Na konci roku 2010 žilo v Jihomoravském kraji 563 627 mužů (48,9 %) a 591 027 žen (51,1 %), na 1 000 mužů tak připadalo 1 049 žen. Nejvyšší rozdíl v počtu mužů a žen se projevuje ve věkové skupině 65 a více let, zde bylo 39,7 % mužů a 60,3 % žen (na 1 000 mužů této věkové skupiny připadalo 1 522 žen). Z okresů kraje byl nejvyšší podíl žen v populaci okresu Brno-město, podíl 51,9 % žen znamenal, že na 1 000 mužů připadalo 1 080 žen. Dětská složka populace (věk 0 až 14 let) se ve všech okresech kraje vyznačovala vyšším podílem chlapců, ve skupině obyvatel v ekonomicky aktivním věku (15 až 64 let) byl nadpoloviční podíl žen pouze v okrese Brno-město, v ostatních okresech v populaci této věkové skupiny převažovali muži.

Stárnutí populace a snižování podílu dětské složky ve věkovém složení obyvatelstva je průvodním jevem populačního vývoje posledních let v celé naší společnosti. V Jihomoravském kraji na konci roku 2010 tvořila dětská složka 14,1 % obyvatel, obyvatelstvo v produktivním věku tvořilo 69,8 % celku a obyvatelstvo v poproduktivním věku 16,2 % z celkového počtu. Pro ilustraci dlouhodobého vývoje lze uvést podíly jednotlivých věkových skupin v roce 1991 - podíl dětí tvořil 20,6 %, podíl ekonomicky aktivních 66,0 % a v poproduktivním věku bylo 13,4 % obyvatel kraje. Z okresů kraje byl na konci roku 2010 nejvyšší podíl dětí z celku v okrese Brno-venkov (15,6 %), nejnižší v Brně-městě (13,1 %). Nejvyšší podíl obyvatel ve věku 15 až 64 let byl v okrese Břeclav (71,3 %), nejnižší v okrese Brno-venkov (68,8 %). Nejvyšší podíl obyvatel nejstarší věkové skupiny byl v Brně-městě (17,9 %), nejnižší pak v okrese Znojmo (14,4 %). Ze zastoupení 3 základních věkových skupin obyvatel kraje jsou konstruovány indexy stáří, závislosti či ekonomického zatížení. Hodnota indexu stáří 114,8 udává, že na 100 dětí připadlo 114,8 osob starších 65 let. Hodnota indexu závislosti I 20,2 udává, že na 100 obyvatel ve věku 15 až 64 let připadá 20,2 dětí, hodnota indexu závislosti II 23,2 udává, že na 100 obyvatel ve věku 15 až 64 let připadá 23,2 osob starších 65 let a konečně hodnota indexu ekonomického zatížení 43,4 udává, že na 100 obyvatel ve věku 15 až 64 let připadá 43,4 obyvatel v dětském věku a poproduktivním věku. Průměrný věk mužů v Jihomoravském kraji dosáhl v roce 2010 hranice 39,4 let, což bylo o 4,6 roku více než v roce 1991, průměrný věk žen se v roce 2010 ve srovnání s rokem 1991 zvýšil o 4,2 roku a dosáhl hodnoty 42,7 let. Nejvyšší průměrný věk měli obyvatelé Brna – muži 40,2 let, ženy 43,9 let, naopak nejnižší průměrný věk byl u mužů v okrese Brno-venkov a Znojmo – 38,8 let a u žen v okrese Brno-venkov – 41,6 let.

V průběhu roku 2010 se v Jihomoravském kraji narodilo 13 068 dětí, živě se narodilo 13 040 dětí, mrtvě 28 dětí. Proti roku 2009 byl počet živě narozených dětí o 105 dětí nižší. Dlouhodobě se rodí více chlapců než dívek, v roce 2010 to bylo 6 701 chlapců a 6 339 děvčat. Pro porovnání porodnosti v okresech kraje je vhodné použít přepočet živě narozených na 1 000 obyvatel středního stavu (hrubá míra porodnosti). V tomto smyslu pak nejvyšší porodnost byla v okrese Brno-město (12,2 živě narozených na 1 000 obyvatel), nejnižší pak v okrese Hodonín (9,5 živě narozených na 1 000 obyvatel). Jen pro doplnění, 4 665 živě narozených dětí, tedy 35,8 % z celku, se narodilo mimo manželství. Nejvyšší podíl mimomanželsky narozených dětí byl zaznamenán v okrese Znojmo (41,9 %), naopak v okrese Brno-venkov jejich podíl činil jen 30,3 %.

