Vývoj ekonomické aktivity obyvatelstva - 1. čtvrtletí 2008

02.05.2008
Kód: e-3131-08
 



Zaměstnanost v primárním sektoru (zemědělství, lesnictví, chov ryb) meziročně klesla o 6,2 tis. na 168,6 tis. osob a činila pouze 3,4 % celkového počtu osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním. Naproti tomu počet pracujících v sekundárním sektoru (průmysl, stavebnictví) se podstatně zvýšil o 59,0 tis. na 2 008,4 tis., tj. 40,5 % celkové zaměstnanosti. Celkový přírůstek v tomto sektoru tak výrazně převýšil přírůstek pracujících v celém terciárním sektoru (41,3 tis.). Tento nárůst byl ovlivněn především meziročním zvýšením zaměstnanosti ve zpracovatelském průmyslu o 38,2 tis. Nejvíce vzrostl počet pracujících ve skupinách výroba elektrických zařízení jinde neuvedených (o 9,6 tis.), výroba železa, oceli, feroslitin a plochých výrobků, tváření výrobků za tepla (o 8,7 tis.), výroba motorových vozidel (kromě motocyklů) a jejich motorů (o 7,7 tis.) a výroba ostatních kovodělných výrobků (o 7,1 tis.). Přírůstek zaměstnanosti ve stavebnictví (o 20,5 tis.) se projevil zejména ve skupině stavební montážní práce (o 16,5 tis.) a na úseku dokončovacích stavebních činností. 1)

Zaměstnanost v terciárním sektoru (všechna odvětví služeb včetně dopravy) se zvýšila o 41,3 tis. na 2 781,2 tis. (56,1 % celkové zaměstnanosti), ale v jednotlivých odvětvích se počet pracujících vyvíjel protichůdně. Zaměstnanost vzrostla nejvíce v odvětví nemovitostí, pronájmu a podnikatelských činností (o 24,3 tis.), ve finančním zprostředkování (o 18,0 tis.), v odvětví dopravy, skladování a spojů (o 17,2 tis.) a obchodu, oprav motorových vozidel a spotřebního zboží (o 10,4 tis.).
V kategorii nemovitostí, pronájmu a podnikatelských činností se projevil růst především ve skupině průmyslové čištění a všeobecný úklid (o 4,5 tis.), různé podnikatelské činnosti jinde neuvedené (o 4,1 tis.) a architektonické a inženýrské činnosti a související poradenství (o 4,0 tis.). Ve finančním zprostředkování vzrostla nejvíce zaměstnanost v peněžním zprostředkování (o 11,8 tis.). V rámci kategorie odvětví dopravy, skladování a spojů se zvýšil počet pracujících především na úseku telekomunikací (o 4,7 tis.) a poštovní a kurýrní činnosti (o 4,1 tis.). V kategorii obchodních činností byl nejvyšší přírůstek ve velkoobchodu s meziprodukty (kromě zemědělských), odpadem a šrotem (5,1 tis.) a ve velkoobchodu s výrobky převážně pro domácnost (4,9 tis.).
Naopak nejvíce meziročně klesla zaměstnanost v kategorii zdravotnictví, sociální péče a veterinárních činností (-11,5 tis.), která byla způsobena zejména poklesem počtu pracujících ve skupině činností souvisejících se zdravotní péčí (-18,2 tis.). Celkové snížení počtu pracujících ve vzdělávání o 7,6 tis. se projevilo především v předškolní výchově a základním vzdělání (- 7,1 tis.) a ve středním vzdělání (-6,4 tis.). Při hodnocení uvedených dat je třeba brát v úvahu, že diference proti údajům podnikové statistiky vyplývají mj. z toho, že pojetí zaměstnanců ve výběrovém šetření má obecnější charakter a bezprostředně se nevztahuje k tzv. evidenčnímu počtu pracovníků.

