Statistická ročenka kraje Vysočina

 

Metodické vysvětlivky

1. ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA, OKRESY

V dlouhodobých časových řadách je kladen důraz především na metodickou srovnatelnost dat. V celém období docházelo k řadě změn vyvolaných snahou státní statistiky o mezinárodní porovnatelnost metod a výsledků zjišťování. Rovněž organizační struktura hospodářství se postupně měnila. Pro správné posouzení dlouhodobého vývoje bylo proto nutno časové řady ukazatelů přepočítat na metodiku a organizační strukturu posledního publikovaného roku, tedy roku 2006. Všechny hodnotové ukazatele jsou však vyjádřeny v běžných cenách, protože pro přepočet do stálých cen nejsou v regionálním členění k dispozici dostatečně relevantní údaje o cenovém vývoji, a to jak ve výrobní, tak ve spotřební oblasti.

Z pohledu územního uspořádání byly všechny údaje přepočteny na nově vzniklé vyšší územní samosprávné celky (kraje). Přepočet byl proveden přerozdělením dat za celé okresy. K 1. lednu 2005 došlo k přesunu 25 obcí z kraje Vysočina do kraje Jihomoravského a 3 obcí z kraje Moravskoslezského do kraje Olomouckého. Tím se částečně změnilo území krajů a do nich příslušných okresů i správních obvodů obcí s rozšířenou působností. Naší snahou bylo přepočítat údaje vedené v dlouhodobých časových řadách na novou územní strukturu. Přepočet je jednoznačně možný v ukazatelích, které jsou vedeny až do úrovně obcí. Pokud jsou údaje zjišťovány výběrovým šetřením a na nižší územní úroveň pouze dopočítávány matematickostatistickými metodami, je přepočet obtížnější a v části ukazatelů není možný vůbec. V této ročence byly přepočítány demografické údaje, které jsou publikovány jak v této kapitole, tak v kapitole 3 a v kapitole13. V kapitole Správní obvody, obce byly přepočteny na srovnatelnou územní úroveň i všechny ostatní ukazatele publikované v časové řadě.

Vzhledem k provedeným přepočtům se některé údaje odlišují od dat dříve publikovaných. V některých případech se v zájmu dlouhodobé porovnatelnosti obsahová náplň odlišuje od dat publikovaných v mezikrajovém a meziokresním srovnání (kapitola 14), popřípadě i od dat publikovaných v jednotlivých úsecích.

Časová řada ukazatelů regionálního hrubého domácího produktu je plně srovnatelná. Rovněž údaje o emisích ze stacionárních zdrojů znečistění (REZZO 1 – 3) jsou v časové řadě porovnatelné.

Údaje o obyvatelstvu jsou v celé časové řadě metodicky srovnatelné. Do roku 2000 navazovaly na výsledky sčítání lidu k 3. březnu 1991, od roku 2001 již navazují na definitivní výsledky sčítání lidu k 1. březnu 2001, na jejichž základě jsou zpracovávány demografické bilance v tomto desetiletí. Navíc jsou v nich zahrnuty počty dlouhodobě přítomných cizinců (v souladu s mezinárodními úmluvami). Relativní ukazatele jsou počítány na střední stavy obyvatel v příslušných letech a jsou rovněž plně srovnatelné.

V úseku trh práce poskytuje časově srovnatelné údaje o trhu práce na úrovni krajů výběrové šetření pracovních sil. V podnikových statistikách docházelo ke značným změnám hranice mezi většími (sledovanými) a menšími (nesledovanými) podniky. Tyto změny se promítají především ve vývoji počtu zaměstnanců, méně již ve vývoji průměrné měsíční mzdy. Vývoj souboru vykazujících jednotek byl následující:


1995 a 1996

podniky se 25 a více zaměstnanci zapsané v obchodním rejstříku (v zemědělství podniky s 1 000 a více ha zemědělské půdy, specializované zemědělské podniky, v průmyslu, obchodu, pohostinství a ubytování podniky se 100 a více zaměstnanci), všechny subjekty v peněžnictví a pojišťovnictví, všechny subjekty nepodnikatelské sféry, bez ozbrojených složek

1997 - 2001

podniky se 20 a více zaměstnanci zapsané i nezapsané v obchodním rejstříku, všechny subjekty v peněžnictví a pojišťovnictví, všechny subjekty nepodnikatelské sféry, bez ozbrojených složek

2002 - 2006

podniky s 20 a více zaměstnanci zapsané i nezapsané v obchodním rejstříku, všechny subjekty v peněžnictví a pojišťovnictví, všechny subjekty nepodnikatelské sféry, včetně dříve nepublikovaných částí rezortu Ministerstva vnitra a Ministerstva obrany

Údaje jsou členěny podle kraje místa pracoviště, od roku 2002 jsou nově započteny i malé podnikatelské subjekty do 20 zaměstnanců. Zařazení do odvětví se řídí podle hlavní činnosti celého ekonomického subjektu (podniku).

