Děti až po svatbě?
Děti až po svatbě?
Zhruba v polovině 90. let 20. století se v České republice vztah mezi sňatkem a narozením dítěte rozvolnil. Společností začalo být běžně přijímáno, že rodiče dítěte spolu žijí a nejsou sezdáni.
Eva Kačerová, oddělení demografické statistiky
Změny charakteristické pro druhý demografický přechod zasáhly, mj. i díky společenským změnám, k nimž v České republice na přelomu 80. a 90. let 20. století došlo, především početně silné generace narozených v ČR v polovině 70. let. Úhrnná plodnost (průměrný počet dětí narozených jedné ženě), která v roce 1990 dosahovala hodnoty 1,89, se během následujících devíti let propadla na 1,13 dítěte na ženu. Od roku 2000 začala hodnota tohoto ukazatele opět narůstat a v roce 2006 byla úhrnná plodnost 1,33. V roce 2012 připadalo na jednu ženu 1,45 dítěte, přičemž v letech 2008–2010 se hodnota úhrnné plodnosti pohybovala těsně pod hranicí 1,5. Průměrný věk matek se mezi roky 1990 a 2012 zvýšil o 5 let na 29,8 roku, když průměrný věk při narození prvního dítěte narůstal nepatrně rychleji – z 22,5 roku v roce 1990 na 27,9 roku v roce 2012. I průměrné věky při narození dítěte v dalších pořadích se zvyšovaly, jejich nárůst však začínal z vyšších hodnot a byl menší.
Rozvolnění vztahů
Zhruba v polovině 90. let 20. století se v České republice vztah mezi sňatkem a narozením dítěte rozvolnil. Společností začalo být běžně přijímáno, že rodiče dítěte spolu žijí a nejsou sezdáni. O akceptaci tohoto rodinného uspořádání svědčí mimo jiné stále se snižující podíl prvorozených dětí narozených do osmi měsíců po uzavření manželství. V roce 1990 se více než polovina (54 %) dětí prvního pořadí narodila do osmi měsíců po sňatku. V posledních čtyřech letech se tento podíl pohybuje mezi 25–26 %. Těhotenství partnerky přestává být důvodem pro vstup do manželství a narůstající podíl dětí narozených mimo manželství se stal novým a výrazným znakem porodnosti v České republice. V období od 50. až do konce 70. let 20. století se mimo manželství rodilo pouze zhruba každé 20. dítě. Počátkem 80. let se podíl dětí narozených neprovdaným ženám začal mírně zvyšovat a na konci 80. let už to bylo každé 12. dítě. Od počátku 90. let minulého století se zastoupení dětí narozených mimo manželství velmi rychle zvyšovalo a v roce 2012 se už více než 43 % dětí narodilo mimo manželství. Od poloviny minulého století až do začátku 90. let se více než 90 % dětí v prvním, druhém i ve třetím pořadí rodilo v manželství, ale i tak byly mezi jednotlivými pořadími rozdíly. Mezi dětmi druhého pořadí bylo v tomto období pouze 2–5 % dětí narozených nevdaným ženám. U dětí třetího pořadí byly až do počátku 80. let čtyři až sedm dětí ze sta narozeny nevdaným matkám. Do konce 50. let bylo nejvíce (okolo 8 %) mimomanželsky narozených mezi dětmi prvního pořadí. Od počátku let 60. toto postavení náleželo dětem ze čtvrtého a vyššího pořadí, u nichž se podíl narozených mimo manželství pohyboval v letech 1960–1990 mezi 9 až 18 %, přičemž k nárůstu došlo především v závěru období. Počátkem 90. let se situace změnila a podíly dětí narozených mimo manželství se ve všech pořadích začaly rychle zvyšovat. Nejvýraznější změnu lze pozorovat u prvorozených, mezi nimiž se v roce 2009 narodilo již každé druhé mimo manželství. Během následujících tří let se jejich podíl ještě zvýšil a v roce 2012 již 55 ze 100 dětí prvního pořadí porodily ženy, které nebyly provdané. Mezi dětmi druhého pořadí je dlouhodobě podíl narozených mimo manželství nejnižší. V roce 2012 se ale již téměř třetina dětí tohoto pořadí rodila mimo manželství. Podobně tomu bylo i mezi dětmi třetího pořadí, mezi nimiž bylo v loňském roce 35 dětí ze 100 narozeno neprovdaným ženám, u dětí čtvrtého a vyššího pořadí to bylo 47 dětí ze 100. Počínaje rokem 2005 byl nejvyšší podíl mimomanželských dětí mezi dětmi prvorozenými a nikoli mezi dětmi čtvrtého a vyššího pořadí.
