Statistická ročenka Jihomoravského kraje

 

Charakteristika Jihomoravského kraje

CHARAKTERISTIKA JIHOMORAVSKÉHO KRAJE


Jihomoravský kraj je vymezen okresy Blansko, Brno-město, Brno-venkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov a Znojmo a je rozdělen na 21 správních obvodů obcí s rozšířenou působností. V Jihomoravském kraji je 673 obcí - k 1. červenci vznikla nově obec Ladná vyčleněním z města Břeclav.

Rozlohou 719 630 ha a počtem obyvatel 1 133 tisíc se Jihomoravský kraj řadí na čtvrté místo v republice. Poloha kraje je z geografického hlediska poměrně výhodná díky jeho postavení na historickém spojení mezi jihem a severem Evropy. V rámci EU kraj sousedí se Slovenskem a Rakouskem, v rámci republiky s krajem Jihočeským, Vysočinou, Pardubickým, Olomouckým a Zlínským. Různorodé přírodní podmínky v kraji mají samozřejmý vliv na způsob využívání krajiny a na způsob života v konkrétní lokalitě. V rámci kraje lze rozlišit tyto čtyři odlišné charaktery základních krajinných typů:
  • Rozsáhlé jeskynní komplexy Moravského krasu v severní části kraje, známé především nejhlubší propastí v České republice o hloubce 138,5 metrů Macochou, skalními úbočími a množstvím chráněných lokalit. Řada jeskyní této unikátní oblasti, která se řadí k ekologicky nejčistějším v ČR, je zpřístupněna a hojně navštěvována našimi i zahraničními turisty.
  • Jižní část kraje je převážně rovinatá oblast polí, luk a vinic se zbytky lužních lesů podél řeky Dyje. Množství vodních ploch národního parku Podyjí se stalo ideálním hnízdištěm vodního ptactva. Symbolem této části jižní Moravy je biosférická rezervace Pálava a Lednicko–valtický areál. Milovníci všech vodních sportů a rybaření navštěvují každoročně vodní dílo Nové Mlýny.
  • Za řekou Moravou ve východní části se krajina postupně zdvihá do kopců Bílých Karpat. Tato biosférická rezervace patří k nejcennějším přírodním oblastem v Evropě.
  • Přestože krajina v okolí Brna je ovlivněna existencí velké městské aglomerace, je okolí města považováno za jedno z nejkrásnějších v republice. Na severu k němu těsně přiléhají lesy Moravského krasu, na jihu jsou otevřené roviny jižní Moravy a přímo k hranicím města přiléhá Brněnská přehrada.
Na území kraje jsou čtyři místa, která jsou zapsána do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Jako příklad soustavy lesů, luk a vodních ploch, skvěle doplněných romantickými stavbami chrámů a altánů a především zámky v Lednicích a Valticích je třeba na prvním místě jmenovat Lednicko–valtický areál. Nelze opomenout ani biosférické rezervace chráněných krajinných oblastí Pálavy a Bílých Karpat. Mistrovství našich architektů zastupuje v seznamu UNESCO symbol moderní architektury – vila Tugendhat v Brně.

Nejvyšší nadmořskou výšku v kraji má v okrese Hodonín hora Čupec (819 m n. m). Okres Břeclav se může pochlubit nejjižněji položenou obcí naší republiky Lanžhotem, na jehož katastru se nachází také nejníže položený bod kraje – soutok řek Moravy a Dyje (150 m n. m.). Bohatou historii Jihomoravského kraje dokazují zdejší archeologická naleziště, zámky, hradní zříceniny, kostely a synagogy. Nedaleko Brna leží bojiště jedné z nejkrvavějších napoleonských válek, která je známá jako bitva tří císařů u Slavkova. Lidovou architekturu mohou návštěvníci poznat ve strážnickém skanzenu. Na území Jihomoravského kraje se také hojně udržují lidové slavnosti jako fašanky, hody, stavění májů a jarmarky. V regionu, který je znám vinařskou tradicí, se nachází řada unikátních vinařských staveb. V Příměticích je jeden z největších křížových sklepů na světě, nelze však opomenout ani památkově chráněné petrovské Plže a barokní sklepy v Pavlově.
Z celkové rozlohy kraje tvoří 60 % zemědělská půda, z níž připadá 83 % na ornou půdu. Nejvyšší stupeň zornění (podíl orné půdy na zemědělské) mají okresy Znojmo a Vyškov. Z hlediska výrobních oblastí je zemědělství zaměřeno především na obiloviny, řepku a cukrovku. Nadprůměrná úroveň přírodních předpokladů umožňuje nadále pokračovat v dlouhodobé tradici specializovaných oborů zemědělské výroby s vazbou na specifické regionální rysy. Je to především vinařství, ovocnářství a zelinářství. V kraji se nachází více jak 90 % plochy vinic ČR. Vinohradnictví je rozvinuto především v okrese Břeclav, kde je 48 % plochy všech vinic v ČR, ale i v okresech Hodonín, Znojmo a částečně také Brno-venkov. V rámci živočišné výroby zaujímá Jihomoravský kraj jedno z předních míst v chovu prasat a drůbeže.

