Postavení českého trhu práce v rámci EU - 3. čtvrtletí 2009

05.02.2010
Kód: q-3157-09
 



a) Zaměstnanost

Z hlediska mezinárodního srovnání stále náleží Česká republika mezi země s mírně nadprůměrnou intenzitou zaměstnanosti v rámci EU. Podle posledních údajů, zveřejněných Eurostatem za 3. čtvrtletí 2009, byla míra zaměstnanosti 15-64letých v ČR vyšší než v úhrnu za 27 členských států. Přitom však míra zaměstnanosti žen byla v naší republice významně nižší než průměr za všechny členské země EU, naopak míra zaměstnanosti mužů významně vyšší. Míra zaměstnanosti 15-64letých byla v ČR 65,2 % (muži – 73,7 %, ženy – 56,5 %), v celé EU 64,8 % (muži – 71,0 %, ženy – 58,7 %).
Na zasedáních Evropské rady v Lisabonu v roce 2000 a ve Stockholmu v roce 2001 byly stanoveny konkrétní cíle pro míru zaměstnanosti v zemích EU do roku 2010. Celková míra zaměstnanosti by měla dosáhnout alespoň 70 %, míra zaměstnanosti žen nejméně 60 % a míra zaměstnanosti starších osob ve věku 55-64 let alespoň 50 %.

Tab. 1 Míra zaměstnanosti 15-64letých a 55-64letých v členských zemích EU (v %)


Diference mezi zeměmi EU byly značné, a to nejen z hlediska míry za celou skupinu 15-64 let, ale i v ženské i mužské složce zaměstnanosti. Na jedné straně přetrvala vysoká míra zaměstnanosti v severských zemích a v Nizozemsku, ve kterém stále činila i ve 3. čtvrtletí minulého roku 77,0 %. Na druhé straně v některých zemích byla hluboko pod hranicí 60 %, když např. v Maďarsku dosáhla ve 3. čtvrtletí roku 2009 55,5 % a na Maltě 55,1 %. V porovnání se sousedy mělo vyšší míru zaměstnanosti dlouhodobě Rakousko i Německo, míra zaměstnanosti v Polsku a na Slovensku byla však podstatně nižší.
Ještě větší diference byla v míře zaměstnanosti 55-64letých osob. V Polsku, Maďarsku, Itálii, a v Belgii se pohybovala mírně nad úrovní 30 %. Naopak 10 zemí požadovanou padesátiprocentní hranici překročilo, mezi nimi severské státy. Ačkoliv dle výsledků se v rámci meziročního srovnání významně snižovala celková úroveň zaměstnanosti, nepodílí se na tom věková skupina 55-64letých. V dlouhodobém horizontu lze předpokládat růst počtu zemí, které přesáhnou padesátiprocentní hranici. Pokud jde o ČR, míra zaměstnanosti této desetileté věkové skupiny se pohybovala zatím pod požadovanou hranicí (46,4 %). V důsledku zvyšování věkové hranice pro odchod do starobního důchodu lze předpokládat postupné zvyšování zejména zaměstnanosti žen v tomto věku.

Tab. 2 Meziroční přírůstek (úbytek) míry zaměstnanosti 15-64letých a 55-64letých (v %)