Rozdíly v regionech
Podíl dětí narozených mimo manželství se v jednotlivých regionech značně liší, když tyto rozdíly byly pozorovatelné už před rokem 1990. Na počátku 90. let bylo v celé České republice zhruba každé 12. dítě narozené mimo manželství, ale v kraji Karlovarském a Ústeckém (dle územního uspořádání platného k 1. 1. 2012) to bylo každé páté až šesté dítě. Oproti tomu v Kraji Vysočina a ve Zlínském kraji se mimo manželství narodilo zhruba každé 24., resp. 21. dítě. Mezi lety 1990 a 2012 se ve všech krajích podíly dětí narozených neprovdaným ženám významně zvýšily. Hranice 50 % byla poprvé překročena v roce 2006 v Karlovarském kraji a o dva roky později se k němu připojil i kraj Ústecký. V roce 2012 se v těchto krajích už 59, resp. 58 dětí, ze 100 narodilo mimo manželství. Nad hodnotou republikového průměru (43 %) se v loňském roce pohyboval kraj Liberecký (48 %), Moravskoslezský (48 %), Plzeňský (46 %), Olomoucký (45 %), Královéhradecký (44 %) a Jihočeský (44 %). Relativně nejméně dětí mimo manželství se v roce 2012 narodilo v kraji Zlínském (36 %), následoval kraj Hl. m. Praha (37 %) a Kraj Vysočina 38 %. Na úrovni okresů byl podíl narozených mimo manželství v roce 2012 nejvyšší v okrese Sokolov (64 %) a dále v okresech Most a Bruntál (63 %). Nad hranicí 60 % se pohyboval ještě v okresech Chomutov, Teplice a Jeseník. Na opačném konci škály byly okresy Uherské Hradiště, Praha-východ a Praha-západ, v nichž se mimo manželství rodilo pouze téměř každé třetí dítě (31 %). V 19 ze 77 okresů se více než polovina dětí narodila ženám, které v okamžiku porodu nebyly vdané. Od roku 1990 se pořadí okresů z hlediska podílu dětí narozených mimo manželství změnilo, ale okresy s největším zastoupením mimomanželsky narozených jsou stále prakticky tytéž. Největší změna nastala v Hl. m. Praha, kterému v roce 1990 patřilo 17. místo a bylo tedy regionem s nadprůměrným podílem mimomanželsky narozených. V roce 2012 byl tento podíl však jeden z nejnižších a Hl. m. Praha mezi okresy patřilo až 70. místo. Podle některých studií se i děti narozené neprovdaným ženám rodí z nemalé části do fungujících rodin, v nichž rodiče nejsou sezdáni. Tuto skutečnost by podporovala i statistika dětí, u nichž nebyly v hlášení o narození uvedeny údaje o otci. Z toho, že je otec dítěte uveden na rodném listu, lze nepřímo odvozovat, že je také připraven se podílet na výchově dítěte. Od roku 2007 jsou k dispozici údaje o otci nikoli pouze u dětí narozených v manželství, ale u všech narozených dětí. Od té doby se podíl dětí s neuvedenými údaji o otci u dětí neprovdaných žen snížil z 28 na 21 %.
Porovnání se státy EU27
Z hlediska srovnání s ostatními evropskými zeměmi byl v České republice podíl dětí narozených mimo manželství mírně nad průměrem EU27, který v roce 2011 činil 39,5 % (v ČR 41,8 %). Nejméně dětí mimo manželství se v roce 2011 narodilo v Řecku (7,4 %), i zde se však jejich zastoupení pozvolna zvyšuje. Největší zastoupení dětí narozených nevdaným ženám v zemích Evropské unie bylo v Estonsku (59,7 %), kde se v posledních deseti letech tento podíl téměř nemění. Ještě více dětí mimo manželství se rodí na Islandu, kde se ze 100 narozených dětí v roce 2011 narodilo neprovdaným ženám 65.