Jihomoravský kraj patří k regionům s významným ekonomickým potenciálem. Vytvořený hrubý domácí produkt kraje představuje desetinu hrubého domácího produktu České republiky. Dosažená výše podílu HDP ovšem neodpovídá podílu obyvatelstva kraje na obyvatelstvu ČR, který činí 11 %. Hrubý domácí produkt v paritě kupní síly připadající na 1 obyvatele Jihomoravského kraje v roce 2006 dosáhl 72,0 % průměru EU.

Vzhledem k průmyslové tradici Brna a jeho okolí má stále dominantní postavení v ekonomice Jihomoravského kraje zpracovatelský průmysl, který se na celkové hrubé přidané hodnotě kraje podílí 24,1 %, na další tradiční odvětví především jižních oblastí kraje, zemědělství, připadá pouze 3,0 %. Rozvíjející se stavebnictví se podílí 7,8 % a nelze opomenout ani obchod a opravy spotřebního zboží s 14,3 % a tzv. komerční služby (15,3 %).

Jihomoravský kraj jako celek má relativně kvalitní ovzduší. Znečištění ovzduší, hluk a podobné nepříznivé vlivy jsou pouze lokálního charakteru, především u velkých průmyslových center. Z tohoto hlediska dosahují nepříznivých hodnot emisí znečisťujících látek především okresy Hodonín a Brno-město. Podíl na znečištění má rovněž vzrůstající množství automobilů, zejména ve velkých městech. V kraji narůstá počet obyvatel, využívajících napojení na kanalizaci s čističkou odpadních vod, což je mimo jiné jedna z cest, jak zlepšit silné znečištění části vodních toků Moravy, Dyje a Svratky. Problematice ochrany životního prostředí je v Jihomoravském kraji věnována značná pozornost, což dokazuje každoročně objem investic, určený na jeho ochranu.
Počet obyvatel ovlivnila především migrace. V roce 2006 činil celkový přírůstek 2 205 osob a ke konci roku žilo v 673 obcích celkem 1 132 563 obyvatel. Na přírůstku obyvatelstva má zásluhu především zahraniční migrace. Migrační saldo zahraničního stěhování znamenalo v roce 2006 přírůstek 3 511 osob. Ve složení obyvatelstva podle pohlaví měly převažující podíl ženy, na 1 000 mužů připadlo 1 058 žen. Je to ovlivněno především strukturou města Brna, kde žije na 1 000 mužů 1 100 žen. V roce 2006 bylo 87 % cizinců, bydlících v Jihomoravském kraji, ekonomicky aktivních jak v postavení zaměstnanců (téměř 77 % těchto osob), tak s platným živnostenským oprávněním. Průměrný věk obyvatel Jihomoravského kraje činí 40,5 roků, z toho nejmladší je populace v obci Práče v okrese Znojmo s průměrným věkem 33,6 let a nejstarší jsou obyvatelé obce Nelepeč-Žernůvka v okrese Brno-venkov, kteří mají v průměru 59,0 let. Z celkového počtu obyvatel žilo ve 48 obcích se statutem města 62,7 % obyvatel. Hustota obyvatelstva dosahuje průměru 157,4 osob na km2, což je v porovnání s celostátním průměrem o 27 osob na km2 více. Největší hustotu osídlení v kraji má obec Zastávka s 2 051,7 osobami na km2 a nejmenší má obec Louka se 7,4 osobami na km2.
Významnou součástí regionální spolupráce, podporovanou zejména Krajským úřadem Jihomoravského kraje, je vytváření mikroregionů. Vznik mikroregionů je důležitým a pozitivním trendem pro společné prosazování zájmů a záměrů zejména venkovských obcí s cílem dosažení žádoucích změn ve všech obcích určitého území. V kraji je registrováno 66 mikroregionů, které zaujímají 85 % jeho rozlohy.

Nadále se rozvíjí také přeshraniční spolupráce v euroregionu Pomoraví, který sdružuje regiony Weinviertel, Jižní Morava a Západní Slovensko. Většina těchto oblastí se vyznačuje intenzivní zemědělskou činností. Výjimku tvoří městské aglomerace Vídně, Brna a Bratislavy, kde je koncentrovaná průmyslová a obchodní činnost. Rozvoj euroregionu Pomoraví a přeshraniční spolupráce, podpora koncepčního rozvoje území, rozvoje spolupráce na euroregionální úrovni, zejména v oblasti vědy, školství, zdravotnictví, sociálních služeb, kultury a sportu patří mezi hlavní priority rozvoje Jihomoravského kraje.

