Vývoj ekonomické aktivity obyvatelstva - 1. čtvrtletí

06.05.2009
Kód: q-3131-09
 



Česká republika patří v rámci EU mezi země s nejvyšším průměrným počtem odpracovaných hodin v hlavním zaměstnání. Podle údajů Eurostatu za 4. čtvrtletí minulého roku byl průměrný týdenní počet skutečně odpracovaných hodin v hlavním zaměstnání v naší republice po Německu, Rakousku, Nizozemsku a Řecku pátý nejvyšší. Vývoj odpracované doby v 1. čtvrtletí letošního roku je však již poznamenán zhoršenými globálními ekonomickými a finančními podmínkami.

Celkový objem odpracované doby ovlivňuje v prvé řadě vývoj celkové zaměstnanosti v národním hospodářství, když v naší republice má prioritní vliv vývoj počtu pracujících v hlavním zaměstnání na plný úvazek. Dalším faktorem je rozdílný dopad ekonomických obtíží v sektorech národního hospodářství, který lze obecně kvantifikovat vývojem průměrného počtu odpracovaných hodin v referenčním týdnu. Proti jiným evropským ekonomikám je vliv dalších faktorů jako počtu vedlejších zaměstnání a hodin v nich odpracovaných menší.

Po rychlém vzestupu zaměstnanosti v průběhu minulého roku byl celkový počet pracujících v hlavním zaměstnání v civilním sektoru národního hospodářství (bez příslušníků armády) v 1. čtvrtletí 2009 meziročně o 10,7 tis. nižší a dosáhl 4 931,7 tis. Tento celkový pokles byl způsoben především negativním vývojem počtu pracujících v postavení zaměstnanců, zatímco podnikatelská složka včetně pracujících rodinných příslušníků dále meziročně rostla. Nerovnoměrnost dopadu ekonomických potíží je zřejmá ze skutečnosti, že zatímco v terciárním sektoru služeb vzrostl počet pracujících o 51 tis., o téměř stejný počet se snížil počet pracujících v sekundárním sektoru průmyslu a stavebnictví a navíc dále znatelně klesla zaměstnanost v primárním sektoru zemědělství, lesnictví a rybářství o více než 11 tis.

Tab. Počet pracujících v hlavním zaměstnání v civilním sektoru1) podle postavení v zaměstnání a odvětví činnosti CZ-NACE v roce 2008 a 2009

1) V civilním sektoru nejsou zahrnuti příslušníci armády. Příslušníci armády jsou pracovníci sloužící v ozbrojených silách včetně pracovníků zajišťujících pomocné funkce, a to na základě dobrovolnosti či povinnosti, kteří nemohou o své vůli přijmout civilní zaměstnání. Jedná se zejména o vojáky a letce a další osoby podrobující se celodennímu výcviku. Do této hlavní třídy nepatří pracovníci v civilním zaměstnání, i když se zabývají otázkami obrany, dále do ní nepatří policisté, celníci a členové jiných ozbrojených složek.

Druhým faktorem ovlivňujícím množství odpracované doby je vývoj proporce mezi pracujícími v hlavním zaměstnání na plný nebo částečný úvazek. V prvních třech měsících letošního roku přesáhl počet pracujících v civilním sektoru na částečný úvazek hranici 264 tis. a byl tak o 34 tis. vyšší než v 1. čtvrtletí 2002, od kdy jsou k dispozici srovnatelné údaje v databázi VŠPS, a o 24 tis. vyšší než v minulém roce.

Podíl částečných úvazků tak dosáhl v 1. čtvrtletí 2009 5,4 % celkového počtu hlavních zaměstnání v civilním sektoru, když ještě ve stejném období minulého roku to bylo 4,9 %. Přestože na částečný úvazek pracují především ženy, letos převýšil meziroční přírůstek mužů na tento úvazek přírůstek žen na zkrácený pracovní poměr.