Údaje o míře zaměstnanosti demonstrují velké změny, ke kterým v Evropě došlo na trhu práce. V převážné většině zemí se značně snížil podíl zaměstnaných na celkovém objemu obyvatelstva v produktivním věku. Za EU 27 se míra zaměstnanosti 15-64letých meziročně snížila o 1,5 procentního bodu. Mimořádný propad zaměstnanosti zaznamenaly všechny tři baltské země Lotyšsko, Litva a Estonsko a dále Španělsko a Irsko. V rámci těchto zemí navíc zcela mimořádný propad míry zaměstnanosti 15-64letých zaznamenalo krizí sužované Lotyšsko, a to o 9,2 p.b. Pokles zaměstnanosti se nadále podstatně projevuje více u mužů než u žen.
Velký meziroční pokles celkové zaměstnanosti se však neprojevil ve všech skupinách produktivního věku. Míra zaměstnanosti starších pracovníků se díky nárůstu zaměstnanosti žen celkově v průměru za země EU 27 meziročně zvýšila. V celé desetileté skupině 55-64letých vzrostla míra zaměstnanosti o 0,2 p.b. a dosáhla 46,2 % (u žen pak zaměstnanost vzrostla o 0,7 p.b.). Pokles celkové míry zaměstnanosti se tedy projevil jak v nejmladších skupinách, kde byl mj. ovlivněn i pokračujícím růstem podílu osob připravujících se na výkon svého budoucího povolání a zároveň nárůstem počtu osob v mladším věku, které nenašly po ukončení vzdělávání své stálé zaměstnání, nebo je ztratily. Ztráta zaměstnání se často projevovala i u osob ve středním produktivním věku.
Pro ekonomiku ČR je charakteristický vysoký podíl zaměstnanosti v sekundárním sektoru (průmysl a stavebnictví). Tento podíl byl nejvyšší ze všech zemí EU. Od 1. čtvrtletí 2009 jsou k dispozici údaje o počtech zaměstnaných podle nové klasifikace ekonomických činností NACE Rev. 2. Údaje potvrzují, že v České republice pracuje ve zpracovatelském průmyslu nejvíce osob (v úhrnu 24,8 % všech zaměstnaných v ČR) a tomuto podílu se přibližuje Slovensko a Maďarsko.

Tab. 3 Struktura zaměstnaných 15-64letých osob podle odvětvové sekce ve vybraných zemích EU (v %)


Z meziročního vývoje zastoupení jednotlivých sekcí odvětvové příslušnosti v těchto zemích vyplývá, že podíl zaměstnanců ve zpracovatelském průmyslu se prakticky snížil ve všech zemích EU 27. V některých státech je propad počtu pracujících ve zpracovatelském průmyslu statisticky významný. Nejvíce se snížil právě v České republice o 3,3 p.b. a v řadě dalších zemích včetně Slovenska a Rumunska poklesl o 2-3 p.b. Vývoj zastoupení pracujících v dalších odvětvových sekcích v jednotlivých zemích kolísal. Mírný meziroční pokles míry zaměstnanosti se také projevil ve stavebnictví. Je zřejmé, že ekonomický pokles se jednoznačně projevil mezi zaměstnanými právě ve zpracovatelském průmyslu, který hraje v ekonomice řady zemí EU klíčovou roli.
Podíl pracujících na plnou pracovní dobu v hlavním zaměstnání byl v ČR třetí nejvyšší ze všech 27 členských zemí EU. Zastoupení plných úvazků bylo sice vyšší na Slovensku a v Bulharsku, celková míra zaměstnanosti byla však v těchto zemích podprůměrná. Podíl mužů pracujících v ČR na plný úvazek byl ve 3. čtvrtletí letošního roku třetí nejvyšší z EU 27, u žen to byl čtvrtý nejvyšší podíl.
Zvláště u žen se projevila mimořádně vysoká diferenciace podílu plných úvazků na zaměstnanosti v jednotlivých zemích EU. V řadě zemí původní patnáctky vysoký počet žen využívalo možnosti pracovat na zkrácenou pracovní dobu, a to zejména v Nizozemsku (více než 3/4 pracujících žen ve věku 15+ let) a v dalších pěti zemích podíl zkrácených úvazků přesáhl 40 % celkové ženské zaměstnanosti.

Tab. 4 Podíl pracujících na částečný úvazek z celkového počtu hlavních zaměstnání


Možnost pracovat na zkrácenou pracovní dobu je jeden ze sociálních aspektů, který dlouhodobě ovlivňuje míru fertility a délku aktivního pracovního života především v Nizozemsku a v některých dalších zemích. Právě časté využívání kratšího úvazku výrazně zvyšuje pracovní aktivitu osob ve věku kolem šedesáti let.
Meziročně se podíl pracujících na částečný úvazek za úhrn EU 27 zvýšil o 0,7 p.b. Přesun z kategorie plných úvazků byl markantní zejména v Lotyšsku a Estonsku. V České republice byl meziroční přírůstek podílu částečných úvazků stejný jako u EU 27. Je však třeba vzít v úvahu nízkou výchozí základnu v ČR stejně jako např. na Slovensku.
Za kategorii zaměstnanců lze zjistit i podíl zaměstnanců na dobu určitou (temporary employees). Rozdíly v podílu zaměstnanců na dobu určitou jsou v rámci EU 27 značné a tento podíl se pohybuje od 1 % všech zaměstnanců v Rumunsku až po více než čtvrtinu všech zaměstnanců ve Španělsku a Polsku. Podíl zaměstnanců s tímto druhem úvazku dosáhl v ČR 8,7 %, což je jedenáctá nejnižší hodnota z 27 zemí EU. ČR byla však jednou ze zemí, kde se tento podíl meziročně zvýšil (o 0,5 p.b), zatímco za úhrn EU tento ukazatel poklesl o 0,5 p.b.

