročně pravidelně klesal prakticky ve všech zemích EU. V posledním čtvrtletí 2008 se však již negativně projevil v některých zemích dopad hospodářské krize na trh práce. Negativní vývoj se zrychlil v 1. čtvrtletí letošního roku, a to téměř ve všech členských zemích. Podle signální predikce vývoje měsíční míry nezaměstnanosti tato tendence pokračovala i ve 2. čtvrtletí.
I v naší republice byl zaznamenán rapidní pokles nezaměstnanosti v letech 2005-2008. Zhoršená ekonomická situace se ale následně projevila rychlým růstem míry nezaměstnanosti v letošním roce. Meziročně se tato míra (obecná míra nezaměstnanosti podle metodiky ILO) zvýšila ve 2. čtvrtletí 2009 o 2,1 procentního bodu a dosáhla 6,3 % ve skupině osob 15letých a starších. Tento nárůst byl druhý nejvyšší v celém období existence výběrového šetření od roku 1993 a převýšil jej pouze meziroční přírůstek míry nezaměstnanosti v roce 1999.
Nezaměstnanost však zasáhla jednotlivé skupiny obyvatelstva s různou intenzitou. Počet nezaměstnaných mužů se zvyšoval rychleji než počet nezaměstnaných žen, když mezi muži za celou skupinu produktivního a poproduktivního věku se za rok zvýšil o 62,9 tis. (index 161,5), zatímco počet nezaměstnaných žen se zvýšil o 50,9 tis. (index 143,2). Z hlediska věkové struktury se negativně vyvíjela nezaměstnanost především v nejmladší desetileté skupině produktivního věku 15-24letých. Meziroční nárůst 26,0 tis. (index 174,2) se projevil zejména růstem nezaměstnanosti mladých mužů (meziročně o 15,2 tis.). Absolutní i relativní údaje za tuto věkovou skupinu jsou sice ovlivněny velkým počtem ekonomicky neaktivních, především studentů a učňů, ale negativní vývoj je v této skupině patrný. Tyto nepříznivé tendence se projevují s velkou intenzitou i ve skupině osob 25-34letých, tedy osob, které převážně ukončily svou přípravu na povolání a vzhledem k jejich četnosti jsou významnou silou ovlivňující situaci na trhu práce. Proti prvé desetileté skupině tento přírůstek podstatně více ovlivňuje růst nezaměstnanosti 25-34letých v průběhu letošního roku, když při meziročním indexu 172,4 dosáhl tento index v porovnání se 4. čtvrtletím minulého roku 159,0, což je zdaleka nejvíce ze všech sledovaných věkových skupin za populaci 15letých a starších osob.

Tab. 1 Vývoj počtu nezaměstnaných 15+letých podle pohlaví


Meziroční přírůstky počtu nezaměstnaných byly o něco nižší ve středním a vyšším produktivním věku, ale i v těchto skupinách se nepříznivě vyvíjela nezaměstnanost hlavně v letošním roce, když během 1. pololetí vzrostla nezaměstnanost 35-44letých více než ve skupině 15-24letých. Relativní přírůstek nezaměstnanosti byl ve všech hodnocených věkových skupinách vyšší u mužů než u žen s výjimkou nejmladší skupiny 15-24letých.
Míru obecné nezaměstnanosti (ILO) vyjadřující podíl počtu nezaměstnaných k pracovní síle, tj. součtu všech osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním a všech nezaměstnaných ovlivňuje protichůdný vývoj zaměstnanosti a nezaměstnanosti. Kumuluje se vliv poklesu počtu zaměstnaných a zároveň značný přírůstek počtu nezaměstnaných, což ve svém důsledku znamenalo, že meziroční nárůst míry nezaměstnanosti byl nejvyšší za posledních deset let.
Skupina žen v produktivním věku se vyznačuje vyšším podílem ekonomicky neaktivních, zejména z důvodu péče o děti nebo stále přetrvávající nižší hranice pro odchod do starobního důchodu. To je důvodem, že přes absolutně vyšší přírůstek nezaměstnaných mužů stále v naší republice přervává vyšší míra nezaměstnanosti žen a meziroční vývoj této míry byl u obou pohlaví co do intenzity podobný. V porovnání s naší republikou však již dosáhla míra nezaměstnanosti mužů v úhrnu za EU 27 úrovně míry nezaměstnanosti žen.

