Bez cizinců by zaměstnanost dlouhodobě nerostla

 

26. ledna 2021

Nárůst pracujících cizinců spojený především s konjunkturou od roku 2015 přerušil až příchod koronaviru a s ním přijatá opatření. Nejvíce je u nás Slováků, Ukrajinců a Vietnamců. Loňský odliv cizinců nejvíce postihl stavebnictví.

Přestože Česko patří v Evropě stále mezi země s podprůměrným podílem cizinců, za poslední desetiletí se u nás počet obyvatel s cizím státním občanstvím rychle zvyšoval. Koncem roku 2019 dosáhl hodnoty téměř 600 tisíc. „Počet cizinců s trvalým pobytem rostl plynule a od roku 2006 se více než zdvojnásobil. Naproti tomu přechodné pobyty, které jsou spojené s ekonomickými cykly, začaly po propadu během ekonomické krize opětovně významněji narůstat až od roku 2015,“ komentuje dlouhodobý vývoj Jarmila Marešová, expertka ČSÚ na mezinárodní migraci. Podíl cizinců s přechodným pobytem je výrazně vyšší mezi cizinci ze zemí EU a v roce 2019 dosáhl 62 %. Naopak v případě tzv. třetizemců jich 59 % má v Česku trvalý pobyt. Mezi nejvíce zastoupené skupiny z hlediska státního občanství patří občané Ukrajiny (145 tis.), Slovenska (121 tis.) a Vietnamu (62 tis.). „Občané Ukrajiny, Slovenska a Vietnamu tvoří 55,3 % z celkového počtu cizinců s povoleným pobytem v České republice,“ říká Marek Rojíček, předseda Českého statistického úřadu.

Pobyt cizinců v Česku je spojen převážně s pracovní kariérou. Koronavirová situace v roce 2020 se dotkla hlavně osob v postavení zaměstnanců. Zatímco na konci roku 2019 bylo Úřadem práce ČR (ÚP) registrováno 621,9 tisíc zaměstnanců s jiným než českým občanstvím, tak v polovině roku 2020 jich bylo 602,5, tedy zhruba o 20 tisíc méně. Více než třetina cizinců evidovaných ÚP byli cizinci z třetích zemí. Většinu tvořili občané EU, přičemž nejvyššího počtu i podílu dosahovali Slováci (202 tis.). V rámci EU dále následují občané Polska, Rumunska a Bulharska. K 30. červnu 2020 poklesly nejvíce počty Ukrajinců (na 133 tis.; o 7,7 %) a Slováků (na 199 tis.; o 1,3 %).

Za období 2010–2019 navýšili zaměstnanci s cizím občanstvím svůj podíl ve všech odvětvích ekonomiky. „Bez cizinců by zaměstnanost v Česku v posledních letech vůbec nerostla. Podíl cizinců na celkovém počtu zaměstnanců se zvýšil z 5,5 % v roce 2010 na 14,7 % v roce 2019,“ uvádí Dalibor Holý, ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ. V sekci administrativní a podpůrné činnosti tvořili cizinci v roce 2019 dokonce nadpoloviční většinu (54 %). „Ve stavebnictví, kde Češi přestávali pracovat, se počet cizinců zvýšil až na 58 tisíc osob v roce 2019 a dosáhl podílu 28 %. Naopak v první polovině roku 2020 cizinci ze stavebnictví odcházeli, a jejich podíl se o 1,4 procentního bodu meziročně snížil,“ dodává Holý. Početně nejvýznamnější byl za koronavirové situace odchod cizinců ze zpracovatelského průmyslu a z administrativních a podpůrných činností (celkem 12,5 tis.).

 

Kontakt:
Jan Cieslar
tiskový mluvčí ČSÚ
T
274 052 017 | M 604 149 190
E
jan.cieslar@czso.cz   | Twitter @statistickyurad

 

  • csu_tz210126_bez_cizincu_by_zamestnanost_nerostla.docx
  • Prezentace z tiskové konference
  • Vyjádření Jarmily Marešové, expertky ČSÚ na mezinárodní migraci
    (soubor mp3)
  • Vyjádření Marka Rojíčka, předsedy ČSÚ
    (soubor mp3)
  • Vyjádření Dalibora Holého, ředitele odboru statistiky práce a rovných příležitostí ČSÚ
    (soubory mp3)