Komentář k vývoji průměrných mezd zaměstnanců - 4. čtvrtletí 2005

Nominální průměrná hrubá měsíční mzda na fyzické osoby dosáhla ve 4. čtvrtletí 2005 výše 20 841 Kč, v meziročním srovnání činil přírůstek 951 Kč. V podnikatelské sféře se průměrná mzda zvýšila o 962 Kč na 20 646 Kč, v nepodnikatelské sféře o 922 Kč na 21 499 Kč. Relativně vzrostla průměrná mzda o 4,8 %, přičemž v podnikatelské sféře činil růst 4,9 %, v nepodnikatelské 4,5 %. Spotřebitelské ceny se zvýšily za uvedené období o 2,4 %, reálná mzda tedy vzrostla celkově o 2,3 %, v podnikatelské sféře o 2,4 %, v nepodnikatelské sféře o 2,1%.

V porovnání s předchozími čtvrtletími roku 2005 byl relativní přírůstek (4,8 %) z celého roku nejnižší (1. čtvrtletí 5,8 %, 2. čtvrtletí 5,3 %, 3. čtvrtletí 6,2 %). Poslední čtvrtletí roku 2005 se tak relativním přírůstkem průměrné mzdy řadí k historicky nejnižším od vzniku samostatné ČR, nižší byl pouze ve 2. čtvrtletí 2004.

Celorepublikový mzdový vývoj je ale významně ovlivňován především podnikatelskou sférou, neboť její zaměstnanci tvoří v souboru sledovaných subjektů více než tři čtvrtiny. Zatímco mzdový vývoj v podnikatelské sféře je plynulejší a je ovlivněn především hospodářskými výsledky firem, vývoj v nepodnikatelské sféře probíhá spíše skokově, protože do značné míry závisí na legislativních krocích vlády a možnostech rozpočtu.

V předchozích letech platilo, že se rozdíly mezi podnikatelskou a nepodnikatelskou sférou vždy v 1. a 3. čtvrtletí roku prohlubovaly, tj. úroveň průměrné mzdy v podnikatelské sféře byla vyšší než ve sféře nepodnikatelské. Ve 2. a 4. čtvrtletí, vzhledem k pravidelnému vyplácení poloviny, resp. určité části dalšího platu v nepodnikatelské sféře, docházelo k většímu sbližování úrovně mezd. V některých obdobích byla úroveň mzdy v nepodnikatelské sféře vyšší než ve sféře podnikatelské.

Mzdový vývoj od počátku roku 2005 ovlivnily úpravy platových poměrů zaměstnanců ve veřejných službách a správě. Kromě běžného meziročního nárůstu průměrných platů došlo k jejich diferencovanému zvýšení u vybraných profesí. Vláda svým nařízením č. 637/2004 Sb. rozšířila okruh zaměstnanců, kterým jsou platové tarify poskytovány podle stupnice zvýšených platových tarifů, např. o zaměstnance sociální péče, sociální pracovníky zabezpečující sociální agendy a o zaměstnance vykonávající práce na pozemních komunikacích, při svozu a zpracování komunálního odpadu apod. Dále byla zavedena nová stupnice zvýšených platových tarifů pro zaměstnance, kteří jsou příslušníky Policie ČR, Vězeňské služby ČR, Hasičského záchranného sboru ČR, Celní správy ČR. Od 1. ledna 2005 bylo v nepodnikatelské sféře zrušeno vyplácení dalších platů. Zejména posledně jmenovaná mzdová úprava přispěla k tomu, že v nepodnikatelské sféře byly potlačeny výraznější rozdíly v mzdové úrovni mezi jednotlivými čtvrtletími a mzdový vývoj v této sféře se tak stává plynulejším, s případnými skokovými posuny pouze v závislosti na legislativních opatřeních. Popsaný vývoj nominální mzdy je názorně zobrazen v podobě sloupců v grafu č. 1.