Tab. Přírůstek (úbytek) pracujících v hlavním zaměstnání podle postavení v zaměstnání a odvětví NH


Nárůst celkového počtu podnikatelů o 10,3 tis. se projevil především ve stavebnictví (o 14,6 tis.), v obchodu (o 8,5 tis.) a v ostatních veřejných, sociálních a osobních službách (o 4,3 tis.). Ve stavebnictví byl meziroční nárůst počtu podnikatelů včetně pomáhajících rodinných příslušníků nejvyšší na úseku stavební montážní práce (o 8,2 tis.). Vesměs se jedná o pracující na vlastní účet, tedy podnikatele bez zaměstnanců. Zvýšil se i počet podnikatelů v pozemním a inženýrském stavitelství. V kategorii obchodu byl růst počtu podnikatelů nejvyšší v maloobchodu provozovaném mimo prodejny. V ostatních veřejných, sociálních a osobních službách se projevil růst především v uměleckých a ostatních zábavních činnostech.

Celková míra zaměstnanosti 15-64letých se meziročně zvýšila o 0,6 p.b. na 66,1 %. Vyšší byl relativní nárůst zaměstnanosti mužů v produktivním věku (o 0,8 bodu na 74,9 %), u žen se zvýšila o 0,3 p.b. na 57,2 %. Míru zaměstnanosti sice snižuje rychlý růst počtu studujících na vysokých školách, na druhé straně znatelně roste počet osob v zaměstnání jako důsledek souběhu zaměstnanosti silných ročníků narozených na přelomu čtyřicátých, padesátých a v polovině sedmdesátých let a dále zvyšování zákonné hranice pro získání nároku na starobní důchod.

Na zasedáních Evropské rady v Lisabonu v roce 2000 a ve Stockholmu v roce 2001 byly stanoveny konkrétní cíle pro míru zaměstnanosti v zemích EU do roku 2010. Celková míra zaměstnanosti by měla dosáhnout alespoň 70 %, míra zaměstnanosti žen nejméně 60 % a míra zaměstnanosti starších osob ve věku 55-64 let alespoň 50 %.
Z hlediska mezinárodního srovnání náleží Česká republika v rámci EU mezi země s nadprůměrnou intenzitou zaměstnanosti. Podle posledních úplných údajů, zveřejněných Eurostatem za 3. čtvrtletí 2007, byla míra zaměstnanosti 15-64letých v ČR vyšší než v úhrnu za 27 členských států, ale byla nižší než úroveň zemí původní patnáctky. Míra zaměstnanosti žen je v naší republice nižší než v EU 15 a nedosahuje ani průměru za všech 27 členských zemí EU.
Diference mezi zeměmi EU jsou značné, a to nejen z hlediska míry za celou skupinu 15-64 let, ale i v ženské i mužské složce zaměstnanosti. Na jedné straně je vysoká míra zaměstnanosti v severských zemích a ve Spojeném království (např. v Dánsku činila ve 3. čtvrtletí minulého roku 77,1 %), na druhé straně v řadě zemí byla nižší než 60%, když např. v Maďarsku dosáhla ve 3. čtvrtletí 2007 pouze 57,7 %. V porovnání s našimi sousedy má vyšší míru zaměstnanosti Rakousko i Německo, míra zaměstnanosti v Polsku, ale i na Slovensku, je však podstatně nižší.
Ještě větší diference jsou v míře zaměstnanosti 55-64letých osob. Na Maltě a v Polsku se pohybovala na úrovni 30 % a pouze o něco vyšší byla v Lucembursku, Slovinsku, Slovensku, Itálii, Maďarsku a Belgii. S naplněním cíle lisabonské strategie bude tedy mít problém značný počet členských států. Naopak 12 zemí požadovanou padesátiprocentní hranici již překročilo, mezi nimi všechny severské a baltské státy.
V ČR bude dosažení alespoň 50% zaměstnanosti v této desetileté skupině složité zejména z důvodu nízké míry zaměstnanosti žen. Míra zaměstnanosti 55-64letých žen je nižší nejen než průměr za EU 15, ale i za EU 27. Lze však předpokládat, že v dalších letech tato míra dále poroste mj. i v důsledku nastavení podmínek pro získání starobního důchodu.
Tab. Míra zaměstnanosti 15-64letých a 55-64letých v členských zemích EU ve 3. čtvrtletí 2007