Tab. Vývoj počtu pracujících v civilním sektoru podle délky úvazku v roce 2008a 2009


Změněná ekonomická situace se však v oblasti zaměstnanosti neprojevuje pouze ve vývoji celkového počtu pracujících a růstu částečných úvazků v hlavním zaměstnání. Komplexnější představu o dopadu na množství odpracované doby je možné demonstrovat na vývoji průměrné týdenní pracovní doby respondentů v hlavním zaměstnání. Pro posouzení vývoje je možné použít buď kategorii obvykle odpracované hodiny, které jsou však ovlivněny zejména legislativními podmínkami platnými pro jednotlivé druhy zaměstnání a sektory, nebo průměr skutečně odpracovaných hodin v referenčním období. Zatímco průměrný počet obvykle odpracovaných hodin se v hodnoceném období výrazněji nezměnil (meziroční pokles o 0,2 hod. na 41,5 hod. týdně), jinak tomu bylo u skutečného počtu odpracovaných hodin. Tento průměrný počet hodin reálně odpracovaných za týden byl o 1,1 hod., tj. téměř o 3 % nižší než v 1. čtvrtletí 2008.
Snížení skutečného průměrného počtu odpracovaných hodin v hlavním zaměstnání za týden se projevilo jak u zaměstnanců tak i podnikatelů. Větší diference než mezi jednotlivými kategoriemi v postavení v zaměstnání byly zjištěny z hlediska odvětvové příslušnosti pracujících. Podle nové klasifikace NACE rev. 2 se snížil průměrný skutečný týdenní počet odpracovaných hodin v hlavním zaměstnání v sektoru služeb o 0,7 hod. (2,0 %), ale v sektoru průmyslu a stavebnictví se snížil meziročně o 1,7 hod. (o 4,4 %) a v primárním sektoru dokonce o 1,9 hod. (o 4,7 %). Skutečný průměrný počet hodin v týdnu byl v 1. čtvrtletí v sekundárním a pochopitelně i v primárním sektoru nižší než v 3. čtvrtletí 2008, tedy v hlavním období čerpání dovolených.

Tab. Vývoj průměrného počtu skutečně odpracovaných hodin za týden v hlavním zaměstnání v roce 2008 a 2009


Je třeba poznamenat, že kalendářní fond pracovních dnů v obou čtvrtletích 2008a 2009 vymezených podle definice Eurostatu, byl shodný. Pro hodnocení vývoje průměrného počtu týdně odpracovaných hodin je vhodný ukazatel, kdy jsou především pro účely především porovnání v čase vyloučeni ti pracující, kteří odpracovali v referenčním období méně hodin než obvykle z důvodu státního svátku (nikoliv z důvodu nemoci či dovolené). Při použití tohoto kritéria je rozdíl v průměrném počtu skutečně odpracovaných hodin na pracovníka ještě výraznější než při standardním vymezení počtu pracujících v civilním sektoru. Průměrný týdenní počet odpracovaných hodin se za takto vymezené respondenty v hlavním zaměstnání meziročně snížil o 1,6 hod. (o 4,0 %). Výrazně se projevil pokles v sekundárním sektoru o 2,2 hod. (o 5,6 %) a v primárním sektoru také o 2,2 hod., v relativním vyjádření o 5,4 %. Poněkud méně se snížil průměrně odpracovaný týdenní počet hodin u pracujících respondentů ve službách (o 1,1 hod., tj. o 2,8 %).

Tab. Vývoj průměrného počtu skutečně odpracovaných hodin za týden v hlavním zaměstnání s vyloučením osob, které odpracovaly v referenčním týdnu méně hodin z důvodu svátku


Toto kritérium pro vymezení okruhu osob, za něž je hodnocen počet skutečně odpracovaných hodin v týdnu, lze použít i pro posouzení meziročních změn ve struktuře pracujících podle počtu skutečně odpracovaných hodin. V absolutním vyjádření se výrazně zvýšil počet pracujících, kteří v referenčním týdnu neodpracovali ani hodinu a znatelně se zvýšil i počet osob, které odpracovaly podprůměrný počet hodin. Výjimkou je pouze počet pracujících v intervalu 40,0-44,9 odpracovaných hodin za týden, který však zdaleka nepokryl vysoký přírůstek počtu pracujících s nulovým nebo podprůměrným počtem odpracovaných hodin a nedosáhl ani výše úbytku počtu pracujících s větším počtem odpracovaných hodin. Vývoj struktury všech pracujících v civilním sektoru podle odpracované doby je v prvé řadě důsledkem změn v této struktuře v kategorii zaměstnanců. Z následující tabulky je možné orientačně usuzovat, v jakém rozsahu se zvýšil počet pracujících, kteří odpracovali v referenčním týdnu méně hodin než by odpovídalo jejich původním pracovním smlouvám.

