Postavení českého trhu práce v rámci EU - 2. čtvrtletí 2009

04.11.2009
Kód: q-3157-09
 



a) Zaměstnanost

Z hlediska mezinárodního srovnání stále náleží Česká republika mezi země s mírně nadprůměrnou intenzitou zaměstnanosti v rámci EU. Podle posledních údajů, zveřejněných Eurostatem za 2. čtvrtletí 2009, byla míra zaměstnanosti 15-64letých v ČR vyšší než v úhrnu za 27 členských států. Přitom však míra zaměstnanosti žen je v naší republice významně nižší než průměr za všechny členské země EU, naopak míra zaměstnanosti mužů významně vyšší. Míra zaměstnanosti 15-64letých byla v ČR 65,4 % (muži – 73,9 %, ženy – 56,7 %), v celé EU 64,8 % (muži – 70,9 %, ženy – 58,8 %).
Na zasedáních Evropské rady v Lisabonu v roce 2000 a ve Stockholmu v roce 2001 byly stanoveny konkrétní cíle pro míru zaměstnanosti v zemích EU do roku 2010. Celková míra zaměstnanosti by měla dosáhnout alespoň 70 %, míra zaměstnanosti žen nejméně 60 % a míra zaměstnanosti starších osob ve věku 55-64 let alespoň 50 %.

Tab. Míra zaměstnanosti 15-64letých a 55-64letých v členských zemích EU (v %)


Diference mezi zeměmi EU jsou značné, a to nejen z hlediska míry za celou skupinu 15-64 let, ale i v ženské i mužské složce zaměstnanosti. Na jedné straně přetrvává vysoká míra zaměstnanosti v severských zemích, Nizozemí a ve Spojeném království (např. v Nizozemsku činila ve 2. čtvrtletí letošního roku 77,0 %), na druhé straně v některých zemích byla hluboko pod hranicí 60 %, když např. v Maďarsku dosáhla ve 2. čtvrtletí roku 2009 55,6 %. V porovnání se sousedy má vyšší míru zaměstnanosti dlouhodobě Rakousko i Německo, míra zaměstnanosti v Polsku a na Slovensku je však podstatně nižší.
Ještě větší diference jsou v míře zaměstnanosti 55-64letých osob. V Polsku, Maďarsku, Itálii, Belgii a na Maltě se pohybovala mírně nad úrovní 30 %. S naplněním cíle lisabonské strategie budou tedy mít tyto a některé další státy problém. Naopak 11 zemí požadovanou padesátiprocentní hranici překročilo, mezi nimi všechny severské a baltské státy. Ačkoliv dle výsledků se v rámci meziročního srovnání významně snižuje celková úroveň zaměstnanosti, nepodílí se na tom věková skupina 55-64letých. V dlouhodobém horizontu lze předpokládat růst počtu zemí, které přesáhnou padesátiprocentní hranici. Pokud jde o ČR, míra zaměstnanosti této desetileté věkové skupiny v poslední době stagnuje a pohybuje se zatím pod požadovanou hranicí (47,4 %). V důsledku zvyšování věkové hranice pro odchod do starobního důchodu lze předpokládat postupné zvyšování zejména zaměstnanost žen v tomto věku.

Tab. Meziroční přírůstek (úbytek) míry zaměstnanosti 15-64letých a 55-64letých (v %)


Údaje o míře zaměstnanosti demonstrují velké změny, ke kterým v Evropě došlo na trhu práce. V převážné většině zemí se značně snížil podíl zaměstnaných na celkovém objemu obyvatelstva v produktivním věku. Za EU 27 se míra zaměstnanosti 15-64letých meziročně snížila o 1,2 procentního bodu. Mimořádný propad zaměstnanosti zaznamenaly všechny tři baltské země Lotyšsko, Litva a Estonsko a dále Španělsko a Irsko. V rámci těchto zemí navíc zcela mimořádný propad míry zaměstnanosti 15-64letých zaznamenalo krizí sužované Lotyšsko, a to o 10,6 p.b. Pokles zaměstnanosti se projevil podstatně více u mužů než u žen, když například v Litvě, Lotyšsku a Maďarsku bylo bez zaměstnání téměř 40 % mužů ve věku 15-64 let a v řadě zemí se pohyboval podíl nepracujících mužů v produktivním věku na hranici 30 %.
Velký meziroční pokles celkové zaměstnanosti se však neprojevil ve všech skupinách produktivního věku. Míra zaměstnanosti starších pracovníků se v průměru za země EU 27 meziročně dokonce zvýšila, a to zvláště u žen, takže v celé desetileté skupině 55-64letých vzrostla o 0,6 p.b. a dosáhla 46,4 %. Pokles celkové míry zaměstnanosti se tedy projevil jak v nejmladších skupinách, kde byl mj. ovlivněn i pokračujícím růstem podílu osob připravujících se na výkon svého budoucího povolání a zároveň nárůstem počtem osob v mladším věku, které nenašly po ukončení vzdělávání své stálé zaměstnání, nebo je ztratily. Ztráta zaměstnání se často projevovala i u osob ve středním produktivním věku.