Relativní přírůstky průměrné mzdy jsou vždy závislé jednak na výši mzdy ve sledovaném období, ale i na základně, ke které je srovnání prováděno (v našem případě vždy srovnání se stejným obdobím předchozího roku). Podnikatelská sféra vykazovala v jednotlivých čtvrtletích roku 2005 poměrně rovnoměrný růst (1. čtvrtletí 5,0 %, 2. čtvrtletí 5,3 %, 3. čtvrtletí 5,5 % a 4. čtvrtletí 4,9 %). V nepodnikatelské sféře ale byl v roce 2005 relativní přírůstek poněkud rozkolísaný (1. čtvrtletí 8,9 %, 2. čtvrtletí 5,5 %, 3. čtvrtletí 8,6 % a 4. čtvrtletí 4,5 %). Je to způsobeno tím, že v roce 2005 byla výše mzdy ovlivněna uvedenou úpravou tarifů, zatímco základnu 2. a 4. čtvrtletí roku 2004 ovlivnilo ještě vyplácení části dalšího platu (10%, resp. 25 %). V roce 2006 lze v této sféře u relativního přírůstku, stejně jako u nominální mzdy, očekávat plynulejší vývoj.

Graf č. 1

Průměrná mzda (na fyzické osoby) za celý rok 2005 dosáhla částky 19 030 Kč a meziročně se zvýšila o 5,5 % (tj. 995 Kč). Uvedený mzdový růst byl nejnižší od roku 1993. Zaměstnancům v podnikatelských subjektech vzrostla průměrná mzda na 19 053 Kč, o 5,2 % (tj. 937 Kč). V nepodnikatelské sféře vzrostla mzda o 1 192 Kč, tj. o 6,7 %, na 18 954 Kč.

Na vývoj reálné mzdy má kromě mzdového růstu vliv i index spotřebitelských cen – inflace, která působí jako brzdící faktor růstu reálné mzdy. Takže se může stát, že v období vysokého relativního přírůstku nominální mzdy jsou přírůstky reálné mzdy nízké a naopak. Na dále uvedených údajích lze dokumentovat, že při klesajícím vývoji růstu nominálních mezd dochází za spolupůsobení cenového vývoje k téměř shodné dynamice růstu reálných mezd.

Spotřebitelské ceny se zvýšily v roce 2005 o 1,9 %, reálná mzda tedy vzrostla celkově o 3,5 %. Růst reálné mzdy se tak stal nejnižším za posledních 5 let. Zatímco v roce 2004 byl růst nominálních mezd vyšší o 1,1 procentního bodu (6,6 %), růst reálné mzdy byl jen o 0,2 procentního bodu vyšší než v roce 2005. V podnikatelské sféře vzrostla reálná mzda v roce 2005 o 3,2 %, což je nejméně od roku 1999. V nepodnikatelské sféře vzrostla mzda reálně o 4,7%, v roce 2004 to bylo o 2,8 %.

Vzhledem k tomu, že v nepodnikatelské sféře pracuje vyšší podíl osob na částečný úvazek, budou následující srovnání provedena na údajích o průměrné mzdě na tzv. přepočtené počty zaměstnanců, které přihlížejí k délce pracovního úvazku.

Průměrná mzda na přepočtené počty ve 4. čtvrtletí meziročně vzrostla o 1 004 Kč, tj. o 4,9 % a dosáhla 21 504 Kč, v podnikatelské sféře činil přírůstek 984 Kč, tj. 4,9 %, průměrná mzda činila 21 136 Kč, v nepodnikatelské sféře vzrostla o 1 097 Kč, tj. 5,1 % a dosáhla 22 795 Kč. Reálná mzda vzrostla o 2,4 %, v podnikatelské sféře o 2,4 %, v nepodnikatelské o 2,6 %.

Za celý rok 2005 činila nominální mzda 19 631 Kč, což je meziročně o 5,6 % více. V podnikatelské sféře vzrostla průměrná mzda o 5,2 % na 19 511 Kč, v nepodnikatelské sféře o 7,2 % na 20 055 Kč. Meziroční růst reálné mzdy o 3,6 % vychází z růstu v podnikatelské sféře o 3,2 % a v nepodnikatelské o 5,2 %.

Rozdíly mzdové úrovně a temp jejího růstu mezi jednotlivými odvětvími (sekce OKEČ) dobře charakterizuje graf č. 2. Z něj je patrné, že nejnižší mzdové úrovně dosahovala za celý rok 2005 odvětví ubytování a stravování; zemědělství a myslivost, lesnictví a rybolov a chov ryb. Na druhém konci žebříčku pak byla odvětví: finanční zprostředkování; výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody; činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu, podnikatelské činnosti. Současně je možno zaznamenat, že ve dvou ze třech nejhůře placených odvětví (ubytování a stravování, rybolov a chov ryb) rostla mzda nejpomaleji.

