Notifikační tabulka deficitu a dluhu vládních institucí, Česká republika, 2012–2015

Zvýšení deficitu o 9,9 mld. Kč oproti dubnovým notifikacím je způsobeno zejména novými informacemi o výdajích, které nebudou za programovací období 2007-2013 proplaceny z fondů EU. Na základě těchto údajů o čerpání prostředků z fondů EU byl deficit zvýšen o 11,9 mld. Kč. K revizi deficitu dále přispěly aktuální údaje z ročních statistických zjišťování u vládních institucí a změny plynoucí z auditu účetních závěrek vybraných vládních institucí (-1,8 mld. Kč). Na relativní výši deficitu současně působila revize nominálního HDP, která redukovala deficit o 0,01 p.b.

Revizí salda byl zasažen především subsektor ústředních vládních institucí, přesto na všech úrovních sektoru byl dosažen meziroční pokles deficitu či růst přebytku hospodaření. Deficit ústředních vládních institucí v roce 2015 činil 56,8 mld. Kč při meziročním poklesu o 31 mld. Na úrovni místních vládních institucí byl dosažen výrazný meziroční růst přebytku o 18,6 mld. na 26,3 mld. Kč, což je rekordním přebytkem místních vládních institucí ve sledované časové řadě. Kladného salda hospodaření bylo dosaženo i na úrovni zdravotních pojišťoven (+1,9 mld. Kč, oproti deficitu 2,7 mld. v roce 2014).

Na příjmové straně sektoru vládních institucí nejvíce v minulém roce rostly příjmy v podobě  přijatých investičních dotací (meziročně 67 %) a neinvestičních transferů ze zahraničí (15 %). Meziročně o 10 % vzrostl objem přijatých daní z výroby a dovozu, poloviční tempo růstu (5 %) zaznamenal výběr sociálních příspěvků. Mezi výdaji dominoval meziroční růst investičních výdajů (33 %). Z objemově významnějších položek vzrostl objem neinvestičních dotací (6 %) a náhrad zaměstnancům (5 %). Naopak k poklesu došlo ve výdajích na úroky (-13 %) a vlivem vysoké srovnávací základny i u kapitálových transferů (- 33 %).

Relativní výše dluhu vládních institucí po dvou letech poklesu dosáhla úrovně 40,32 % HDP a meziročně poklesla o 1,85 p.b. Revize oproti notifikacím v dubnu (41,06 %) byla způsobena výhradně revizí nominálního HDP, jež tak přispěla ke snížení zadluženosti o 0,74 p.b. Nominální výše dluhu meziročně vzrostla o více než 17 mld. Kč, a to zejména v položce emitovaných dlouhodobých dluhopisů. Za růstem nominálního dluhu stojí růst dluhu rozpočtových institucí, nominální dluh ostatních vládních subjektů v roce 2015 klesl.

Evropská komise podá k zaslaným údajům stanovisko do 21. října 2016.

Přebytek/deficit vládních institucí je výše čistých půjček (+) nebo výpůjček (-) v systému národního účetnictví. Ukazatel vyjadřuje schopnost sektoru v daném roce financovat (+) jiné sektory ekonomiky nebo potřebu tohoto sektoru být ostatními sektory financován (-).

Dluh vládních institucí představuje nominální výši konsolidovaných závazků sektoru vládních institucí vyplývající z emitovaného oběživa, přijatých vkladů, emitovaných dluhových cenných papírů a přijatých půjček. U cizoměnových dluhových nástrojů zajištěných proti měnovému riziku je ocenění provedeno na bázi smluvního kurzu.