Nesezdaná soužití: hlavně ve velkých městech
Nesezdaná soužití: hlavně ve velkých městech
Preferují faktická manželství spíše mladí a svobodní, anebo rozvedení ve středním věku? Výskyt nesezdaných soužití se liší podle krajů České republiky a nejvyššího dosaženého vzdělání.
Iva Kohoutová, oddělení svodných analýz
V roce 2011 existovalo v České republice 234 346 faktických manželství (také nesezdaných soužití, tzv. kohabitací). Představovala 8,8 % z celkového počtu rodin a 11,2 % z rodin úplných (data se vztahují k údajům za hospodařící domácnosti tvořené jednou rodinou). V porovnání s údaji z předchozích sčítání by se zdálo, že došlo k výraznému nárůstu – v roce 2001 tvořila nesezdaná soužití 5,4 % z úplných rodin. Vzhledem ke změně metodiky je nárůst ovšem relativní. V předchozích letech bylo totiž možné zachytit pouze ta faktická manželství, ve kterých měli oba partneři stejné trvalé bydliště. Tím byl jejich počet s největší pravděpodobností podhodnocen a to zvláště u mladých, kteří často mívají trvalé bydliště stále u rodičů. V roce 2011 byly výsledky zpracovávány podle obvyklého bydliště. Informace o faktických manželstvích by tedy měly více odpovídat realitě.
Regionální odlišnosti
Podíl nesezdaných soužití na celkovém počtu úplných rodin se liší jak podle velikosti místa bydliště, tak regionálně. Téměř lineárně se s velikostní skupinou obce zvyšuje i podíl osob žijících ve faktických manželstvích.
Nejvíce úplných rodin tvořených nesezdaným párem se vyskytovalo ve velkých městech nad 100 tis. obyvatel (13,9 %) a v Karlovarském kraji (14,6 %), dále následovaly Praha (14,4 %) a Ústecký kraj (14,2 %). Naopak nejméně jich žilo v nejmenších obcích do 200 obyvatel (8,6 %), podle krajů pak v kraji Vysočina (7,9 %) a ve Zlínském kraji (8,3 %).
Spíše bez dětí
Většinu faktických manželství tvořily rodiny bez závislých dětí (56,3 %). Mezi faktickými manželstvími se závislými dětmi pak převládaly rodiny s jedním závislým dítětem (61,6 %), čímž se lišily od manželských párů, kde mírně převládaly rodiny se dvěma dětmi. S přibývajícím počtem závislých dětí se však struktura nesezdaných a sezdaných soužití podle počtu závislých dětí příliš nelišila. Celkově bezdětných bylo mezi ženami žijícími ve faktickém manželství 27,7 % (celkový podíl bezdětných žen v Česku je pak 21,7 %), přičemž do 29 let je tento podíl více než dvojnásobný. Zhruba další čtvrtině žen (27,7 %) v nesezdaných svazcích se během života narodilo jedno dítě, 31,8 % ženám dvě děti, 9,1 % tři a 2,8 % ženám čtyři nebo více dětí. V porovnání s vdanými ženami byl podíl bezdětných u nesezdaných žen ve všech věkových kategoriích vyšší. Pokud bychom ale porovnávali ženy svobodné a svobodné ženy v nesezdaném soužití, pak by byl podíl bezdětných u faktických manželství nižší. Stejná situace byla i u ovdovělých a rozvedených.
… a spíše svobodní
Nejvíce nesezdaných soužití bylo tvořeno oboustranně svobodnými partnery (42,1 %). Na druhém místě pak byly svazky oboustranně rozvedených nebo ovdovělých partnerů (26,8 %). Třetí nejčastější zastoupení měly páry tvořené svobodným mužem a rozvedenou nebo ovdovělou ženou (11,8 %). Pokud bychom však faktická manželství vztáhli k celkovému počtu osob v daném rodinném stavu, nejvíce kohabitujících je mezi rozvedenými – 17,3 % mužů a 12,8 % žen. U svobodných starších 15 let tento podíl představuje 8,4 % u mužů a 10,7 % u žen, u ovdovělých mužů pak téměř 4,8 % a u žen 2,4 %. Na základě těchto čísel se dá usuzovat, že po zániku manželství muži o něco častěji než ženy sdílí domácnost s novou partnerkou, zvláště pokud ovdověli.
Věková struktura
Více než polovinu faktických manželství tvořili lidé ve věku 25–39 let (52,1 % mužů a 53,7 % žen). Pokud bychom opět vztáhli osoby v nesezdaných soužitích k celkovému počtu obyvatel v daném věku, získali bychom obdobné výsledky. Nejvyšší podíl žen žijících v nesezdaném soužití je ve věku 25–29 let (12,9 %) a u mužů ve věku 30–34 let (10,8 %). Od těchto věkových intervalů pak podíl osob ve faktických manželstvích plynule klesá. Ženy do 25 let, které tvoří úplnou rodinu, častěji žijí v nesezdaném než v sezdaném soužití. U mužů je obdobná situace pouze ve věku 20–24 let. Ve všech ostatních kategoriích pak převládají muži a ženy, kteří tvoří manželský pár v porovnání s faktickým manželstvím. Celkově v úplných rodinách, které jsou tvořeny nesezdaným párem, žije téměř shodně přes 5 % mužů a žen z celkového počtu obyvatel.
Nižší verzus vyšší vzdělání
Faktická manželství jsou diferencována také podle nejvyššího dosaženého vzdělání. Celkově nejčastěji v nesezdaném manželství žijí lidé s vysokoškolským vzděláním a to jak muži (6,4 % z celkového počtu vysokoškoláků), tak ženy (7,3 %), naopak nejméně pak lidé se základním vzděláním (okolo 3 % u mužů i u žen). Z grafu je však patrné, že toto pravidlo neplatí univerzálně pro všechny věkové kategorie. Osob žijících v nesezdaných soužitích je mezi vysokoškoláky v porovnání s lidmi se základním vzděláním více pouze ve věku 25–34 let u mužů a 25–29 let u žen, u kterých je tento rozdíl však nepatrný na rozdíl od mužů, u kterých se v těchto věkových kategoriích podíl žijících ve faktickém manželství podle vzdělání liší výrazněji. Ve všech ostatních věkových kategorií je u vysokoškoláků těch, kteří žijí ve faktickém manželství, méně než u osob se základním vzděláním. Tento jev je možné vysvětlit tím, že ve věku okolo 25 let většina vysokoškoláků dokončuje svá studia, což je pro ně často důležitou podmínkou pro uzavření sňatku a založení rodiny. Vzhledem k tomu, že častěji vstupují do manželství, zdá se, že nesezdané soužití je pro ně jen dočasné partnerské uspořádání. Naopak u osob s nižším vzděláním zřejmě nesezdaná soužití mohou představovat určitou alternativu k manželskému svazku a častěji v něm žijí i v pozdějším věku.
Podíl žijících ve faktických manželstvích se liší i podle deklarovaného náboženského vyznání. Celkově 5,2 % mužů i žen bez náboženské víry žije v nesezdaném svazku, zatímco u věřících to jsou 3,4 % u žen a 3,8 % u mužů (u osob, které své náboženské vyznání neudaly, to jsou 3,9 % u mužů i u žen).
