V dlouhodobých časových řadách je kladen důraz především na metodickou srovnatelnost dat. V celém období docházelo k řadě změn vyvolaných snahou státní statistiky o mezinárodní porovnatelnost metod a výsledků zjišťování. Rovněž organizační struktura hospodářství se postupně měnila. Pro správné posouzení dlouhodobého vývoje bylo proto nutno časové řady ukazatelů přepočítat na metodiku a organizační strukturu posledního publikovaného roku, tedy roku 2004. Všechny hodnotové ukazatele jsou však vyjádřeny v běžných cenách, protože pro přepočet do stálých cen nejsou v regionálním členění k dispozici dostatečně relevantní údaje o cenovém vývoji, a to jak ve výrobní, tak ve spotřební oblasti.

Z pohledu územního uspořádání byly všechny údaje přepočteny na nově vzniklé vyšší územní samosprávné celky (kraje). Přepočet byl proveden přerozdělením dat za celé okresy. K 1. lednu 1996 vznikl nový okres Jeseník, jehož území bylo vyčleněno z okresu Šumperk (nyní v Olomouckém kraji) a částečně z okresu Bruntál (nyní v Moravskoslezském kraji). Údaje za tento okres publikujeme až od jeho vzniku, zpětný přepočet naprosté většiny ukazatelů není možný. V předchozích letech jsou hodnoty započteny v původních okresech.

Vzhledem k provedeným přepočtům se některé údaje odlišují od dat dříve publikovaných. V některých případech se v zájmu dlouhodobé porovnatelnosti obsahová náplň odlišuje od dat publikovaných v mezikrajovém a meziokresním srovnání (kapitola 14), popřípadě i od dat publikovaných v jednotlivých úsecích.

Časová řada ukazatelů regionálního hrubého domácího produktu je plně srovnatelná. Rovněž údaje o emisích ze stacionárních zdrojů znečistění (REZZO 1 – 3) jsou v časové řadě porovnatelné.

Údaje o obyvatelstvu jsou v celé časové řadě metodicky srovnatelné. Do roku 2000 navazovaly na výsledky sčítání lidu k 3. březnu 1991, od roku 2001 již navazují na definitivní výsledky sčítání lidu k 1. březnu 2001, na jejichž základě jsou zpracovávány demografické bilance v tomto desetiletí. Navíc jsou v nich zahrnuty počty dlouhodobě přítomných cizinců (v souladu s mezinárodními úmluvami). Relativní ukazatele jsou počítány na střední stavy obyvatel v příslušných letech a jsou rovněž plně srovnatelné.

V úseku práce docházelo ke značným změnám hranice mezi většími (sledovanými) a menšími (nesledovanými) podniky. Tyto změny se promítají především ve vývoji počtu zaměstnanců, méně již ve vývoji průměrné měsíční mzdy. Vývoj souboru vykazujících jednotek byl následující:

1993 až 1996 podniky se 25 a více zaměstnanci zapsané v obchodním rejstříku (v zemědělství podniky s 1 000 a více ha zemědělské půdy, specializované zemědělské podniky, v průmyslu, obchodu, pohostinství a ubytování podniky se 100 a více zaměstnanci), všechny subjekty v peněžnictví a pojišťovnictví, všechny subjekty nepodnikatelské sféry, bez ozbrojených složek;

1997 až 2001 podniky se 20 a více zaměstnanci zapsané i nezapsané v obchodním rejstříku, všechny subjekty v peněžnictví a pojišťovnictví, všechny subjekty nepodnikatelské sféry, bez ozbrojených složek;

2002 až 2004 podniky se 20 a více zaměstnanci zapsané i nezapsané v obchodním rejstříku, všechny subjekty v peněžnictví a pojišťovnictví, všechny subjekty nepodnikatelské sféry, včetně dříve nepublikovaných částí rezortu Ministerstva vnitra a Ministerstva obrany

Údaje jsou členěny podle okresu místa pracoviště, od roku 2002 však jsou členěny podle okresu sídla podniku. Zařazení do odvětví se řídí podle hlavní činnosti celého ekonomického subjektu (podniku).

Údaje o nezaměstnanosti jsou plně srovnatelné.

