K  31. prosinci 2011 žilo na území Jihomoravského kraje 1 166 313 obyvatel, proti konci roku 2010 se počet obyvatel zvýšil o 2 686 osob. Zásluha na populačním nárůstu je více na straně migračního přírůstku obyvatel - do kraje se přistěhovalo o 1 748 osob více, než se z kraje vystěhovalo. Přirozený přírůstek obyvatel byl nižší - narodilo se o 938 osob více, než v kraji zemřelo. Počet obyvatel se na konci roku 2011 zvýšil ve všech okresech Jihomoravského kraje s výjimkou okresu Brno-město (pokles o 906 osob) a okresu Hodonín (snížení počtu obyvatel o 341 osob). K nejvyššímu nárůstu stavu obyvatel došlo v okrese Brno-venkov, a to o 2 643 osob.

Na konci roku 2011 žilo v Jihomoravském kraji 570 795 mužů (48,9 %) a 595 518 žen (51,1 %), na 1 000 mužů tak připadalo 1 043 žen. Nejvyšší rozdíl v počtu mužů a žen se projevuje ve věkové skupině 65 a více let, zde bylo 40,2 % mužů a 59,8 % žen (na 1 000 mužů této věkové skupiny připadalo 1 490 žen). Z okresů kraje byl nejvyšší podíl žen v populaci okresu Brno-město, podíl 51,8 % žen znamenal, že na 1 000 mužů připadalo 1 074 žen. Dětská složka populace (věk 0 až 14 let) se ve všech okresech kraje vyznačovala vyšším podílem chlapců, ve skupině obyvatel v ekonomicky aktivním věku (15 až 64 let) byl nadpoloviční podíl žen pouze v okrese Brno-město, v ostatních okresech v populaci této věkové skupiny převažovali muži.

Stárnutí populace a snižování podílu dětské složky ve věkovém složení obyvatelstva je průvodním jevem populačního vývoje posledních let v celé naší společnosti. V Jihomoravském kraji na konci roku 2011 tvořila dětská složka 14,4 % obyvatel, obyvatelstvo v produktivním věku tvořilo 68,9 % celku a obyvatelstvo v poproduktivním věku 16,7 % z celkového počtu. Pro ilustraci dlouhodobého vývoje lze uvést podíly jednotlivých věkových skupin v roce 1991 - podíl dětí tvořil 20,6 %, podíl ekonomicky aktivních 66,0 % a v poproduktivním věku bylo 13,4 % obyvatel kraje. Z okresů kraje byl na konci roku 2011 nejvyšší podíl dětí z celku v okrese Brno-venkov (15,9 %), nejnižší v okresech Brno-město a Hodonín (13,7 %). Nejvyšší podíl obyvatel ve věku 15 až 64 let byl v okrese Břeclav (70,5 %), nejnižší v Brně-městě (67,9 %). Nejvyšší podíl obyvatel nejstarší věkové skupiny byl v Brně-městě (18,4 %), nejnižší pak v okrese Znojmo (15,2 %).

Ze zastoupení 3 základních věkových skupin obyvatel kraje jsou konstruovány indexy stáří, závislosti či ekonomického zatížení. Hodnota indexu stáří 116,1 udává, že na 100 dětí připadlo 116,1 osob starších 65 let. Hodnota indexu závislosti I 20,9 udává, že na 100 obyvatel ve věku 15 až 64 let připadá 20,9 dětí, hodnota indexu závislosti II 24,3 udává, že na 100 obyvatel ve věku 15 až 64 let připadá 24,3 osob starších 65 let a konečně hodnota indexu ekonomického zatížení 45,2 udává, že na 100 obyvatel ve věku 15 až 64 let připadá 45,2 obyvatel v dětském věku a poproduktivním věku.

Průměrný věk mužů v Jihomoravském kraji dosáhl v roce 2011 hranice 39,7 let, což bylo o 4,9 roku více než v roce 1991, průměrný věk žen se v roce 2011 ve srovnání s rokem 1991 zvýšil o 4,3 roku a dosáhl hodnoty 42,8 let. Nejvyšší průměrný věk měli obyvatelé Brna – muži 40,4 let, ženy 43,9 let, naopak nejnižší průměrný věk byl v okrese Brno-venkov – muži 39,0 let a ženy 41,6 let.

V průběhu roku 2011 se v Jihomoravském kraji narodilo 12 442 dětí, živě se narodilo 12 404 dětí, mrtvě 38 dětí. Proti roku 2010 byl počet živě narozených dětí o 636 dětí nižší. Dlouhodobě se rodí více chlapců než dívek, v roce 2011 to bylo 6 362 chlapců a 6 042 děvčat. Pro porovnání porodnosti v okresech kraje je vhodné použít přepočet živě narozených na 1 000 obyvatel středního stavu (hrubá míra porodnosti). V tomto smyslu pak nejvyšší porodnost byla v okrese Brno-město (11,6 živě narozených na 1 000 obyvatel), nejnižší pak v okrese Hodonín (9,2 živě narozených na 1 000 obyvatel). Jen pro doplnění, 4 552 živě narozených dětí, tedy 36,7 % z celku, se narodilo mimo manželství. Nejvyšší podíl mimomanželsky narozených dětí byl zaznamenán v okrese Znojmo (45,2 %), naopak v okrese Brno-venkov jejich podíl činil jen 31,2 %.

