Co přináší nový Statistický lexikon obcí?
Co přináší nový Statistický lexikon obcí ?
Statistický lexikon obcí ČR 2005 obsahuje mimo jiné i základní údaje ze sčítání lidu, domů a bytů 2001 ze všech 6 248 obcí a za všechny části a základní sídelní jednotky těchto obcí (celkem se jedná o více než půl milionu údajů), přepočtené na územní strukturu k 1.1.2005. Údaje v takovéto územní podrobnosti není možné získat ze žádného jiného zdroje.
Podívejme co všechno z těchto údajů například vyplývá:
- Největší obcí jak počtem obyvatel (1 169 106), tak i výměrou (49 607 ha) je samozřejmě hlavní město České republiky – Praha.
- Naopak nejmenší obcí z pohledu počtu obyvatel je vojenský újezd Březina v okrese Vyškov (se 7 obyvateli), kterému ale současně patří 9. příčka mezi největšími obcemi podle rozlohy. Mezi nejmenší obce patří i Vlkov v okrese České Budějovice a Čilá v okrese Rokycany (s 24 obyvateli), Bludov v okrese Kutná Hora, Nová Pláň v okrese Bruntál a Vysoká Lhota v okrese Pelhřimov (všechny obce s 26 obyvateli).
- Celkem 543 obcí má méně než 100 obyvatel a dalších 1 110 obcí má 100 až 199 obyvatel. Více než čtvrtina (26,5%) všech obcí má tedy méně než 200 obyvatel.
Pokud jde o výměru:
- Nejmenší obcí je Závist v okrese Blansko se 42 ha, následují Karlova Studánka v okrese Bruntál se 46 ha a Strukov v okrese Olomouc s 53 ha.
- Dalších 10 obcí má výměru menší než 100 hektarů.
- Mezi deset obcí s nejvyšší výměrou patří čtyři největší města - Praha, Brno, Ostrava, Plzeň, všech pět současných vojenských újezdů – Hradiště v okrese Karlovy Vary, Libavá v okrese Olomouc, Brdy v okrese Příbram, Boletice v okrese Český Krumlov a Březina a jeden bývalý vojenský újezd – Ralsko v okrese Česká Lípa – ve všech těchto obcích výměra dosahuje minimálně 13,7 tis. hektarů.
Ženy tvoří 51,3 % obyvatelstva. Ale existují poměrně velké rozdíly v tomto podílu mezi některými především menšími obcemi.
- Nejvyšší podíl žen je v obcích Nelepeč-Žernůvka v okrese Brno-venkov (78,5%), Pístina v okrese Jindřichův Hradec (73,8%) a Anenská Studánka v okrese Ústí nad Orlicí ( 72,2%). Ve všech těchto třech obcích je však tento podíl ovlivněn přítomností zařízení, v nichž žije téměř polovina obyvatel obce – v obci Nelepeč-Žernůvka to je ubytovací zařízení pro důchodce a v dalších dvou obcích ubytovací zařízení pro ženy. V dalších 18 obcích je tento podíl vyšší než 60%. Většinou jde o obce převážně se starším obyvatelstvem. Mezi staršími osobami je logicky vyšší podíl žen.
- Na druhé straně nejnižší podíl žen je v obcích Těchobuz v okrese Pelhřimov (27,9%), Březina v okrese Vyškov (28,6%) a Víceměřice v okrese Prostějov (31,3%).
Nedílnou součástí populace jsou děti .
- V České republice je i obec, v níž není ani jedno dítě do 15 let - jde o již zmiňovanou nejmenší obec Březina.
- V dalších 10 obcích je pouze 1 dítě do 15 let (podíl dětí se v nich pohybuje mezi 1,5 a 4,2 %).
- Naopak nejvyšší podíl dětí do 15 let je v obcích Javorek v okrese Žďár nad Sázavou (32,1%), Horská Kvilda v okrese Klatovy (30,0%) a Blažim v okrese Louny (29,3%).
V jiných obcích je vysoký podíl osob starších 65 let.
- Ve dvou obcích tvoří tyto osoby více než polovinu z celkového počtu obyvatel - v obci Radkova Lhota v okrese Přerov 55,8% obyvatel (více než polovinu obyvatel tvoří obyvatelé ubytovacího zařízení pro důchodce) a v obci Nelepeč-Žernůvka dokonce 61,7%. Ještě v dalších 12 obcích je tento podíl vyšší než 40% obyvatel a v 78 obcích přesahuje 30%.
