Pohyb obyvatelstva - rok 2020

Nejvyšší převaha zemřelých nad narozenými od roku 2000

22.03.2021
Kód: 130080-20
 

Počet obyvatel České republiky se ke konci roku meziročně zvýšil o 7,8 tisíce a dosáhl k 10,702 milionu. Růst počtu obyvatel byl podstatně nižší než v předchozích letech a zasloužilo se o něj čistě zahraniční stěhování. Počet zemřelých byl výrazně vyšší než počet živě narozených dětí. Meziroční úbytek zaznamenaly počty narozených, sňatků i rozvodů.

Populace České republiky se v průběhu roku 2020  rozrostla o 7,8 tisíce osob, z počátečních 10,69 milionu na koncových 10,70 milionu (k 31. 12.). Přírůstek obyvatel byl o 36,3 tisíce nižší než o rok dříve. Za nízkým populačním přírůstkem v loňském roce stál meziroční pokles salda zahraniční migrace o 39 % (o 17,3 tisíce na 26,9 tisíce) a ještě výrazněji úbytek přirozenou měnou (19,1 tisíce v roce 2020, 0,1 tisíce v roce 2019). „Obdobná  převaha zemřelých obyvatel nad počtem narozených dětí na úrovni okolo 20 tisíc osob ročně byla naposledy zaznamenávána ve 2. polovině 90. let 20. století. Tehdy však byl důvodem rapidní pokles počtu narozených, zatímco v loňském roce byl příčinou vysoký počet zemřelých,“ doplňuje Terezie Štyglerová, vedoucí oddělení demografické statistiky.

Počet obyvatel v průběhu roku vzrostl v pěti ze čtrnácti krajů. Stejně jako v předchozích letech byl nárůst obyvatel v roce 2020 největší ve Středočeském kraji (o 12,9 tisíce) a v Hlavním městě Praze (o 10,8 tisíce). V Praze jako v jediném kraji k růstu populace přispěla i přirozená měna, i když hlavní hybnou silou populačního růstu bylo nadále zahraniční stěhování. „Nejvýraznější celkový úbytek obyvatel (o 7,7 tisíce) zaznamenal v roce 2020 kraj Moravskoslezský. V tomto kraji bylo záporné nejen saldo přirozené měny, ale i zahraniční a vnitřní migrace. V žebříčku krajů podle počtu obyvatel Moravskoslezský kraj nově sestoupil na čtvrtou příčku, zatímco třetím nejlidnatějším krajem Česka se stal (s ročním přírůstkem 3,3 tisíce osob) kraj Jihomoravský,“ dodává Michaela Němečková z oddělení demografické statistiky.

V průběhu roku se obyvatelům Česka živě narodilo 110,2 tisíce dětí. Bylo to o 2,0 tisíce méně než v roce 2019 a šlo o třetí pokles počtu narozených v řadě. V pozadí nižšího počtu narozených stojí měnící se věkové složení žen v reprodukčním věku a posun početně slabších ročníků do věku nejvyšší plodnosti. Úroveň plodnosti by podle předběžných výsledků měla zůstat na úrovni 1,71 dítěte na jednu ženu. Po dvouletém poklesu se zvýšil podíl dětí narozených mimo manželství, meziročně ze 48,2 na 48,5 %. K nárůstu celkového podílu přispěl zejména vyšší podíl narozených mimo manželství u prvorozených (z 57,3 na 58,1 %).

Počet zemřelých v roce 2020 dosáhl 129,3 tisíce a byl nejvyšší od roku 1987. Meziroční nárůst činil 15 %, absolutně 16,9 tisíce. Téměř veškerý přírůstek připadl na čtvrté čtvrtletí, kdy bylo zemřelých meziročně o 15,7 tisíce více. Nejvíce úmrtí, 15,8 tisíce, bylo zaznamenáno v listopadu, v říjnu a v prosinci pak shodně 14,2 tisíce. Ke zvýšení počtu zemřelých došlo ve všech pětiletých věkových skupinách nad 30 let věku. Meziroční nárůst byl nejvyšší u 80–84letých (o 3,6 tisíce) a 75–79letých (o 3,4 tisíce). Během svého prvního roku života zemřelo celkem 249 dětí, o 39 méně než v roce 2019, kojenecká úmrtnost tak činila 2,3 ‰ a dál se držela na velmi nízké úrovni.

Počet sňatků v roce 2020, po šesti letech nepřetržitého růstu, meziročně o 9,5 tisíce klesl a dosáhl 45,4 tisíce. Vůbec nejnižší měsíční počet sňatků byl zaznamenán v březnu, kdy nepřesáhl ani 0,7 tisíce. Nejbohatší na sňatky byl naopak srpen (10,1 tisíce), druhé pak září (8,6 tisíce). Meziročně mírně vzrostl podíl snoubenců vstupujících do manželství vyššího pořadí (na 25,5 % u ženichů a 25,2 % u nevěst).