Pro ekonomiku ČR je typický vysoký podíl zaměstnanosti v sekundárním sektoru (průmysl + stavebnictví). Tento podíl je nejvyšší ze všech zemí EU 27 a přibližuje se mu pouze podíl tohoto sektoru na celkové zaměstnanosti na Slovensku. Stejně je tomu u kategorie zpracovatelského průmyslu, když jeho podíl v ČR dosáhl ve 3. čtvrtletí 2007 28,7 % celkové zaměstnanosti. V naší republice byl podíl zpracovatelského průmyslu o 10 p.b. vyšší než v EU 27 a o více než 11 p.b. vyšší než v EU 15. Na druhé straně se naše odvětvová skladba zaměstnanosti vyznačuje podstatně nižším zastoupením sektoru služeb, než je tomu v EU 15 (-14 p.b.), ale také v EU 27 (-11 p.b.). Podprůměrně je v ČR zastoupena zejména kategorie nemovitosti a pronájem, podnikatelské činnosti, kategorie zdravotní a sociální péče, obchod, finanční zprostředkování a vzdělávání. V následující tabulce jsou uvedeny údaje o odvětvové skladbě za vybrané země EU ve 3. čtvrtletí 2007, za které Eurostat publikoval poslední kompletní výsledky.

Rozdíly mezi členskými zeměmi z hlediska odvětvové struktury jsou mimořádně velké. V České republice pracuje např. 4 x více osob ve zpracovatelském průmyslu než v oblasti zdravotní a sociální péče, ale v řadě zemí, zejména severských, je situace podstatně odlišná. Ve čtyřech zemích dokonce pracovalo více osob ve zdravotnictví a sociální péči než ve zpracovatelském průmyslu (Švédsko, Dánsko, Nizozemsko, Lucembursko).

Tab. Struktura 15-64 letých osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním podle kategorie odvětví ve vybraných zemích EU ve 3. čtvrtletí 2007

Česká republika patří mezi země s nejvyšším podílem podnikatelů na celkové zaměstnanosti. Ve 3. čtvrtletí 2007 dosáhl podíl zaměstnavatelů a pracujících na vlastní účet (ale bez pomáhajících rodinných příslušníků) v naší republice 15,5 % všech osob s jediným nebo hlavních zaměstnáním, zatímco v úhrnu za všechny členské země EU to bylo 14,5 % a v zemích původní patnáctky jen 14,1 %. Vyšší podíl než v ČR vykazovalo pouze pět středomořských států vč. Portugalska, ve kterých však hraje velkou roli individuální podnikání v oblasti zemědělství a v činnostech spojených s cestovním ruchem (obchod, nemovitosti a pronájem). Vysoký podíl podnikatelů je vykazován i za Polsko, kde však vyplývá ze specifické situace v primárním sektoru. Téměř 1,4 mil. pracujících v polském zemědělství, lesnictví a rybolovu bylo klasifikováno jako sebezaměstnané osoby nebo zaměstnavatelé (bez pomáhajících rodinných příslušníků).
Z hlediska podílu podnikatelského sektoru na zaměstnanosti v jednotlivých sektorech a odvětvích je pro ČR charakteristický
- spolu se Slovenskem nejnižší podíl podnikatelů v primárním sektoru
- nejvyšší podíl podnikatelů ve stavebnictví, zejména pracujících na vlastní účet, v rámci celé EU
- při relativně nízkém podílu počtu pracujících v terciárním sektoru na celkové zaměstnanosti vykazuje ČR třetí nejvyšší podíl podnikatelů na zaměstnanosti ve sféře služeb (kategorie G-Q NACE). To ovlivňuje zejména kategorie ostatních veřejných, sociálních a osobních služeb a kategorie nemovitosti a pronájem, podnikatelské činnosti (shodně třetí nejvyšší podíl podnikatelů na zaměstnanosti v odvětví) a finanční zprostředkování (nejvyšší podíl v rámci celé EU).