b) Nezaměstnanost

Obecná míra nezaměstnanosti je v ČR nadále nižší než průměrná míra za všechny země EU, když při relativně nízké míře nezaměstnanosti mužů je v ČR pod průměrem i míra nezaměstnanosti žen. Míra nezaměstnanosti 15-64letých činila v celé EU ve 2. čtvrtletí roku 2009 8,9 %, v ČR však pouze 6,4 %. V porovnání se sousedními zeměmi je míra nezaměstnanosti nižší pouze v Rakousku, ale například na Slovensku je výrazně vyšší, ačkoliv Slovensko již nepatří mezi země s nejvyšší mírou nezaměstnanosti v EU. Také Polsko vykazuje podstatně vyšší míru. Naše míra nezaměstnanosti je znatelně nižší i v porovnání s Německem, především v důsledku dlouhodobě nepříznivé situace v nových spolkových zemích.
Podobně jako v prvním čtvrtletí letošního roku i ve druhém čtvrtletí vzrostla míra nezaměstnanosti meziročně ve všech státech EU. Kritická je situace zejména v baltských zemích, Španělsku a Irsku, tedy v zemích, kde zároveň prudce klesla úhrnná míra zaměstnanosti (podíl počtu pracujících na celkové populaci v produktivním věku jednotlivých zemí).

Tab. Míra nezaměstnanosti 15-64letých v členských zemích EU


Nezaměstnanost rostla rychleji mezi muži, takže ve 2. čtvrtletí letošního roku byla dokonce míra nezaměstnanosti 15-64letých mužů (8,9 %) vyšší než míry nezaměstnanosti 15-64letých žen (8,8 %). Míru nezaměstnanosti za jednotlivá pohlaví ovlivňuje počet ekonomicky neaktivních, kterých je obvykle mezi ženami více, přesto se však hospodářský pokles projevil znatelně výrazněji v odvětvích a profesích, kde převažují muži. Míra nezaměstnanosti mužů jako podíl počtu nezaměstnaných k pracovní síle (což je součet nezaměstnaných a všech zaměstnaných mužů) byla ve více než polovině členských zemí EU vyšší než míra nezaměstnanosti žen.
Při všeobecném růstu nezaměstnanosti se zdánlivě paradoxně podstatně zlepšil další strukturální ukazatel Eurostatu podíl dlouhodobě nezaměstnaných (1 rok a déle) na celkové nezaměstnanosti. Za úhrn členských zemí se snížil meziročně o 6,6 procentního bodu na 32,3 % ve druhém čtvrtletí roku 2009. Ovšem pokud nedojde k významným změnám na trhu práce, lze předpokládat návrat úrovně dlouhodobé nezaměstnanosti na úroveň zhruba dosažené před rokem. Nejvíc tento ukazatel klesl ve dvou zemích, ve kterých dosahoval dosud nejvyšších hodnot – v ČR a na Slovensku. Příčiny tohoto vývoje jsou zřejmé:
  • nárůst počtu mladých, kteří po ukončení vzdělávání ještě nenašli své první zaměstnání
  • zejména propouštění pracovníků na konci minulého a v průběhu letošního roku, jak na svou tíživou situaci reagovala řada firem a organizací
  • někteří dlouhodobě nezaměstnaní již přešli do skupiny ekonomicky neaktivních osob, resp. našli pracovní uplatnění

Tab. Podíl osob nezaměstnaných 1 rok a déle na celkovém počtu nezaměstnaných ve věku 15-64 let (v %)



  • czam110409analyza_a.doc
  • czam110409analyza_1a.xls
  • czam110409analyza_2a.xls
  • czam110409analyza_3a.xls
  • czam110409analyza_4a.xls

Zveřejněno dne: 04.11.2009
Data jsou platná ke dni zveřejnění publikace.


Kontakt: Oddělení informačních služeb - ústředí
Informace o inflaci, HDP, obyvatelstvu, průměrných mzdách a mnohé další najdete na stránkách Českého statistického úřadu: www.czso.cz
tel: 274 052 304, 274 052 451, e-mail: infoservis@czso.cz