Graf č. 2

- výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin: 10 762 Kč (průměrná mzda v tomto odvětví byla o 8 869 Kč pod průměrem ČR, při nominálním, resp. relativním meziročním přírůstku +201 Kč, resp. +1,9 %)
- výroba textilií a textilních výrobků: 13 140 Kč (-6 491 Kč, +507 Kč, resp. +4,0 %)
- ubytování a stravování: 13 962 Kč (-5 669 Kč, +378 Kč, resp. +2,8 %).

Naopak mezi tři odvětví (při zachování stejného kritéria, tedy minimálně 20 tis. zaměstnanců) s nejvyšší nominální hodnotou průměrné mzdy na přepočtené počty patřily:

- činnosti v oblasti výpočetní techniky: 43 490 Kč (průměrná mzda v tomto odvětví je o 23 859 Kč nad průměrem ČR, při nominálním, resp. relativním meziročním přírůstku +2 640 Kč, resp. +6,5 %)
- finanční zprostředkování kromě pojišťovnictví a penzijního financování: 40 035 Kč (+20 404 Kč, +2 266 Kč, resp. +6,0 %)
- výroba a rozvod elektřiny, plynu a tepelné energie: 27 263 Kč (+7 632 Kč, +2 072 Kč, resp. +8,2 %).
Pořadí odvětví podle výše průměrné mzdy na obou koncích žebříčku se v průběhu roku v zásadě neměnilo. Ze srovnání vyplývá, že zaměstnancům v odvětví s nejvyšší mzdou vzrostly výdělky v roce 2005 meziročně 3krát rychleji a jejich průměrná mzda dosáhla zhruba 4násobek mzdy zaměstnanců v odvětví s nejnižší mzdou. Meziodvětvová mzdová diferenciace se za rok 2005 proti roku 2004 zvýšila, variační koeficient průměrných mezd (podle oddílů OKEČ) byl o 1,7 procentního bodu vyšší a dosáhl 34,6 %.

Odvětvím s nejnižším růstem, resp. poklesem reálné mzdy (při dodržení podmínky 20 a více tis. zaměstnanců) bylo vydavatelství, tisk a rozmnožování nahraných nosičů – meziroční pokles reálné mzdy činil 0,4 %. Průměrná nominální mzda v tomto odvětví zaznamenala meziročně růst o 1,5 % a dosáhla 21 353 Kč, což je o 1 722 Kč více než činil republikový průměr.

Naopak odvětvím s nejvyšším dosaženým růstem reálné mzdy (při zachování stejné podmínky z hlediska zaměstnanosti) bylo odvětví veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení – nárůst o 6,7 %. Průměrná nominální mzda v tomto odvětví zaznamenala meziročně růst o 8,8 % a dosáhla 22 714 Kč, což je o 3 083 Kč více než činil republikový průměr.

Ze srovnání mzdového vývoje z podrobnějšího hlediska sektorové příslušnosti vyplývá, že dlouhodobě dosahují nejvyšších průměrných mezd finanční instituce, pojišťovací společnosti a penzijní fondy. Průměrná mzda za celý rok 2005 (na přepočtené počty) se ve finančních institucích vyšplhala na 2násobek republikového průměru, pojišťovací společnosti a penzijní fondy dosáhly mzdy téměř 1,7krát vyšší než je průměr v ČR. Naopak mzdy zaměstnanců v sektoru domácností, tj. u fyzických osob nezapsaných do obchodního rejstříku, nedosahují ani dvou třetin celorepublikového průměru. V sektoru neziskových institucí sloužících domácnostem se mzdy pohybují zhruba na úrovni tří čtvrtin průměrné mzdy v celé ČR. Výši průměrné mzdy ale zcela zásadně ovlivňují sektory nefinančních podniků a vlády. Ve zjišťovaném souboru tvoří zaměstnanci těchto dvou sektorů zhruba 95 %.

_______________________

¹ Údaje zahrnují ekonomické subjekty podnikatelské sféry s 20 a více zaměstnanci (v odvětví finanční zprostředkování bez ohledu na počet zaměstnanců) a všechny organizace nepodnikatelské sféry; týkají se pouze zaměstnanců v pracovním poměru ke zpravodajské jednotce. Zahrnuty nejsou osoby vykonávající veřejné funkce, např. poslanci, senátoři, uvolnění členové zastupitelstev všech stupňů, soudci aj.

Zveřejněno dne: 09.03.2006
Data jsou platná ke dni zveřejnění publikace.