Tab. 5 Podíl 15+letých zaměstnanců na dobu určitou z celkového počtu osob



b) Nezaměstnanost

Obecná míra nezaměstnanosti byla ve 3. čtvrtletí v ČR stále nižší než průměrná míra za všechny země EU, když při relativně nízké míře nezaměstnanosti mužů je v ČR pod průměrem i míra nezaměstnanosti žen. V porovnání s druhým čtvrtletím nezaměstnanost v převážné většině zemí EU stále mírně stoupala. Nejnižší míra nezaměstnanosti byla v Nizozemí, ze sousedních států byla pak nízká v Rakousku. Na druhé straně na Slovensku byla výrazně vyšší, i Polsko vykazovalo vyšší míru nezaměstnanosti.
Kritická je situace zejména v baltských zemích, Španělsku a Irsku, tedy v zemích, kde zároveň prudce klesla úhrnná míra zaměstnanosti (podíl počtu pracujících na celkové populaci v produktivním věku jednotlivých zemí).

Tab. 6 Míra nezaměstnanosti 15-64letých v členských zemích EU (v %)


Ve 3. čtvrtletí minulého roku dosáhla míra nezaměstnanosti v kategorii 15-64letých mužů 9,1 % a byla vyšší než míra nezaměstnanosti 15-64letých žen (dosáhla 9,0 %). Míru nezaměstnanosti za jednotlivá pohlaví ovlivňuje počet ekonomicky neaktivních, kterých je obvykle mezi ženami více, přesto se však hospodářský pokles projevil znatelně výrazněji v odvětvích a profesích, kde převažují muži. Meziročně míra nezaměstnanosti ve všech zemích EU vzrostla, pouze u Lucemburska se nezaměstnanost snížila.
Při všeobecném růstu nezaměstnanosti se zdánlivě paradoxně podstatně zlepšil další strukturální ukazatel Eurostatu podíl dlouhodobě nezaměstnaných (1 rok a déle) na celkové nezaměstnanosti. Za úhrn členských zemí se snížil meziročně o 2,6 procentního bodu na 33,6 % ve třetím čtvrtletí roku 2009. Ovšem pokud nedojde k významným změnám na trhu práce, lze předpokládat návrat úrovně dlouhodobé nezaměstnanosti na úroveň zhruba dosažené před rokem. Nejvíc tento ukazatel klesl ve dvou zemích, ve kterých dosahoval dosud vysokých hodnot – v ČR a na Slovensku. Příčiny tohoto vývoje jsou zřejmé:
  • nárůst počtu mladých, kteří po ukončení vzdělávání ještě nenašli své první zaměstnání
  • zejména propouštění pracovníků na konci roku 2008 a v průběhu minulého roku, jak na svou tíživou situaci reagovala řada firem a organizací
  • někteří dlouhodobě nezaměstnaní již přešli do skupiny ekonomicky neaktivních osob, resp. našli pracovní uplatnění

Tab. 7 Podíl osob nezaměstnaných 1 rok a déle na celkovém počtu nezaměstnaných



  • czam020510analyza_a.doc
  • czam020510analyza_1a.xls
  • czam020510analyza_2a.xls
  • czam020510analyza_3a.xls
  • czam020510analyza_4a.xls
  • czam020510analyza_5a.xls
  • czam020510analyza_6a.xls
  • czam020510analyza_7a.xls

Zveřejněno dne: 05.02.2010
Data jsou platná ke dni zveřejnění publikace.


Kontakt: Oddělení informačních služeb - ústředí
Informace o inflaci, HDP, obyvatelstvu, průměrných mzdách a mnohé další najdete na stránkách Českého statistického úřadu: www.czso.cz
tel: 274 052 304, 274 052 451, e-mail: infoservis@czso.cz