Tab. 2 Vývoj míry nezaměstnanosti 15+letých podle pohlaví


České republice náleží z hlediska mezinárodního postavení přední místo v podílu osob s ukončeným středním stupněm vzdělání, ale zároveň patří mezi země se stále nízkým zastoupením absolventů vysokých škol, zejména ve skupině obyvatel nad 30 let. Nejčetnější skupiny osob se ukončeným středním stupněm vzdělání ISCED, což jsou v našich podmínkách všichni vyučení a absolventi středního stupně s maturitou, byly také nejvíce postiženy růstem nezaměstnanosti. Nezaměstnanost vzrostla i ve skupině osob se základním vzděláním, ale podíl těchto osob v celé populaci se trvale snižuje, takže přírůstek počtu nezaměstnaných se základním vzděláním byl v absolutním vyjádření nižší než u osob se středním vzděláním. V posledních letech rychle roste počet absolventů vysokých škol či VOŠ (skupina ISCED 5, 6), počet nezaměstnaných s tímto stupněm vzdělání je však nízký. Na rozdíl od skupin se středním stupněm vzdělání, v nichž byla nezaměstnanost ovlivněna především ztrátou práce v průběhu letošního roku, vzrostla nezaměstnanost vysokoškoláků od konce roku 2008 podstatně méně než v jiných vzdělanostních stupních. Projevuje se u nich určitá sezónnost, kdy nacházejí své první stálé pracovní uplatnění s určitým časovým posunem po ukončení vzdělání. To je v tomto případě významnější než vlastní propuštění ze zaměstnání.
Rozdíly v míře nezaměstnanosti mezi jednotlivými vzdělanostními stupni jsou vyšší než rozdíly v rámci jiných základních charakteristik. Míra nezaměstnanosti osob s nejnižším stupněm vzdělání je sice několikanásobně vyšší než na středním či vysokoškolském stupni, ale jak již bylo uvedeno, počet těchto osob neustále klesá. Zhoršenou ekonomickou situací jsou v prvé řadě postiženi respondenti se středním stupněm vzdělání, a to zejména vyučení, u nichž míra nezaměstnanosti vzrostla meziročně o 2,8 p.b. až na 7,1 %.

Tab. 3 Vývoj počtu nezaměstnaných podle stupně vzdělání


Celou skupinu nezaměstnaných lze posuzovat vedle kritéria věku a stupně vzdělání i podle regionální příslušnosti respondentů. Co do absolutní výše nejvíce meziročně vzrostl počet nezaměstnaných bydlících v Moravskoslezském a Jihomoravském kraji. Tyto údaje jsou však ovlivněny rozdílnou velikostí jednotlivých regionů. Komplexněji vyjadřuje územní diferenciaci vývoj míry nezaměstnanosti v jednotlivých krajích. V Praze se udržuje obecná míra nezaměstnanosti na velmi nízké úrovni 2,6 % a meziročně vzrostla také nejméně ze všech krajů. Relativně příznivá je i situace ve Středočeském a Jihočeském kraji, ve kterých dosáhla nebo mírně překročila hranici 4 % a obdobně jako u hlavního města byl meziroční resp. pololetní přírůstek míry z nejnižších.
Opačná situace je v Karlovarském, Ústeckém a Moravskoslezském kraji, v nichž přesáhla hodnoty 9 % a v případě Karlovarského kraje atakovala hranici 10 %. Vedle těchto krajů s nejvyšší zaměstnaností byl zaznamenán velmi nepříznivý vývoj v Královéhradeckém, Pardubickém a Zlínském kraji, v nichž rostla nezaměstnanost nejrychleji ať již v meziročním porovnání tak i podle vývoje v letošním roce.
Radikální změna ekonomického vývoje se bezprostředně promítá do změn ve struktuře nezaměstnanosti podle délky trvání nezaměstnanosti. Vývoj na trhu práce vedl k podstatnému nárůstu počtu nezaměstnaných, kteří jsou bez práce relativně kratší dobu, a to od 1 do 6 měsíců. Počet nezaměstnaných od 1 do 3 měsíců vzrostl meziročně na více než trojnásobek a obdobně počet nezaměstnaných od 3 měsíců do půl roku se zvýšil proti 2. čtvrtletí 2008 více než 2,5krát. To se projevuje i v průběhu letošního roku, když je za základ uvažován stav ze 4. čtvrtletí 2008. Naproti tomu absolutně i relativně poklesl osob bez zaměstnání déle než 1,5 roku. Ve svém důsledku to znamená, že se významně snížila hodnota jednoho ze strukturálních ukazatelů Eurostatu – podílu dlouhodobě nezaměstnaných 1 rok a více na celkové nezaměstnanosti. Určitá část dlouhodobě nezaměstnaných již přešla do kategorie ekonomicky neaktivních a přispěla tak k pozitivnímu vývoji alespoň tohoto sledovaného ukazatele.