- Nejmenší podíl těchto starších osob je v obci Březina (žádná osoba starší 65 let), v obci Prameny v okrese Cheb tvoří 1,4% a v obci Okoř na okrese Praha-západ 2,0%. V dalších 9 obcích je tento podíl menší než 5%.
Významné rozdíly jsou i v migraci obyvatel. V některých obcích bydlí více než tři čtvrtiny osob, které se v téže obci i narodily, tzv. rodáků .
- Nejvyšší podíl rodáků je na jižní Moravě, konkrétně v obcích Šitbořice v okrese Břeclav (79,6%), Strání v okrese Uherské Hradiště (81,1%) a Nová Lhota v okrese Hodonín (také 81,1%),
- Naopak nejnižší především na severozápadě Čech - v obcích Klíny v okrese Most (7,9%), Loučná pod Klínovcem v okrese Chomutov (7,4%) a dokonce žádný rodák není ve vojenském újezdu Březina.
Se strukturou osob podle věku souvisí i podíl osob ekonomicky aktivních .
- Nejvyšší podíly ekonomicky aktivních osob z celkového počtu obyvatel je v obcích s nejvyšším podílem obyvatel v produktivním věku, tzn. v obcích Březina (85,7%), Okoř v okrese Praha-západ (76,5%) a Český Jiřetín v okrese Most (70,9%),
- Nejnižší podíl ekonomicky aktivních je v obcích Anenská Studánka v okrese Ústí nad Orlicí (20,9%), Radkova Lhota v okrese Přerov (20,9%) a Lažany v okrese Strakonice (22,9%). V těchto obcích jsou nejčetnější skupinou osoby ve věku 65 a více let.
Někdo si možná ani neumí představit, že by musel za prací dojíždět do jiné obce . Ale v některých případech je to nezbytnost.
- Existují obce bez pracovních příležitostí, z nichž musí za prací vyjíždět do jiných obcí všichni ekonomicky aktivní. Jde o obce Zhoř v okrese Blansko a Březina v okrese Vyškov. V dalších 30 obcích vyjíždí za prací více než 90% ekonomicky aktivních osob. Obecně se dá říci, že výrazně převažují obce, z nichž vyjíždí za prací více než polovina ekonomicky aktivních (těchto obcí je 5 251, tedy 84,0% z jejich celkového počtu).
V části obcí je většina domovního fondu neobydlená a domy jsou převážně využívány pouze k rekreačním účelům.
- Nejvíce těchto případů je v severních Čechách. Největší podíl neobydlených domů je v obci Blatce na okrese Česká Lípa - 85,3%, přitom domy sloužící k rekreaci tvoří 84,6% zdejšího domovního fondu. Podobně je na tom další obec tohoto okresu Krompach – 75,9% domovního fondu je neobydleno, k rekreaci zde slouží 72,4% domovního fondu a obec Merboltice v okrese Děčín (74,2% domů je neobydlených, 70,9% domovního fondu slouží pouze k rekreaci).
- Celkem je v ČR 213 obcí, ve kterých je alespoň polovina domovního fondu neobydlena a slouží především k rekreaci.
V lexikonu najdete i úřední názvy všech obcí a částí obcí. A mnohdy jde o jména zajímavá .
- Pokud jde o obce, nejdelším názvem obce se mohou pochlubit Brandýs nad Labem-Stará Boleslav v okrese Praha-východ a Nová Ves u Nového Města na Moravě v okrese Žďár nad Sázavou.
- Nejkratší název mají (jak určitě znají milovníci křížovek) obce Aš v okrese Cheb a Eš v okrese Pelhřimov.
Mnohé obce mají opravdu neobvyklé názvy
- Kuroslepy v okrese Třebíč, Makotřasy v okrese Kladno, Močerady v okrese Domažlice.
- Mezi názvy obcí můžeme najít dny v týdnu (Úterý v okrese Plzeň-sever, Pátek v okrese Nymburk) nebo názvy známých zahraničních měst (Mnichov v okresech Domažlice, Cheb a Strakonice, Vídeň v okrese Žďár nad Sázavou).
