Vysočina má vnitrozemskou polohu a její hranice se nedotýkají státní hranice ČR. Jižní část kraje však zasahuje do pásma podél hranice s Rakouskem, a proto byly okresy Jihlava a Třebíč zařazeny do programu přeshraniční spolupráce Phare. Povrch území je tvořen pahorkatinami Českomoravské vrchoviny. Region je atraktivní svým poměrně nízkým znečištěním ovzduší, zdravými lesy, čistými a vodohospodářsky významnými vodními plochami a zdroji vody.

Rozlohou 6 796 km² (1. 1. 2005) se kraj řadí mezi regiony nadprůměrné velikosti – pouze 4 kraje ČR mají větší plošnou velikost. Nejvýše položený bod je vrch Javořice v Javořické vrchovině na jihu okresu Jihlava s výškou 837 m n. m. Nejnižší bod cca 253 m n. m. je na západě okresu Havlíčkův Brod (vodní nádrž Švihov). Na území kraje jsou dvě chráněné krajinné oblasti - Žďárské vrchy a Železné Hory. Vrch Melechov na území okresu Havlíčkův Brod je v některých pramenech označován za geografický střed Evropy.

Území kraje Vysočina se administrativně člení na 5 okresů, 15 správních obvodů obcí s rozšířenou působností (ORP) a 26 obvodů pověřený ch obecních úřadů (POÚ). Základní samosprávnou jednotkou jsou obce, kterých je v kraji 704 (stav k 1. lednu 2005). Průměrná populační velikost obce na Vysočině je 725 obyvatel, což je nejméně ze všech krajů ČR. V kraji jsou nejčetněji zastoupeny obce s počtem obyvatel menším než 500. Statut města má v současnosti 33 obcí kraje, což je v rámci ČR vzhledem k velikosti kraje mírně podprůměrné.

V důsledku zákona o změně hranic krajů, přijatého Parlamentem ČR, se s účinností od 1. ledna 2005 území kraje zmenšilo o 25 obcí, které se staly součástí Jihomoravského kraje. Rozloha kraje se tak snížila o 129,7 km ² (tj. o 1,9%) a jeho populace klesla o 7 039 osob (-1,4%). Data uváděná v této ročence jsou platná, není-li uvedeno jinak, pro územní vymezení kraje k 31. 12. 2004. V případě relativních dat je však chyba, vyplývající z územní změny, zanedbatelná.

K 1. lednu 2005 žilo na Vysočině 510 114 obyvatel, což představuje čtvrtou nejnižší lidnatost mezi kraji ČR. Ženy z toho tvoří 50,6%. V roce 2004 se mírně zvýšil počet narozených dětí, pozastavilo se snižování počtu uzavřených manželství i růst počtu rozvodů. Nejvíce manželských párů se rozvedlo po 15-ti letém a víceletém společném soužití. Rozváděla se především manželství s jedním dítětem. Většina matek dosáhla při narození prvního dítěte věkové hranice 25 –29 let. Podíl dětí narozených mimo manželství je nižší než v ostatních regionech ČR, ale má rovněž vzestupnou tendenci a v roce 2004 dosáhl hranice téměř 20 %. S tím souvisí i vzrůst počtu svobodných matek.

Ke k onci roku 2004 bylo v kraji podchyceno ve statistickém Registru ekonomických subjektů, kde jsou evidována všechna vydaná identifikační čísla organizací, téměř 96 tisíc subjektů. V rámci ČR se tak Vysočina umístila před Karlovarským krajem na předposledním místě, což vzhledem k počtu obyvatel svědčí o nižším stupni podnikatelských aktivit. Nejvíce ekonomických subjektů v kraji vykázal okres Žďár nad Sázavou (22 308) a nejméně okres Pelhřimov (14 638).

Ekonomická výkonnost kraje ve srovnání s ostatními regiony ČR zaostává za průměrem. Podíl kraje na HDP České republiky dosahuje v posledních letech 4,4%, což představuje 11. místo mezi kraji. Při přepočtu HDP na 1 obyvatele kraj obsazuje 7. místo, když v roce 2004 činil tento ukazatel 234 530 Kč, tj. 86,5% průměru ČR.

Průměrná měsíční hrubá nominální mzda v kraji Vysočina v roce 2004 činila 15 560 Kč. Průměrné mzdy na Vysočině patří k těm nejnižším v ČR. Značné rozdíly jsou i v průměrných hrubých mzdách vyplácených v jednotlivých odvětvích hospodářství kraje. Nejvyšší mzdy měli pracovníci v odvětví finančního zprostředkování, naopak nejnižší mzda byla v ubytování a stravování.

Míra registrované nezaměstnanosti dosáhla koncem roku 2004 hodnotu 8,85 % a byla šestá nejnižší v celé ČR. Nejvyšší v kraji byla v okrese Třebíč (13,76 %) a naopak nejnižší v okrese Pelhřimov (5,59 %). Všechny okresy zaznamenaly meziroční pokles nezaměstnanosti, částečně však vlivem změny metodiky. Počet neumístěných uchazečů o práci se oproti roku 2003 zvýšil o 2,9 %. Na jedno volné pracov ní místo připadlo 19,3 uchazečů. Nabídka pro kvalifikované pracovní síly není vysoká.

Kraj Vysočina nadále pokračuje v tradici zemědělské výroby. Přestože zdejší přírodní podmínky jsou podprůměrné (nadmořská výška a sklonitost území snižují produkční schopnost půd), pro některé zemědělské komodity a činnosti je území Vysočiny optimální (produkce brambor, olejnin, pastevní chov skotu). Chybí však ekonomická i technická základna zemědělských producentů.

