Zákonným pramenem je zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů (zejména zákon č. 230/2006, ve kterém je základní sídelní jednotka definována).

Základní sídelní jednotka je skladebnou součástí sídelní struktury a je určena pro prostorovou identifikaci a sledování sociálně ekonomických a územně technických jevů, přímo vázaných na osídlení, zejména výsledků Sčítání lidu, domů a bytů.

Celé území obcí je beze zbytku pokryto souborem základních sídelních jednotek. Ve vybraných městech se nazývají urbanistickými obvody (UO) a jejich vymezení navazuje na dřívější rozčlenění měst podle převažujícího charakteru urbanistických a územně technických podmínek, vyjádřených v minulosti charakteristikou UO:

O – obytné plochy, N – odloučené obytné plochy, P – plochy průmyslových areálů, D – plochy dopravních areálů, V – plochy areálů občanské vybavenosti, R – rekreační plochy, X – rezervní plochy, Z – zemědělské plochy, L – lesní plochy, U – ostatní účelové plochy.
V ostatním území se nazývají sídelní lokality (SL) a představují spádová území soustředění souvislé zástavby, ohraničená jednak hranicemi katastrálních území, jednak dělicími liniemi uvnitř katastrálních území.

V Praze jsou jakožto ZSJ označovány díly urbanistických obvodů (dále UO), které vyjadřují většinou příslušnost k různým katastrálním územím. V ostatním území díly UO (které představovaly díly ZSJ, označované A, B, C..) zanikly zavedením skladebnosti ZSJ do katastrálních území.

Území základních sídelních jednotek vyplňují beze zbytku plochu všech katastrálních území obcí. Na jednom katastrálním území existuje 1 až n jednotek ZSJ.

V případě, že základní sídelní jednotka zasahuje do více částí obcí, znamená to, že se člení na díly ZSJ, označované 1, 2 ... až n (viz dále evidenční prvek dílu základní sídelní jednotky).

Poznámka: při revizi základních sídelních jednotek v letech 1999 až 2001 byla snaha formálně zrušit rozlišování ZSJ na urbanistické obvody a sídelní lokality vzhledem k tomu, že pro všechny ZSJ byly vymezeny hranice (dříve měly hranice pouze UO). Avšak vzhledem k tomu, že jedním ze základních principů této revize byla stabilita – neměnnost základního souboru ZSJ, zůstaly v obou typech ZSJ zakonzervovány metodické rozdíly z doby jejich vzniku, a proto má smysl je stále rozlišovat, zvláště ve velkých městech. Urbanistické obvody se kromě toho liší od sídelních lokalit tím, že mají navíc pořadová čísla v rámci města (obce).

Zákon o sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 uvádí, že základní sídelní jednotka tvoří skladebnou část obce s jednoznačně územně technickými a urbanistickými podmínkami, a odkazuje se na stavební zákon č. 83/1998 Sb., § 11 Regulační plán. Opora v současném znění stavebního zákona zanikla.

Základní sídelní jednotka získala nově zákonnou podporu v zákoně č. 230/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve kterém je výslovně definována.

Základní sídelní jednotka je územní celek, jehož ohraničení bylo vymezeno v rámci územní přípravy SLDB 2001 nad digitální mapou pro území České republiky v gesci MMR ČR. Referenčním rozhraním je digitální, rastrová barevná Základní mapa České republiky 1:10 000 (systém ZABAGED 2) Českého úřadu zeměměřického a katastrálního.

Základní sídelní jednotky a jejich názvy byly do 10.3.2004 vedeny v Územně identifikačním registru ZSJ, jehož garantem bylo MMR ČR (aktualizaci zajišťoval Ústav pro racionalizaci stavebnictví Praha, a. s.). Od tohoto data byla agenda UIR-ZSJ převedena na Český statistický úřad, do správy registru sčítacích obvodů a budov.