Tab. 4 Délka trvání nezaměstnanosti


Převážná část nezaměstnaných ukončila zaměstnání v posledních osmi letech. Jejich počet se meziročně zvýšil o 110,3 tis. na 277,9 tis. a jejich podíl na celkovém počtu nezaměstnaných se podstatně zvýšil o 7,1 p.b. na 83,2 %. Po celé sledované období stagnoval počet nezaměstnaných, kteří ukončili své poslední zaměstnání před více než osmi lety na úrovni 22-23 tis. Meziročně se mírně zvýšil počet nezaměstnaných bez pracovní zkušenosti, a to o 3,2 tis. na 32,9 tis., ale jejich relativní zastoupení za rok kleslo o 3,6 p.b. na 9,9 %. Významnější byl jejich podíl pouze v posledním čtvrtletí minulého roku, kdy jejich počet se přiblížil hranici 40 tis. osob, ale část z nich našla své pracovní uplatnění v průběhu letošního roku.
Ve skupině nezaměstnaných, kteří ukončili své zaměstnání v posledních osmi letech, je možné z výsledků výběrového šetření posoudit, v jaké míře se zhoršená ekonomická situace projevila v jednotlivých odvětvích a druzích zaměstnání. Růst nezaměstnanosti postihl především sekundární sektor průmysl a stavebnictví, když počet nezaměstnaných dříve pracujících v tomto sektoru se zvýšil o 74,9 tis., to je téměř na dvojnásobek úrovně před rokem. Největší dopad negativního vývoje byl jednoznačně ve zpracovatelském průmyslu, když počet nezaměstnaných dříve pracujících v podnicích náležejících do tohoto odvětví meziročně vzrostl o 62,4 tis., to je více než o dvojnásobek a dosáhl ve 2. čtvrtletí letošního roku 119,0 tis. Tento přírůstek nezaměstnanosti ve zpracovatelském sektoru představuje téměř 57 % meziročního přírůstku počtu nezaměstnaných s pracovní zkušeností, kteří o své zaměstnání přišli. O mnoho lépe na tom nebylo stavebnictví, ve kterém vzrostl počet nezaměstnaných o 13,3 tis. (index 180,0) a dosáhl hranice 30 tis.
Přitom je třeba si uvědomit, že výběrové šetření pracovních sil se provádí výhradně v bytech a nejsou zjišťovány údaje za osoby bydlící mimo bytový fond. Značná část cizích státních příslušníků tak není předmětem šetření a ti přitom pracují hlavně ve dvou výše uvedených odvětvích. Dopad krize na celkovou zaměstnanost v sekundárním sektoru může být reálně ještě vyšší. Vliv cizinců se může projevit i v dalších charakteristikách jako například v míře nezaměstnanosti podle stupně vzdělání. Převážná část cizinců byla a je totiž přijímána do profesí s deklarovaným nižším stupněm vzdělání.
Počet nezaměstnaných dříve pracujících v terciárním sektoru se za rok zvýšil o 36,3 tis. na 116,5 tis. Z odvětvových sekcí náležejících do tohoto sektoru se růst nezaměstnanosti projevil v sekci velkoobchod a maloobchod, opravy motorových vozidel, když počet nezaměstnaných, kteří v tomto odvětví ztratili své zaměstnání se zvýšil o 16,3 tis. na 38,4 tis. Naopak počet nezaměstnaných dříve pracujících ve zdravotní a sociální péči a ve vzdělávání stagnoval. Přes krizový vývoj ve finanční oblasti se téměř nezměnil i počet těchto nezaměstnaných dříve pracujících v peněžnictví a pojišťovnictví.

Tab. 5 Vývoj počtu nezaměstnaných, kteří v posledních osmi letech pracovali podle odvětvové příslušnosti jejich posledního pracoviště


Růst nezaměstnanosti se projevoval odlišně i z hlediska klasifikace zaměstnání respondentů. Počet nezaměstnaných dříve pracujících v postavení příslušníků armády a vědeckých a odborných duševních pracovníků se téměř nezměnil. Na druhé straně se téměř dvojnásobně zvýšil počet nezaměstnaných, kteří byli před ztrátou zaměstnání klasifikováni jako techničtí, zdravotničtí a pedagogičtí pracovníci nebo nižší administrativní pracovníci. Vážné dopady ekonomického vývoje v sekundárním sektoru potvrzuje skutečnost, že nárůst nezaměstnanosti postihl v mimořádném rozsahu dvě velmi četné hlavní třídy klasifikace KZAM, a to řemeslníky a kvalifikované výrobce, zpracovatele, opraváře a pracovníky obsluhy strojů a zařízení. V hlavní třídě obsluha strojů a zařízení se meziročně zvýšil počet nezaměstnaných více než 2,5krát. V porovnání s těmito dvěma třídami byl nárůst počtu nezaměstnaných dříve pracujících v postavení pomocných a nekvalifikovaných pracovníků nižší. Ale i v této souvislosti je třeba připomenout, že výběrové šetření zahrnuje pracující či nepracujících cizí státní příslušníky jen z části.



  • czam080409analyza_b.doc
  • czam0804analyza_1b.xls
  • czam0804analyza_2b.xls
  • czam0804analyza_3b.xls
  • czam0804analyza_4b.xls
  • czam0804analyza_5b.xls
Zobrazit vše Skrýt

Zveřejněno dne: 04.08.2009
Data jsou platná ke dni zveřejnění publikace.


Kontakt: Oddělení informačních služeb - ústředí
Informace o inflaci, HDP, obyvatelstvu, průměrných mzdách a mnohé další najdete na stránkách Českého statistického úřadu: www.czso.cz
tel: 274 052 304, 274 052 451, e-mail: infoservis@czso.cz