Po složitém období transformace zůstává pro zemědělství kraje nadále charakteristický velkovýrobní způsob hospodaření. Většina zemědělských podniků se zaměřuje na kombinaci rostlinné a živočišné výroby, větší specializaci je možno sledovat u menších výrobních jednotek typu SHR (fyzických osob).

Celková plocha obilovin v roce 2004 činila 164 004 ha. Celková sklizeň činila 819 729 tun při zvýšení průměrného hektarového výnosu na 5,00 tun. Největší sklizňová plocha obilovin byla v okrese Třebíč. Celková sklizeň brambor v kraji činila 293 284 tun a představuje více než jednu třetinu produkce brambor v ČR. Proti roku 2003 se produkce brambor zvýšila vlivem růstu výnosů. Průměrný výnos brambor z jednoho hektaru činil 24,7 tun.

Intenzita chovu skotu na 100 ha zemědělské půdy se pohybovala v roce 2004 ve výši 57,1 kusu (z toho 22,5 kusu krav) a byla nejvyšší ze všech krajů ČR. Průměrná roční dojivost 1 krávy měla hodnotu 6 257 litrů mléka. Výrobou masa ve výši 56 074 tun byl kraj na čtvrtém místě v ČR.

Průmyslové podniky utržily v roce 2004 za vlastní výrobky a služb y více než 89 miliard korun, což je o 10,1 % více než v roce 2003. Údaje se týkají 144 společností se 100 a více zaměstnanci. Průmyslová výroba je zastoupena v kraji strojírenským a kovodělným, textilním, dřevozpracujícím a potravinářským odvětvím. Centry průmyslu jsou bývalá okresní města a další střediska – v okrese Havlíčkův Brod města Chotěboř, Světlá nad Sázavou, Ledeč nad Sázavou, v okrese Jihlava Polná, Třešť a Kostelec, v okrese Pelhřimov města Humpolec a Pacov, v okrese Třebíč Dukovany a Moravské Budějovice a v okrese Žďár nad Sázavou Velké Meziříčí, Nové Město na Moravě, Velká Bíteš a Dolní Rožínka.

V kraji Vysočina bylo v roce 2004 vydáno 8 196 stavebních povolení na všechny typy objektů, což představuje nárůst o 2,6 % proti roku 2003. Orientační hodnota staveb, pro jejichž zahájení úřady loni vydaly stavební povolení, poklesla o 3,4 %.

Bytová výstavba nově zahájených bytů poklesla v roce 2004 o 1,8 %. Na tom se podílí okresy Jihlava a Třebíč, ve všech zbývajících okresech kraje byl zaznamenán nárůst. V počtu zahájených bytů zaujímá kraj sedmé místo mezi 14. kraji ČR. V kraji bylo dokončeno 1 581 bytů, což znamená meziroční zvýšení o 19,3 %. Zmodernizováno bylo 413 bytů.

Silniční a železniční síť Vysočiny je strategická jak z pohledu národního tak evropského. Území kraje je součástí středoevropské urbanizované osy (Berlín-Praha-Vídeň/Bratislava-Budapešť). Dálnice D1 (v síti evropských silnic označení E 50 a E 65) tak plní svoji funkčnost jak v dopravě národní tak evropské. Chybí však kvalitní propo jení okresních měst a rychlostní komunikace pro S-J propojení.

Kraj má poměrně stabilizovanou síť základních škol a dostatečnou kapacitu středních škol. Problémem je nedostatečné technické vybavení škol a zabezpečení dojížďky dětí z malých sídel. Také zdravotnictví se potýká s nedostatkem prostředků k zabezpečení terénní i ambulantní ošetřovatelské péče.

Nespornou výhodou regionu je relativně nízký stupeň kriminality a nízký podíl sociálně rizikových skupin obyvatelstva.

Na území kraje se konají zajímavé kulturní akce, z nichž některé mají celostátní a mezinárodní charakter. Každoročně se v Jihlavě koná setkání pěveckých sborů z celého světa, které je spojeno s mezinárodní soutěží smíšených komorních sborů - Mezinárodní festival sborového umění. Důležitým organizátorem kulturního dění v kraji je město Telč. Mimo festival Prázdniny v Telči, zde probíhá např. i Evropské setkání folklorních souborů. Svoji popularitu získal i Mezinárodní festival dokumentárního filmu konaný v Jihlavě, kde se soutěží o nejlepší dokumentární film roku.

Kraj Vysočina je atraktivním z hlediska jeho celoročního turistického využití . Nabízí dobré příležitosti pro pobytovou zimní i letní turistiku a návštěvu hodnotných kulturně-historických památek. Nejlepší sněhové podmínky na Vysočině nabízejí Žďárské vrchy, které umožňují lyžování až v nadmořské výšce 700-820 m. Svratecká hornatina nabízí také vrchy přes 700 m n. m. Největší rybniční vodní plochou v kraji je Velké Dářko s 206 ha. Vírská přehradní nádrž je s rozlohou 232 ha a výškou h ráze 76 m druhou nejvyšší hrází (po Orlíku) v ČR. Ve výšce 720 m leží Sykovec, nejvýše položený rybník s písčitým dnem na celé Českomoravské vrchovině.

Na území kraje Vysočina se nachází 3 památky České republiky zapsané v UNESCO. Je to městská památková rezervace Telč, národní kulturní památka Santiniho poutní kostel Zelená hora u Žďáru nad Sázavou a židovská čtvrť se hřbitovem a s bazilikou sv. Prokopa v Třebíči. Budoucnost turistiky a cestovního ruchu vůbec na Vysočině bude bezpochyby patřit formám klidné a ekologicky čisté pobytové turistiky (ta je zatím reprezentována ojediněle agrofarmami, jako např. na Bystřicku a Jihlavsku - Mrákotín, Urbanov, Stará Říše aj.) a městské turistice.