Zaměstnanost osob bydlících na území jednotlivých regionů se meziročně zvýšila ve všech krajích, nejvíce ve Středočeském a Moravskoslezském kraji. Výrazně stoupla i v Plzeňském kraji, hlavním městě Praze, Ústeckém, Jihomoravském a Zlínském kraji.

Tab. Počet osob s jediným (hlavním) zaměstnáním podle krajů v 1. čtvrtletí 2008

V civilním sektoru národního hospodářství pracovalo na plnou pracovní dobu ve svém hlavním zaměstnání 95,1 % všech osob. Na zkrácený úvazek pracovalo v hlavním zaměstnání 240,7 tis. osob, převážně žen (179,0 tis.).
Podíl pracujících na plnou pracovní dobu v hlavním zaměstnání je v ČR čtvrtý nejvyšší ze všech 27 členských zemí EU. Zastoupení plných úvazků je sice vyšší na Slovensku, v Maďarsku a Bulharsku, celková míra zaměstnanosti je však v těchto třech zemích podprůměrná. Podíl mužů pracujících v ČR na plný úvazek byl ve 3. čtvrtletí minulého roku třetí nejvyšší z EU 27, u žen to byl pátý nejvyšší podíl.

Zvláště u žen se projevuje mimořádně vysoká diferenciace podílu plných úvazků na zaměstnanosti v jednotlivých zemích EU. V řadě zemí původní patnáctky vysoký počet žen využívá možnosti pracovat na zkrácenou pracovní dobu, a to zejména v Nizozemsku (3/4 pracujících žen ve věku 15-64 let!) a v dalších šesti zemích se podíl zkrácených úvazků blížil nebo přesáhl 40 % celkové ženské zaměstnanosti. Možnost pracovat na zkrácenou pracovní dobu je jeden ze sociálních aspektů, který dlouhodobě ovlivňuje míru fertility především v Nizozemsku a v některých dalších zemích.

Možnost pracovat na zkrácený úvazek umožňuje v některých zemích zároveň zvyšovat věkovou hranici pro odchod do důchodu. Markantní je to v případě Německa, Švédska a Spojeného království, kde pracuje téměř 30 % všech osob ve věku 55-64 let na částečný úvazek a v Nizozemsku to byla téměř polovina všech osob ve vyšším produktivním věku. Tyto podíly ostře kontrastují s nízkým podílem kratších úvazků v ČR v této desetileté skupině (8,3 % ve 3. čtvrtletí minulého roku).

Podíl pracujících na částečný úvazek z celkového počtu hlavních zaměstnání v zemích EU   ve 3. čtvrtletí 2007


Průměrný počet skutečně odpracovaných hodin v referenčním týdnu dosáhl 39,0 hod., u pracovníků na plný úvazek činil 39,9 hod. Diference v časovém zatížení pracujících jsou značné jak z hlediska jejich postavení v zaměstnání, tak odvětvové příslušnosti. Podnikatelé odpracovali průměrně týdně 47,0 hod., zaměstnanci na plný úvazek 38,6 hod. a členové produkčních družstev 36,3 hod. Tyto rozdíly se dlouhodobě projevují jak u mužů, tak u žen, když muži obecně pracují ve všech kategoriích postavení v zaměstnání déle. Nejvíc hodin ve svém hlavním zaměstnání trávili pracující ve stavebnictví (týdně 42,3 hod.), nejméně pracovníci ve vzdělávání (34,4 hod.).