V průběhu roku 2011 zemřelo v Jihomoravském kraji 11 466 osob (5 775 mužů, 5 691 žen), což bylo o 100 osob méně než v roce minulém. Hrubá míra úmrtnosti (přepočet počtu zemřelých na 1 000 obyvatel) činila 9,8 zemřelých na tisíc osob. Z okresů Jihomoravského kraje nejvíce lidí zemřelo v Brně-městě (3 848 osob), což znamenalo i nejvyšší úroveň úmrtnosti v relativním vyjádření (10,2 zemřelých na 1 000 obyvatel). Nejnižší úmrtnost (9,1 osob na 1 000 obyvatel) byla v okrese Brno-venkov. Ve struktuře zemřelých podle nejčastěji zastoupených příčin úmrtí první místo v kraji náleží nemocem oběhové soustavy, druhé místo nádorovým onemocněním a na třetím místě se v závislosti na pohlaví střídají vnější příčiny úmrtí (poranění, otravy apod.) u mužů a nemoci dýchací soustavy u žen. V roce 2011 zemřelo v kraji na nemoci oběhové soustavy 2 603 mužů (45,1 % z celkového počtu zemřelých mužů) a 3 239 žen (56,9 % z celkového počtu zemřelých žen). Na zhoubné novotvary zemřelo 1 604 mužů, tj. 27,8 % zemřelých mužů (nejčastěji se vyskytoval zhoubný nádor průdušek a plic - 370 případů) a 1 275 žen, tj. 22,4 % zemřelých žen (168 žen zemřelo na zhoubný nádor prsu). Třetí nejčastější příčinou úmrtí u mužů byly vnější příčiny, a to 450 případů (7,8 % z počtu zemřelých mužů), u žen v 227 případech nemoci dýchací soustavy (4,0 % z počtu zemřelých žen). V roce 2011 bylo v kraji spácháno 157 sebevražd (142 mužů a 15 žen), což bylo o 13 více než v roce 2010 (144 sebevražd - 118 mužů a 26 žen).

Do Jihomoravského kraje se v roce 2011 přistěhovalo 8 658 osob a vystěhovalo se z něj 6 910 osob. Hrubá migrace, což je úhrn počtu přistěhovalých a vystěhovalých, byla proti roku 2010 o 1 966 osob nižší (v roce 2010 se do kraje přistěhovalo 9 503 osob a vystěhovalo se 8 031 osob). Nejvíce lidí se v roce 2011 přistěhovalo do krajského města (6 773), zároveň se však odsud i nejvíce obyvatel odstěhovalo (8 232). Brno-město společně s okresem Hodonín byly jediné okresy Jihomoravského kraje, v nichž počet vystěhovalých převýšil počet přistěhovalých. Do Jihomoravského kraje se v roce 2011 přistěhovalo z ciziny 2 743 osob, na počtu přistěhovalých se cizinci podíleli téměř 32 %. Dalo by se však říci, že Jihomoravský kraj „ztratil pro cizince na zajímavosti“. Jejich počet se proti roku 2007, tedy roku, v němž bylo zaznamenáno maximum počtu přistěhovalých z ciziny, snížil o tři čtvrtiny (o 7 933 osob). Mezi cizinci, kteří se přistěhovali do Jihomoravského kraje, převládali občané ze Slovenska a Ukrajiny.

Konečný počet obyvatel kraje je výsledkem přirozené měny obyvatel (rozdíl mezi počtem živě narozených a počtem zemřelých - přirozený přírůstek či úbytek obyvatel) a pohybu obyvatel (rozdíl mezi počtem přistěhovalých a vystěhovalých - přírůstek či úbytek obyvatel migrací). Rozdíl mezi počtem přistěhovalých a vystěhovalých činil 1 748 obyvatel, přirozený přírůstek (rozdíl mezi počtem živě narozených a počtem zemřelých) činil 938 osob, celkově se tak počet obyvatel Jihomoravského kraje na konci roku 2011 zvýšil o 2 686 osob. V úvodu již bylo uvedeno, že celkový úbytek obyvatel byl zaznamenán v okrese Hodonín a Brno-město. Ovšem v okrese Hodonín byl vykázán úbytek obyvatel stěhováním i přirozenou cestou, v Brně-městě byl pokles počtu obyvatel způsoben pouze migračním úbytkem.

JIHOMORAVSKÁ NEJ … ^*)