Tab. Vývoj skladby pracujících v civilním sektoru podle počtu skutečně odpracovaných hodin v referenčním týdnu za týden s vyloučením osob, které odpracovaly v referenčním týdnu méně hodin z důvodu svátku


Vedlejší zaměstnání nehraje v ČR v porovnání s některým členskými státy EU významnější úlohu. I když meziročně jejich počet stoupl o 9,6 tis. (11,1 %) na 93,7 tis., byl dopad tohoto nárůstu z velké části zmírněn snížením průměrného počtu skutečně odpracovaných hodin za týden o 0,8 hod., tj. o 6,1 %. Celkový počet skutečně odpracovaných hodin ve vedlejším zaměstnání tak meziročně vzrostl o 4,7 %. Při mimořádně vysokém podílu pracujících v hlavním zaměstnání především na plný úvazek to znamená, že podíl skutečně odpracovaných hodin ve vedlejším zaměstnání nedosahoval ani jedno procento (0,6 %) hodin odpracovaných ve všech formách zaměstnání osob bydlících na území ČR.

* * * * *

Pro celkový meziroční vývoj množství odpracované doby bylo rozhodující snížení skutečného počtu odpracovaných hodin v hlavním zaměstnání na plný úvazek a až druhotně pokles celkové zaměstnanosti. Celkový počet skutečně opracovaných hodin v hlavním zaměstnání, vztahující se podle metodiky EU pro výběrové šetření na pracující bydlící v bytech na území ČR, se meziročně snížil o 3,1 %.
Významněji se snížil celkový objem odpracovaných hodin zaměstnanců (o 3,7 %), zatímco počet odpracovaných hodin podnikatelů bez i se zaměstnanci se snížil o necelé jedno procento. V podnikatelské sféře se tak projevil pozitivní vliv celkového nárůstu počtu podnikajících, i když průměrný týdenní počet skutečně odpracovaných hodin v hlavním zaměstnání v této kategorii také poklesl.
Podstatný meziroční pokles objemu odpracovaných hodin v primárním sektoru o 11,4 % byl vedle ekonomických potíží v určité míře ovlivněn i průběhem letošní zimy. Značný dopad měla nepříznivá ekonomická situace v řadě odvětví sekundárního sektoru, když za celou oblast průmyslu a stavebnictví se celkový počet odpracovaných hodin meziročně snížil o 6,7 %. Výběrové šetření není zaměřeno na zjišťování údajů o pracujících, kteří bydlí mimo byty. Velká část cizích státních příslušníků je však ubytována mimo trvale obydlený bytový fond a skutečný meziroční pokles objemu odpracovaných hodin v průmyslu a stavebnictví je pravděpodobně ještě vyšší. Naproti tomu v terciárním sektoru služeb se celkový objem odpracovaných hodin prakticky udržel na úrovni 1. čtvrtletí minulého roku, když snížení průměrného počtu odpracovaných hodin bylo vyváženo přírůstkem zaměstnanosti v sektoru.



  • czam050609analyza_b.doc
  • czam050609analyza_1b.xls
  • czam050609analyza_2b.xls
  • czam050609analyza_3b.xls
  • czam050609analyza_4b.xls
  • czam050609analyza_5b.xls
Zobrazit vše Skrýt

Zveřejněno dne: 06.05.2009
Data jsou platná ke dni zveřejnění publikace.


Kontakt: Oddělení informačních služeb - ústředí
Informace o inflaci, HDP, obyvatelstvu, průměrných mzdách a mnohé další najdete na stránkách Českého statistického úřadu: www.czso.cz
tel: 274 052 304, 274 052 451, e-mail: infoservis@czso.cz