Tab. Průměrný počet odpracovaných hodin v referenčním týdnu v hlavním zaměstnání podle druhu úvazku a odvětví v 1. čtvrtletí 2008


Při růstu celkové zaměstnanosti bydlícího obyvatelstva a ekonomicky neaktivních osob poklesl počet nezaměstnaných. Počet nezaměstnaných podle metodiky ILO dosáhl v průměru za 1. čtvrtletí 2008 celkem 243,8 tis. a proti stejnému čtvrtletí roku 2007 se snížil o 67,5 tis., tj. o více než pětinu. Počet nezaměstnaných nejvíce klesl ve skupině 20-24, 40-44 (v obou pětiletých skupinách o 11,3 tis.) a ve skupině 50-54letých (o 13,6 tis.). Počet nezaměstnaných mužů (celkem 109,3 tis.) je stále nižší než počet nezaměstnaných žen (134,5 tis.). Při celkovém meziročním poklesu nezaměstnanosti se nezaměstnanost mužů snížila o 30,1 tis., přičemž pokles počtu nezaměstnaných mužů se projevil nejvíce ve skupinách 20-24, 40-44 a 50-54 let. Počet nezaměstnaných žen se ve stejném období snížil celkem o 37,3 tis. a klesl ve všech pětiletých skupinách produktivního věku od 20 do 60 let.

Počet dlouhodobě nezaměstnaných (1 rok a déle) klesl celkem o 46,5 tis. a tento pokles se projevil ve všech věkových skupinách žen a ve většině pětiletých skupin mužů, nejvíce ve skupině dvacátníků a padesátníků.

Tab. Dlouhodobě nezaměstnaní podle věkových skupin a pohlaví v 1. čtvrtletí 2008

Počet nezaměstnaných se základním vzděláním se meziročně snížil o 8,2 % na 73,0 tis., což souvisí se všeobecným poklesem počtu českých občanů v produktivním věku s nejnižším stupněm vzdělání. Počet nezaměstnaných se středním vzděláním bez maturity (především vyučených) klesl o 31,4 % na 101,6 tis. a počet nezaměstnaných se středním vzděláním s maturitou se snížil o 19,8 % na 57,9 tis. Počet nezaměstnaných vysokoškoláků poklesl o 1,7 % na 11,3 tis., když nezaměstnanost osob s vysokoškolským vzděláním je v porovnání s prvními třemi skupinami stále výrazně nižší.

Snížení nezaměstnanosti se projevilo ve všech krajích republiky, absolutně nejvíce v oblastech s vysokou nebo nadprůměrnou mírou nezaměstnanosti, tj. v Ústeckém a Moravskoslezském kraji a dále v Jihomoravském kraji.

Tab. Počet nezaměstnaných 15+letých podle krajů


Růst celkové zaměstnanosti a snížení počtu nezaměstnaných se projevily v relativně vysokém poklesu obecné míry nezaměstnanosti 15-64letých osob podle ILO. Ta se proti 1. čtvrtletí roku 2007 snížila o 1,3 procentního bodu na 4,7 %. Pokles obecné míry se projevil především v ženské složce populace (o 1,6 p.b. na 6,0 %), zatímco u mužů se snížila o 1,2 p.b. na 3,7 %.
Podle posledních výsledků Eurostatu za třetí čtvrtletí minulého roku byla obecná míra nezaměstnanosti v ČR výrazně nižší než v EU 27, když při relativně nízké míře nezaměstnanosti mužů byla i míra nezaměstnanosti žen v ČR pod průměrem za EU 27. Velký pokles nezaměstnanosti v ČR se pozitivně projevil jak v porovnání s EU 27, tak i se zeměmi EU 15, když ve 3. čtvrtletí 2007 byla míra nezaměstnanosti v ČR nižší než průměr evropské patnáctky o 1,7 p.b.
V porovnání se sousedními zeměmi je sice míra nezaměstnanosti vyšší než v Rakousku, ale podstatně nižší než na Slovensku, kde zůstává nejvyšší v rámci celé Unie. Také Polsko vykazuje podstatně vyšší míru, i když meziročně se snižovala nejrychleji ze všech zemí EU. Naše míra nezaměstnanosti je znatelně nižší i v porovnání s Německem, především v důsledku dlouhodobě nepříznivé situace v nových spolkových zemích.