Pořízené hmotné a nehmotné investice jsou zpracovány územní metodou (podle okresu místa stavby). Na hodnotu časové řady mají nepříznivý vliv změny souboru vykazujících jednotek, obdobné jako ve statistice práce.

V zemědělství došlo od roku 2002 k významné změně metodiky zjišťování. V souladu s normami Evropské unie jsou do zemědělství započítávány subjekty, jejichž hospodářství přesahuje tzv. „prahové hodnoty“ (hospodaření na 1 ha zemědělské půdy nebo chov 1 kusu dobytka nebo 2 kusů prasat nebo 50 slepic, apod.). Menší zemědělská hospodářství byla zařazena do sektoru domácností jako „hobby aktivity“ obyvatelstva. Na regionální úrovni však jejich rozsah není možno s dostatečnou spolehlivostí zjistit. Rovněž zpětný přepočet časových řad na srovnatelnou základnu není možný.

V průmyslu jsou srovnatelné pouze údaje od roku 1997, kdy jsou na regionální úrovni zpracovávána data za podniky se 100 a více zaměstnanci a sídlem na příslušném území. Od tohoto roku jsou také sledovány tržby z průmyslové činnosti namísto dřívější výroby zboží (hrubé výroby). Rovněž ve stavebnictví jsou k dispozici plně srovnatelné údaje až od roku 1997 (podniky s 20 a více zaměstnanci a sídlem na příslušném území). Naproti tomu údaje o bytové výstavbě a stavebních povoleních jsou bez větších problémů srovnatelné v celé časové řadě.

Ve školství nejsou data v časové řadě plně srovnatelná, v každém roce odrážejí platné členění soustavy základních, středních a vysokých škol. Jsou přebírána z rezortního informačního systému Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.

V kultuře jsou údaje o počtu zařízení získávány přímým zjišťováním v jednotlivých okresech, bez ohledu na zřizovatele. V časové řadě jsou plně srovnatelné.

Ve zdravotnictví jsou údaje čerpány z rezortního informačního systému Ministerstva zdravotnictví. Časová řada je srovnatelná od roku 2000, kdy jsou uváděna zařízení všech rezortů (do tohoto roku pouze zařízení v rezortu Ministerstva zdravotnictví). Není zde uvažováno s detašovanými pracovišti zdravotnických zařízení (na rozdíl od kapitoly 13).

V sociálním zabezpečení je zdrojem údajů rezortní zjišťování Ministerstva práce a sociálních věcí. Jeho výsledky poskytují pohled na zařízení sociální péče z hlediska řídící struktury. Jiným pohledem je pohled územní, který je uplatňován v kapitole 9.

V kriminalitě a nehodovosti jsou údaje čerpány z rezortního informačního systému Ministerstva vnitra. Údaje jsou v časové řadě plně srovnatelné. Starší údaje není možno publikovat vzhledem ke skutečnosti, že nejsou k dispozici data podle okresů a nebylo tudíž možno zpracovat ani údaje za nové kraje.

MAKROEKONOMICKÉ UKAZATELE

Pro regionalizaci vytvořeného hrubého domácího produktu i hrubé přidané hodnoty byla použita proti předchozím regionálním ročenkám nově metoda pseudo-bottom-up. V podstatě to znamená, že za organizace uni-regionálního charakteru v sektorech – nefinanční a domácností – národního hospodářství byly údaje přímo agregovány, což představuje téměř 70 % nově vytvořené hodnoty. Dále ukazatel HDP a od něj odvozené indikátory byly revidovány z důvodu promítnutí metodických změn jako imputované nájemné, alokace spotřeby fixního kapitálu. V odvětví P – domácnosti zaměstnávající personál – došlo ke změně ukazatele pro klíčování hodnot do regionů. Alokace byla provedena podle regionální struktury čistého disponibilního důchodu domácností. Regionalizace tvorby hrubého fixního kapitálu se realizuje pomocí objemu investic podle místa stavby. Tato kapitola obsahuje rovněž údaje o čistém disponibilním důchodu domácností..

Pro možnost mezinárodního porovnání byly některé ukazatele přepočteny do jednotek Standardu kupní síly – PPS – Purchasing Power Standards, a to přes platné koeficienty vydávané EUROSTATEM. V časové řadě jsou všechny údaje plně srovnatelné.