V průběhu roku 2020 bylo právně ukončeno rozvodem 21,7 tisíce manželství, meziročně o 2,4 tisíce méně. Největší úbytek rozvodů (o 1,5 tisíce) byl registrován v dubnu. Úroveň rozvodovosti podle předběžných výsledků meziročně poklesla ze 44,8 na 40,6 %. Většinu rozvodů (52 %) iniciovali společným návrhem na rozvod oba manželé. V 12,7 tisíce rozvedených manželstvích žily nezletilé děti, v 9,0 tisíce manželství nikoli. Z pohledu délky trvání manželství bylo rozvodů nejvíce po 2 až 5 letech od uzavření manželství.

Počet potratů dosáhl 30,3 tisíce a byl o 1,5 tisíce nižší než v roce 2019, což představovalo 5% pokles. Stejnou měrou se snížil i počet umělých přerušení těhotenství (o 0,9 tisíce na 16,8 tisíce) a samovolných potratů (o 0,7 tisíce na 12,1 tisíce). Indukované potraty tak stejně jako v roce 2019 tvořily 56 % všech potratů a samovolné potraty 40 %. Zbylá 4 % připadla na ukončení mimoděložního těhotenství (absolutně 1,4 tisíce).

Podle údajů přebíraných z administrativních zdrojů se do České republiky v průběhu roku přistěhovalo 55,7 tisíce osob, o 9,9 tisíce méně než v roce 2019. Počet vystěhovalých z ČR se naopak zvýšil, a to celkem o 7,4 tisíce na 28,7 tisíce. Saldo zahraničního stěhování dosáhlo 26,9 tisíce a v meziročním srovnání bylo o téměř 40 % nižší. Nejvyšší kladné saldo bylo, stejně jako v předcházejících letech, zaznamenáno u občanů Ukrajiny (16,0 tisíce), druhé nejvyšší u občanů Slovenska (3,0 tisíce) a třetí u občanů Ruska (2,2 tisíce). Naopak největší záporné saldo migrace vykázala statistika u občanů Velké Británie (−1,0 tisíce), Polska (−0,9 tisíce) a Německa (−0,6 tisíce). Tradičně záporné zůstalo saldo zahraničního stěhování také u Čechů (−102 osob), ztráta však byla ve srovnání s rokem 2019 o 1,4 tisíce nižší.

___________________

Poznámky:

Veškeré údaje se týkají občanů České republiky a cizinců s trvalým pobytem v České republice, občanů třetích zemí s přechodným pobytem na území České republiky na základě dlouhodobého víza (nad 90 dnů) nebo povolení k dlouhodobému pobytu, občanů zemí EU, Norska, Švýcarska, Islandu, Lichtenštejnska a jejich rodinných příslušníků s hlášeným přechodným pobytem na území České republiky a cizinců s platným azylem v České republice. Údaje zohledňují rovněž události (sňatky, narození a úmrtí) českých občanů s trvalým pobytem na území ČR, které nastaly v cizině a byly zaregistrovány zvláštní matrikou v Brně.

Veškeré údaje za rok 2020 jsou předběžné.

Zodpovědný vedoucí pracovník ČSÚ: Mgr. Robert Šanda, ředitel odboru statistiky obyvatelstva, tel. 274 052 160, e-mail: robert.sanda@czso.cz
Kontaktní osoba: Mgr. Michaela Němečková, oddělení demografické statistiky, tel. 274 052 184, e-mail: michaela.nemeckova@czso.cz
Metoda získání dat: Demografická statistika – výsledky zpracování statistických hlášení řady Obyv
Rozvody – Informační systém Ministerstva spravedlnosti ČR
Stěhování – Informační systém evidence obyvatel (MV ČR) a Cizinecký informační systém (Ředitelství služby cizinecké policie)
Termín ukončení sběru dat: 15. březen 2021
Navazující datová sada: 130062-20 Stav a pohyb obyvatelstva v ČR – rok 2020
https://www.czso.cz/aktualni-produkt/41180
Termín zveřejnění další RI: 14. červen 2021

 

  • coby032221.docx
  • Příloha:
  • Tab. 1 Počet a pohyb obyvatel (absolutně, relativně, meziroční změny)
  • Graf 1 Obyvatelstvo, čtvrtletní data (absolutní počty)
  • Graf 2 Pohyb obyvatelstva, 1. – 4. čtvrtletí (absolutní počty)
  • Graf 3 Živě narození, čtvrtletní data (absolutní počty)
  • Graf 4 Zemřelí, čtvrtletní data (absolutní počty)
  • Graf 5 Sňatky, čtvrtletní data (absolutní počty)
  • Graf 6 Rozvody, čtvrtletní data (absolutní počty)
  • Vyjádření Terezie Štyglerové, vedoucí oddělení demografické statistiky ČSÚ
    (soubor mp3)
  • Vyjádření Michaely Němečkové z oddělení demografické statistiky ČSÚ
    (soubor mp3)
  • Demografický vývoj Česka v roce 2020 (předběžné údaje)
    (prezentace v pdf)
Zobrazit vše Skrýt

Zveřejněno dne: 22.03.2021
Data jsou platná ke dni zveřejnění publikace.


Kontakt: Oddělení informačních služeb - ústředí
Informace o inflaci, HDP, obyvatelstvu, průměrných mzdách a mnohé další najdete na stránkách Českého statistického úřadu: www.czso.cz
tel: 274 052 304, 274 052 451, e-mail: infoservis@czso.cz