Údaje o školství jsou přebírány z databáze Ústavu pro informace ve vzdělávání, který je rezortním pracovištěm Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR pro statistiku vzdělávání.

Údaje za všechny typy škol jsou uvedeny bez škol speciálních, jimž je věnována samostatná tabulka, a škol při zařízeních ústavní a ochranné péče. Za pedagogické pracovníky (ve fyzických osobách) jsou na všech typech škol považováni interní učitelé včetně ředitelů a zástupců ředitelů.

Střední odborné školy zahrnují i konzervatoř. Od školního roku 1998/99 se střední integrované školy, tj. zařízení, ve kterých jsou žáci připravováni jak v oborech středních odborných škol, tak v oborech středních odborných učilišť, přestaly sledovat jednotlivě. Proto je část integrovaných škol, která svým charakterem odpovídá středním odborným školám (učilištím), zahrnuta do počtu středních odborných škol (středních odborných učilišť).

Speciální školství v sobě zahrnuje tři stupně vzdělávacího systému: předškolní výchovu, základní a střední školství. Předškolní výchova je zajišťována ve speciálních mateřských školách, povinná školní docházka pak ve speciálních základních, zvláštních a pomocných školách nebo v přípravném stupni. Speciálními středními školami jsou gymnázia, střední odborné školy, střední odborná učiliště, odborná učiliště a praktické školy.

Mezinárodní standardní klasifikace vzdělávání – ISCED (International Standard Classification of Education) byla vypracována a vydána UNESCO již v roce 1976, aby sloužila „jako nástroj vhodný pro shromažďování, zpracování a zpřístupňování vzdělávacích statistik jak v jednotlivých zemích, tak v mezinárodním měřítku“. Zatím k poslední revizi ISCED došlo v roce 1997. Klasifikace má 7 úrovní vzdělávání (0 až 6), které mohou mít vnitřní členění A až C.

Údaje za kulturní a sportovní zařízení (tab. 9-13. až 9-15.) jsou zjišťovány přímo v jednotlivých krajích a okresech a jsou vedeny v databázi městské a obecní statistiky. Data o nemovitých kulturních památkách (tab. 9-16.) jsou přebírána od Národního informačního a poradenského střediska pro kulturu, jehož zřizovatelem je Ministerstvo kultury. Uváděné údaje se týkají všech zařízení bez ohledu na jejich zřizovatele.

Kino je kulturní zařízení, jehož hlavní činností je pravidelné promítání filmů pro veřejnost nejméně jednou týdně. V případě, že je v jedné budově provozováno více kinosálů (např. multikino), je toto zařízení považováno pouze za jedno stálé kino. Rovněž ukazatel divadla je vztažen k budově. Divadelní budovy a sály, které slouží jen jako scény zájezdové, se nezapočítávají.

Údaje o veřejných knihovnách jsou vedeny za knihovny všech typů, tj. okresní knihovny, místní lidové knihovny a ostatní knihovny s profesionálními pracovníky.

Přírodní amfiteátry jsou víceúčelová otevřená zařízení určená k letnímu pořádání divadelních, filmových představení, estrád a dalších kulturně společenských akcí. Tento ukazatel zahrnuje také letní kina.

Koupaliště jsou zařízení u vodních toků a nádrží, která mají provozovatele. Pokud je na jedné ploše vybudováno více koupališť, pak je každé z nich bráno jako samostatné zařízení.

Nemovité kulturní památky jsou hrady, zámky a ostatní památkové objekty zpřístupněné návštěvníkům za vstupné.

ZDRAVOTNICTVÍ

Vybrané údaje o zdravotnictví (počty lékařů a středních zdravotnických pracovníků a počty zdravotnických zařízení, lůžkový fond a hospitalizovaní v nemocnicích) jsou převzaty z podkladů ÚZIS ČR (Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR). Jde o údaje za rezorty celkem.

Lůžkový fond nemocnic a jeho využití, který vychází z pololetního rezortního výkazu L(MZ)1-02, obsahuje vybrané ukazatele využití lůžkového fondu, personálního zabezpečení lékaři a středním zdravotnickým personálem, jejich zatížení a informace o pohybu hospitalizovaných.