Údaje o nezaměstnanosti z hlediska počtu a struktury nezaměstnaných jsou plně srovnatelné. Ke změně metodiky však došlo v polovině roku 2004 ve výpočtu míry registrované nezaměstnanosti. Od roku 2005 je tento ukazatel publikován již pouze v nové metodice.

V zemědělství došlo od roku 2002 k významné změně metodiky zjišťování. V souladu s normami Evropské unie jsou do zemědělství započítávány subjekty, jejichž hospodářství přesahuje tzv. „prahové hodnoty“ (hospodaření na 1 ha zemědělské půdy nebo chov 1 kusu dobytka nebo 2 kusů prasat nebo 50 slepic, apod.). Menší zemědělská hospodářství byla zařazena do sektoru domácností jako „hobby aktivity“ obyvatelstva. Na regionální úrovni však jejich rozsah není možno s dostatečnou spolehlivostí zjistit. Rovněž zpětný přepočet časových řad na srovnatelnou základnu není možný.

V průmyslu jsou srovnatelné pouze údaje od roku 1997, kdy jsou na regionální úrovni zpracovávána data za podniky se 100 a více zaměstnanci a sídlem na příslušném území. Od tohoto roku jsou také sledovány tržby z průmyslové činnosti namísto dřívější výroby zboží (hrubé výroby). Rovněž ve stavebnictví jsou k dispozici plně srovnatelné údaje až od roku 1997 (podniky s 20 a více zaměstnanci a sídlem na příslušném území). Naproti tomu údaje o bytové výstavbě a stavebních povoleních jsou bez větších problémů srovnatelné v celé časové řadě.

Ve vzdělávání nejsou data v časové řadě plně srovnatelná, v každém roce odrážejí platné členění soustavy základních, středních a vysokých škol. Jsou přebírána z rezortního informačního systému Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.

V kultuře jsou údaje o počtu zařízení získávány přímým zjišťováním v jednotlivých okresech, bez ohledu na zřizovatele. V časové řadě jsou plně srovnatelné.

Ve zdravotnictví jsou údaje čerpány z rezortního informačního systému Ministerstva zdravotnictví. Časová řada je srovnatelná od roku 2000, kdy jsou uváděna zařízení všech rezortů (do tohoto roku pouze zařízení v rezortu Ministerstva zdravotnictví). Není zde uvažováno s detašovanými pracovišti zdravotnických zařízení (na rozdíl od kapitoly 14).

V sociálním zabezpečení je zdrojem údajů rezortní zjišťování Ministerstva práce a sociálních věcí. Jeho výsledky poskytují pohled na zařízení sociální péče z hlediska řídící struktury.

V kriminalitě a nehodovosti jsou údaje čerpány z rezortního informačního systému Ministerstva vnitra. Údaje jsou v časové řadě plně srovnatelné. Starší údaje není možno publikovat vzhledem ke skutečnosti, že nejsou k dispozici data podle okresů a nebylo tudíž možno zpracovat ani údaje za nové kraje.

OKRESY

Pro hodnocení návaznosti dat o jednotlivých okresech platí stejné zásady jako v časových řadách za celý kraj. Vzhledem ke skutečnosti, že jsou v tabulkách zpracovány pouze roky 2004 – 2006, je možno časové řady používat prakticky bez omezení.


* * *


Další regionální informace o kraji a okresech lze získat z publikací ČSÚ:

13-6102-07

Statistický bulletin – kraj Vysočina

1304-07

Kraje České republiky 2006

1303-07

Okresy České republiky v roce 2006

Na internetových stránkách ČSÚ jsou další údaje zveřejňovány na:
http://www.jihlava.czso.cz/ - Český statistický úřad Jihlava
http://vdb.czso.cz/vdb/ - Veřejná databáze ČSÚ
/csu/czso/regiony_mesta_obce_souhrn - Regiony, města, obce