Název základní sídelní jednotky je slovním prostorovým identifikátorem a je určen při jejím vzniku. Název ZSJ je jedinečný v rámci obce a může být měněn.

Kód ZSJ je jednoznačný číselný prostorový identifikátor územního celku ZSJ, je určován stejným postupem jako název ZSJ, je neměnný a jedinečný v rámci ČR.

Garantem i správcem kódů je ČSÚ.

Číselník byl vytvořen jako součást soustavy identifikátorů Informačního systému o území (ISÚ), vytvořeném počátkem 70tých let 20. století v Terplanu – Státním ústavu pro územní plánování pod gescí ústředního orgánu územního plánování (různá ministerstva, naposledy od roku 1996 MMR ČR).

Číselník základních sídelních jednotek v METIS nese označení 0047 a je provázán na číselník 0052 Územně technická jednotka a na číselník 0053 Základní sídelní jednotka díl.

Základní sídelní jednotka se skládá beze zbytku ze statistických obvodů. Základní sídelní jednotky jsou skladebné do katastrálních území a beze zbytku ho vykrývají, s výjimkou přesahu jednotlivých budov, kdy jsou skladebné do obcí, případně částí obcí.

Základní sídelní jednotka leží na jednom souvislém území.

AAAAA = kód ZSJ
(přípustné rozmezí 00001 až 19999 a dále 30001 až 39999)

B = kontrolní znak vypočtený metodou MODULO 11-ADDO
(nabývá hodnot 0-9)

Garantem za správnost a správcem kódů ZSJ s díly bylo do 10.3.2004 MMR ČR, od tohoto data ČSÚ.

Název ZSJ dílu vychází plně z názvu základní sídelní jednotky jako celku a v případě dělených ZSJ se k názvu ZSJ připojuje slovo „díl“ a pořadové číslo dílu ve tvaru základní číslovky.

Kód ZSJ dílu vychází plně z kódu základní sídelní jednotky jako celku a v případě dělených ZSJ se skutečnost projeví v číselném označení dílu.

Číselník základních sídelních jednotek dílů je v METIS označen číslem 0053. Číselník ZSJ je provázán na klasifikaci územních statistických jednotek (0091), číselník základních územních jednotek (0051), číselník částí obcí dílů (0060), číselník katastrálních území (0063), číselník územně technických jednotek (0052), číselník ulic a veřejných prostranství (0066), na číselník statistických obvodů (0055).

Díl základní sídelní jednotky je dán různou příslušností budov, patřících do téže základní sídelní jednotky a do více částí obce. Díl základní sídelní jednotky je dán výčtem statistických obvodů. Díly ZSJ jsou beze zbytku skladebné do příslušné ZSJ.

K pracovním účelům jsou odvozovány obalové křivky dílů základních sídelních jednotek, vytvořených sloučením území statistických obvodů, patřících do téže základní sídelní jednotky a současně do téže části obce (včetně přesahů budov na území jiné obce). Díly základních sídelních jednotek nejsou vždy souvislým územím (více dílů odvozených od částí obce je namícháno do sebe, díly ZSJ jsou místně vzdálené na více polygonech).

AAAAA = kód ZSJ
(přípustné rozmezí 00001 až 19999 a dále 30001 až 39999)

B = kontrolní znak ZSJ
(výpočet metodou MODULO 11-ADDO, nabývá hodnot 0 až 9)

C = díl ZSJ
(přípustné rozmezí 0 až 8; přitom 9 označuje zaniklé díly ZSJ evidované pouze v agendě UIR-ZSJ, přičemž zaniklých dílů ZSJ může být v jedné ZSJ více, neboť díly 9 označují všechny díly ZSJ ze SLDB 2001 i 1991, které dnes neexistují, ale pro územní přepočty musí být do příslušné ZSJ začleněny, k jejich rozlišení slouží další položky v databázi, zejména kód dílu ZSJ při sčítání 2001 nebo 1991)