Údaje o pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz zpracovává ČSÚ. Zpravodajskou povinnost mají všechny ekonomické subjekty, které samostatně provádějí agendu nemocenského pojištění a okresní správy sociálního zabezpečení, které předkládají sumář za ty subjekty, které si samy nelikvidují nemocenské pojištění.

Průměrné procento pracovní neschopnosti za rok se vypočítá jako podíl počtu kalendářních dnů pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz a průměrného počtu zaměstnanců nemocensky pojištěných, násobeného počtem kalendářních dnů v roce.

SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ

Sociální zabezpečení zahrnuje důchodové pojištění, nemocenské pojištění, dávky státní sociální podpory a sociální péči.

Důchodové pojištění zajišťuje občany pro případ stáří, invalidity nebo při ztrátě živitele. V rámci důchodového pojištění se poskytují s účinností od 1. 1. 1996 (zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění) důchody starobní, plné invalidní, částečné invalidní, vdovské a vdovecké, sirotčí. Důchody manželek, důchody za výsluhu let, sociální důchody a důchody přiznané před 1. 1. 1957 jsou podle tohoto zákona vypláceny buď jako důchody invalidní nebo starobní. V tabulkách vztahujících se k důchodovému pojištění nejsou zahrnuty údaje týkající se Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra a Ministerstva spravedlnosti.

V roce 1995 byl schválen zákon č. 118/1995 Sb., kterým se doplňují některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o státní sociální podpoře. Z nemocenského pojištění byly vyčleněny dávky, které nemají pojistný charakter (podpora při narození dítěte, přídavky na děti, porodné, rodičovský příspěvek a pohřebné) do dávek státní sociální podpory. Dávky státní sociální podpory jsou buď vypláceny v závislosti na výši příjmu ve vztahu k životnímu minimu (přídavek na dítě, sociální příplatek, příspěvek na bydlení, příspěvek na dopravu – ten byl ukončen v červnu 2004) nebo jako nezávislé na výši příjmu (tj. porodné, pohřebné, rodičovský příspěvek, zaopatřovací příspěvek a dávky pěstounské péče, které zahrnují příspěvek na potřeby dítěte, odměnu pěstouna, převzetí dítěte a motorové vozidlo). Od 1. 7. 1997 byl dále vyplácen příspěvek na teplo (do 30. 6. 2000) a příspěvek na nájemné (do 31. 12. 2000), které byly upraveny samostatným zákonem č. 75/1997 Sb., o sociálním příspěvku. V červnu 2004 byla na základě zákona č. 237/1994 Sb. vyplacena jednorázová mimořádná dávka příspěvek na dítě ve výši 2 000 Kč v souvislosti se změnami ve výši daně z přidané hodnoty.

Dávkový systém nemocenského pojištění tvoří následující čtyři dávky: nemocenské, podpora při ošetřování člena rodiny, peněžitá pomoc v mateřství, vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství. V plném rozsahu se tyto dávky poskytují zaměstnancům, členům výrobních družstev a družstevním rolníkům. Osoby samostatně výdělečně činné nejsou zabezpečeny podporou při ošetřování člena rodiny a vyrovnávacím příspěvkem v těhotenství a mateřství, uchazeči o zaměstnání kromě toho nedostávají ještě nemocenské.

Sociální péčí zajišťuje stát pomoc občanům, kteří se ocitli v nepříznivých životních poměrech a nemohou je překonat bez pomoci společnosti. Služby a dávky sociální péče zahrnují péči o rodinu a dítě, péči o občany se změněnou pracovní schopností, o staré občany a občany těžce postižené na zdraví, péči o občany, kteří potřebují zvláštní pomoc, a občany společensky nepřizpůsobené.

Pro potřeby státní statistiky jsou využívány výstupy z informačních systémů České správy sociálního zabezpečení (dávky nemocenského pojištění, vyplácené důchody, dávky důchodového pojištění, průměrná měsíční výše nově přiznaných důchodů, průměrná výše důchodu - nejsou zahrnuty údaje týkající se Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra a Ministerstva spravedlnosti) a Ministerstva práce a sociálních věcí ČR (výdaje na služby sociální péče, ústavy sociální péče a místa v nich, domovy důchodců, pečovatelská služba, dávky státní sociální podpory).

Údaje o počtech zařízení sociální péče a jejich kapacitě vychází ze skutečného rozmístění jednotlivých zařízení či jejich detašovaných pracovišť.