Přirozené spádové centrum celé jižní Moravy je krajská metropole Brno, ležící na soutoku Svratky a Svitavy. Město s významným regionálním postavením, situované na křižovatce dálnic ve směru Praha, Vídeň, Bratislava a Olomouc, je střediskem tradičních mezinárodních výstav a veletrhů, které podtrhují jeho status rušného mezinárodního obchodního centra. Druhé největší město republiky má také značný nadregionální význam. Je jednak sídlem řady institucí celostátního významu, především soudnictví, ale i významným centrem kultury a vysokého školství.
Trend nárůstu počtu zaměstnanců pokračoval v Jihomoravském kraji i v roce 2006. I nadále pracovala téměř třetina všech zaměstnanců kraje v odvětví průmyslu, svůj význam si zachovalo i odvětví vzdělávání a obchodu, pohostinství a ubytování. Dosaženou průměrnou mzdou zaměstnance 18 356 Kč u fyzických osob je úroveň Jihomoravského kraje výrazně pod průměrem za ČR (20 207 Kč). V odvětvové struktuře kraje jsou tradičně nejvyšší mzdy dosahovány v odvětví činností v oblasti výpočetní techniky a finančního zprostředkování.

Podle výsledků výběrového šetření pracovních sil míra ekonomické aktivity obyvatelstva nedosahuje republikového průměru, v roce 2006 však Jihomoravský kraj zaznamenal nárůst počtu zaměstnaných v hlavním zaměstnání. Nejvyšší podíl na jejich počtu má v kraji průmysl, a to především odvětví zpracovatelského průmyslu. Obecná míra nezaměstnanosti sice klesla, ale opět převýšila republikový průměr.

Podle údajů MPSV se počet uchazečů o zaměstnání v roce 2006 snížil. Míra registrované nezaměstnanosti však hodnotou 8,82 % stále patří k nejvyšším v České republice a Jihomoravský kraj se zařadil na 10. místo ze čtrnácti krajů. Nabídka volných míst vzrostla o 37 %, její nárůst byl ale v relativním vyjádření nejnižší v republice. Zlepšení se v tomto ohledu týkalo všech okresů s výjimkou okresu Brno-město. V průměru se v kraji o jedno pracovní místo uchází 6,9 zájemců. Kladným rysem je především snížování počtu nezaměstnaných absolventů škol.

Z hlediska dopravy má Jihomoravský kraj důležitou tranzitní funkci. Kostru dopravního systému tvoří dálnice D–1, D–2 a rychlostní komunikace R–43 a R–52. Významný dopravní uzel v případě silniční, dálniční a železniční dopravy a integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje představuje město Brno. Civilní letiště v Brně–Tuřanech je celoročně schopno přijímat všechny typy letadel. Krajem prochází dva hlavní železniční koridory propojující země EU a město Brno je členem sdružení evropských měst se zájmem o vybudování rychlé železnice. Zvyšující se intenzitu zejména silniční dopravy lze doložit počtem evidovaných 423 tisíc osobních a 53 tisíc nákladních automobilů v roce 2006 v kraji. Husté silniční dopravě slouží dálnice a silnice v úhrnné délce 4,5 tisíc km.

Z pohledu mezinárodního turismu mají na území kraje přední postavení krajinné a kulturně historické areály, a to Lednicko–valtický, Moravský kras a Slavkovské bojiště. Podobné postavení se svými kulturními památkami zaujímá i metropole Brno. Mezi přírodními atraktivitami vyniká Národní park Podyjí. Na území kraje přitahuje návštěvníky celá řada významných kulturních a společenských atraktivit, které jsou velmi přínosné pro rozvoj cestovního ruchu. K přednostem kraje z tohoto hlediska patří vinařská turistika a nezaměnitelný charakter dodávají kraji folklórní tradice a lidová kultura. Kladně v tomto směru působí na jihu Moravy i cykloturistika, a to i v mezinárodním kontextu (Moravsko–slezská dálková cyklotrasa, Greenways, Jantarová stezka, cyklotrasa Brno–Vídeň). Nelze opomenout ani význam Masarykova okruhu, který každoročně přiláká velké množství našich i zahraničních příznivců motoristických závodů.
Nabídku ubytovacích služeb v kraji zabezpečuje 489 ubytovacích zařízení, jako jsou hotely, motely a kempy. V nich se v roce 2006 ubytovalo více jak 1 069 tisíc hostů a z tohoto počtu bylo 37,2 % cizinců.

Zdravotní péče v kraji je zabezpečena jednak sítí 22 nemocnic s celkovým počtem 8 012 lůžek (údaje za všechny rezorty), ale i dostatečným počtem ostatních samostatných zdravotnických zařízení, samostatných ordinací lékařů a lékáren, popřípadě výdejen léků.

K pozitivům kraje patří dostatečná síť předškolních a školských zařízení. Děti v předškolním věku svěřují rodiče 633 mateřským školám, základní vzdělání poskytuje 479 základních škol, z nichž převážná část žáků přechází na další studium do 56 oborů středních odborných učilišť nebo do 92 oborů středních odborných škol a 41 gymnázií. Síť škol většinou pokrývá požadavky na umístění dětí, i když se stále ještě projevují některé nedostatky. Snahou středního a učňovského školství je zabezpečení provázanosti nabídky středního školství s potřebami trhu práce.

Na nadprůměrné vzdělanostní úrovni obyvatel v kraji má podíl i kvalitní systém vysokého školství. Potřebné vzdělání poskytují studentům civilní i soukromé vysoké školy v Brně a Lednici, opomenout nelze ani význam Univerzity obrany v Brně.