- O tom, že naši předkové si příliš ve stravě nevybírali, svědčí názvy obcí jako Máslojedy, Masojedy, Mlékojedy, ale i Kozojedy či Konojedy. Často se v názvech obcí objevují i zvířata – např. Drozdov, Hovězí, Pstruží, Račice, Telecí, Švábov, Včelná, Vepřová, Vlkov, Výrov nebo Zubří nebo stromy – např. Dub, Hruška, Lípa, Jablonná, Ořechov, Tis, Topolná nebo Višňová.
- Názvy obcí jsou často odvozovány od křestních jmen a tak můžeme najít názvy obcí jako Adamov, Bohuslav, Cyrilov, Emilov, Filipov, Gothard, Hanička, Heřmanov, Ivaň, Jakub, Lada, Karlov, Miroslav, Oldřichov, Petrov, Rudolfov, Štěpánov, Terezín, Václavov, Xaverov, Zdeňkov a spousty dalších.
- Pokud jde o slovo, vyskytující se v názvu obce nejčastěji, často se zmiňuje Lhota. Sice pouze čtyři obce se jmenují Lhota (v okresech Kladno, Mělník, Přerov a Zlín), ovšem spousta dalších obcí má toto slovo jako součást svého názvu. A tak můžeme najít např. obce Haškovcova Lhota, Horní Lhota, Husí Lhota, Chodská Lhota, Jestřabí Lhota, Kacákova Lhota, Kamenná Lhota, Klášterská Lhota, Kostelní Lhota, Králova Lhota, nebo Lhota pod Hořičkami, Lhota pod Libčany, Lhota pod Radčem, Lhota u Lysic, Lhota u Olešnice, Lhota u Příbramě, Lhota-Vlasenice atd.
- Často se v názvu objevují i slova Nová Ves. Čtrnáctkrát jde o obec s názvem Nová Ves a dalších 14 obcí začíná slovy Nová Ves a je k nim připojen ještě nějaký přívlastek (např. nad Lužnicí, pod Pleší, u Bakova, v Horách). Dalšími případy jsou názvy obce jako Ostrožská Nová Ves. Devět obcí se jmenuje Němčice a devět Petrovice.
- Názvy Březina a Slatina se vyskytují mezi obcemi osmkrát, názvy Dolany, Pavlov a Vrbice sedmkrát a názvy Březová, Hrádek, Chlum, Lhotka, Ostrov, Střítež a Újezd šestkrát.
Některé obce se člení na desítky částí obce (často dříve samostatných obcí). Jde především o obce v českých krajích. A nemusí jít vždy o velká statutární či alespoň okresní města. Tak např. obec Sedlec-Prčice v okrese Benešov má pouze 2 946 obyvatel, ale skládá se ze 36 částí obce, obec Jistebnice v okrese Tábor má 2 046 obyvatel a 27 částí obce. Na rozdíl od Čech je územní struktura na Moravě značně odlišná, většina obcí se zde vůbec na části obce nedělí.
V seznamu všech 527 obcí s městským úřadem možná překvapí, že ta nejmenší města mají jen okolo 1 000 obyvatel. Nejmenšími městy jsou Pec pod Sněžkou (595 obyvatel) a Janské Lázně (917 obyvatel) v okrese Trutnov, Bečov v okrese Karlovy Vary (1 002 obyvatel) a Mirotice v okrese Písek s 1 104 obyvateli. Ještě dalších 10 měst má méně než 1 400 obyvatel.
Pokud jde o vývoj počtu obyvatel v delší časové řadě, lexikon uvádí údaje za kraje, okresy a města (nad 10 tis. obyvatel) v letech 1869-2001 . Z nich je zřejmý velmi rozdílný vývoj. Na jedné straně v některých městech se zvýšil počet obyvatel v tomto období více než desetkrát (v Neratovicích v okrese Mělník 10,8 krát na 16,3 tis., v Otrokovicích v okrese Zlín 14,3 krát na 19,3 tis. a v Havířově v okrese Karviná dokonce 16,6 krát na 85,9 tis.). Na druhé straně jsou města, v nichž byl počet obyvatel v roce 2001 nižší než v roce 1869 – jde o Aš v okrese Cheb (pokles o více než 9% na 12,6 tis.), Rumburk v okrese Děčín (pokles o 16,5 % na 11,0 tis.) a Šternberk v okrese Olomouc (pokles o 6,1 % na 14,1 tis.).
