Ve třetím čtvrtletí roku 2021 došlo meziročně k mírnému zhoršení salda hospodaření vládních institucí o 2,0 mld. Kč., k čemuž přispěly především ústřední vládní instituce, jejichž hospodaření skončilo ve schodku 54,3 mld. Kč. Místní vládní instituce i nadále hospodařily s přebytkem 9,5 mld. Kč, který však meziročně poklesl o 5,3 mld. Kč. Podobně i hospodaření fondů sociálního zabezpečení zůstalo v přebytku 2,1 mld. Kč, meziročně se však zhoršilo o 4,8 mld. Kč.

Saldo hospodaření sektoru vládních institucí, 3. čtvrtletí 2019 – 3. čtvrtletí 2021

Poznámka: Údaje v tabulce nejsou sezónně očištěny, nelze je srovnávat mezičtvrtletně.

Celkové příjmy sektoru vládních institucí stouply meziročně o 6,3 %. Na meziročním růstu příjmů se podílelo zejména zvýšení příjmů ze sociálních příspěvků  (+15,7 % na 250,8 mld. Kč), daní z výroby a dovozu (+9,7 % na 186,6 mld. Kč). Pokles byl zaznamenán pouze u daní z příjmů (-18,0 % na 105,0 mld. Kč).

Celkové výdaje vládních institucí vzrostly meziročně o 6,2 %. Nejvíce vzrostly výdaje na sociální dávky (+5,4 % na 263,3 mld. Kč), náhrady zaměstnancům (+6,0 % na 163,1 mld. Kč) a ostatní běžné transfery (+35,9 % na 27,1 mld. Kč). Pokles byl zaznamenán pouze u kapitálových transferů (-39,1 % na 8,3 mld. Kč).

Míra zadlužení sektoru vládních institucí meziročně vzrostla z 38,1 % na 40,5 % HDP, přičemž rostoucí nominální HDP přispěl k poklesu zadlužení o - 1,9 p. b. Nominální dluh vládních institucí meziročně vzrostl o 260,0 mld. na 2 432,9 mld. a jeho příspěvek činil 4,3 p. b. Mezičtvrtletně došlo k poklesu míry zadlužení o – 2,2 p. b. Nominální dluh mezičtvrtletně poklesl o 84,1 mld. Kč a přispěl ke snížení míry zadlužení o - 1,4 p. b., růst nominálního HDP naopak přispěl k poklesu o – 0,8 p. b.

Z hlediska jednotlivých komponent dluhu byl meziroční nárůst zaznamenán především u emitovaných cenných papírů (+ 212,4 mld. Kč) a objemu přijatých úvěrů (+ 42,1 mld. Kč). Emitované cenné papíry i nadále zůstávají hlavní komponentou dluhu. Naopak mezičtvrtletně hodnota emitovaných cenných papírů a přijatých úvěrů poklesla.

Dluh sektoru vládních institucí, 3. čtvrtletí 2019 – 3. čtvrtletí 2021

Saldo hospodaření vládních institucí po očištění o sezónní a kalendářní vlivy skončilo v deficitu 93,3 mld. Kč, který odpovídal 6,0 % HDP. Mezičtvrtletně se zhoršilo saldo hospodaření o 10,9 mld. Kč. Vývoj salda hospodaření vládních institucí očištěného o sezónní a kalendářní vlivy ilustruje následující graf.

Sezónně očištěné saldo hospodaření vládních institucí, 3. čtvrtletí 2019 – 3. čtvrtletí 2021

Údaje za vládní finanční statistiku byly ve 3. čtvrtletí roku 2021 nadále ovlivněny důsledky pokračující epidemické situace v souvislosti s šířením nemoci COVID_19.

Přebytek/deficit vládních institucí je výše čistých půjček (+) nebo výpůjček (−) v systému národního účetnictví. Ukazatel vyjadřuje schopnost sektoru v daném období financovat (+) jiné sektory ekonomiky nebo potřebu tohoto sektoru být ostatními sektory financován (−).

Dluh vládních institucí představuje výši konsolidovaných závazků sektoru vládních institucí vyplývající z přijatých vkladů, emitovaných dluhových cenných papírů a přijatých půjček. U cizoměnových dluhových nástrojů zajištěných proti měnovému riziku je ocenění provedeno na bázi smluvního kurzu.

Saldo hospodaření je porovnáno s výší HDP v daném čtvrtletí v běžných cenách. Výše konsolidovaného dluhu vládních institucí je porovnána se součtem posledních čtyř čtvrtletních HDP v běžných cenách. Údaje o saldu hospodaření a dluhu vládních institucí jsou součástí tabulek Transmisního programu (tabulka 25 a tabulka 28) publikovaných na stránkách ČSÚ v sekci „HDP, Národní účty“.
(http://apl.czso.cz/pll/rocenka/rocenka.indexnu_gov)

Pokud není uvedeno jinak, data nejsou očištěna o sezónní a kalendářní vlivy.