Tab. Míra nezaměstnanosti 15-64letých v členských zemích EU


Negativní stránkou vývoje nezaměstnanosti v ČR je z hlediska mezinárodního srovnání přetrvávající vysoký podíl dlouhodobě nezaměstnaných. Podíl nezaměstnaných 1 rok a déle na celkovém počtu nezaměstnaných byl v ČR ve třetím čtvrtletí 2007 pátý nejvyšší ze všech zemí EU (50,6 % v ČR proti 42,2 % v EU 27 a 39,7 % v EU 15). Nejvyšší podíl dlouhodobě nezaměstnaných byl zaznamenán kromě Bulharska a Řecka u našich sousedů Německa a především Slovenska, kde dosahoval více než 70 % všech nezaměstnaných.
Vysoký podíl dlouhodobé nezaměstnanosti v uvedených zemích má chronický charakter a netýká se jen starších pracovníků. Ve skupině osob v mladším a středním produktivním věku 25-49 let byl podíl dlouhodobě nezaměstnaných v těchto zemích nejvyšší v rámci celé EU. Je však nutné uvést, že v ČR a na Slovensku se podíl dlouhodobě nezaměstnaných na celkové nezaměstnanosti meziročně podstatně snížil.

Počet osob ekonomicky neaktivních ve věku 15 a více let (podle metodiky výběrového šetření se jedná o osoby, které neměly zaměstnání a nehledaly si zaměstnání v průběhu posledních čtyř týdnů nebo nesplňovaly všechny podmínky pro zařazení mezi nezaměstnané) se zvýšil za rok o 74,5 tis. a dosáhl v 1. čtvrtletí 2008 3 710,7 tis. osob. Četnost této kategorie je ovlivněna především počty důchodců a počty osob připravujících se na výkon svého budoucího povolání. Počet žáků základních škol prakticky stagnoval a počet frekventantů na středních školách včetně učilišť klesl o 5,4tis. na 525,8 tis. Počet studentů na vysokých, resp. vyšších odborných školách rapidně vzrostl o 40,5 tis. na 315,6 tis. Počet nepracujících osob v řádném starobním důchodu, které si aktivně nehledaly práci, dosáhl 1 923,7 tis., počet osob v předčasném starobním důchodu 43,2 tis. a počet osob v invalidním důchodu 264,3 tis. Tyto údaje nemohou přesně korespondovat s počty žáků a studentů podle statistiky MŠMT nebo s počty důchodců podle evidence MPSV ČR zejména proto, že žáci, studenti nebo důchodci, kteří v referenčním týdnu splňovali kritérium pro zařazení mezi osoby v zaměstnání nebo nezaměstnané, nejsou vykazováni jako ekonomicky neaktivní.

________________

1) Poznámka: Při hodnocení odvětvové skladby pracujících je nutné vzít v úvahu metodiku výběrového šetření, které se provádí výhradně v bytech a nikoliv v hromadných ubytovacích zařízeních. Údaje o počtu pracujících z VŠPS statistika následně koriguje v rámci harmonizace s údaji o vývoji zaměstnanosti cizích státních příslušníků v odvětví. Podle dostupných údajů MPSV a MPO například výrazně roste počet pracujících cizích státních příslušníků ve zpracovatelském průmyslu, stavebnictví, obchodu a v oblasti nemovitosti, pronájem a podnikatelské činnosti, kteří jsou z velké části ubytováni mimo byty. )



  • czam050208analyza.doc
  • czam050208analyza_1.xls
  • czam050208analyza_2.xls
  • czam050208analyza_3.xls
  • czam050208analyza_4.xls
  • czam050208analyza_5.xls
  • czam050208analyza_6.xls
  • czam050208analyza_7.xls
  • czam050208analyza_8.xls
  • czam050208analyza_9.xls

Zveřejněno dne: 02.05.2008
Data jsou platná ke dni zveřejnění publikace.


Kontakt: Oddělení informačních služeb - ústředí
Informace o inflaci, HDP, obyvatelstvu, průměrných mzdách a mnohé další najdete na stránkách Českého statistického úřadu: www.czso.cz
tel: 274 052 304, 274 052 451, e-mail: infoservis@czso.cz