V průběhu roku 2010 zemřelo v Jihomoravském kraji 11 566 osob (5 774 mužů, 5 792 žen), což bylo o 15 osob méně než v roce minulém. Hrubá míra úmrtnosti (přepočet počtu zemřelých na 1 000 obyvatel) činila 10,0 zemřelých na tisíc osob. Z okresů Jihomoravského kraje nejvíce lidí zemřelo v Brně-městě (3 814 osob), ovšem nejvyšší úroveň úmrtnosti v relativním vyjádření (10,6 zemřelých na 1 000 obyvatel) byla vykázána v okrese Znojmo. Nejnižší úmrtnost (9,4 osob na 1 000 obyvatel) byla v okrese Brno-venkov. Ve struktuře zemřelých podle nejčastěji zastoupených příčin úmrtí první místo v kraji náleží nemocem oběhové soustavy, druhé místo nádorovým onemocněním a na třetím místě se v závislosti na pohlaví střídají vnější příčiny úmrtí (poranění, otravy apod.) u mužů a nemoci dýchací soustavy u žen. V roce 2010 zemřelo v kraji na nemoci oběhové soustavy 2 557 mužů (44,3 % z celkového počtu zemřelých mužů) a 3 295 žen (56,9 % z celkového počtu zemřelých žen). Na zhoubné novotvary zemřelo 1 632 mužů, tj. 28,3 % zemřelých mužů (nejčastěji se vyskytoval zhoubný nádor průdušek a plic - 372 případů) a 1 327 žen, tj. 22,9 % zemřelých žen (193 žen zemřelo na zhoubný nádor prsu). Třetí nejčastější příčinou úmrtí u mužů byly vnější příčiny, a to 444 případů (7,7 % z počtu zemřelých mužů), u žen v 324 případech nemoci dýchací soustavy (5,6 % z počtu zemřelých žen). V roce 2010 bylo v kraji spácháno 144 sebevražd (118 mužů a 26 žen), což bylo o 6 méně než v roce 2009.

Do Jihomoravského kraje se v roce 2010 přistěhovalo 9 503 osob a vystěhovalo se z něj 8 031 osob. Hrubá migrace, což je úhrn počtu přistěhovalých a vystěhovalých, byla proti roku 2009 o 252 osob nižší (v roce 2009 se do kraje přistěhovalo 10 392 osob a vystěhovalo se 7 394 osob). Nejvíce lidí se v roce 2010 přistěhovalo do krajského města (8 061), zároveň se však odsud i nejvíce obyvatel odstěhovalo (8 786). Brno-město společně s okresem Hodonín byly jediné okresy Jihomoravského kraje, v nichž počet vystěhovalých převýšil počet přistěhovalých. Do Jihomoravského kraje se v roce 2010 přistěhovalo 2 909 cizinců, na počtu přistěhovalých se cizinci podíleli téměř 31 %. Dalo by se však říci, že Jihomoravský kraj „ztratil pro cizince na zajímavosti“. Jejich počet se proti roku 2007, tedy roku, v němž bylo zaznamenáno maximum počtu přistěhovalých z ciziny, snížil téměř o tři čtvrtiny (o 7 767 osob). Mezi cizinci, kteří se přistěhovali do Jihomoravského kraje, převládali občané ze Slovenska, Ukrajiny a Vietnamu.

Konečný počet obyvatel kraje je výsledkem přirozené měny obyvatel (rozdíl mezi počtem živě narozených a počtem zemřelých - přirozený přírůstek či úbytek obyvatel) a pohybu obyvatel (rozdíl mezi počtem přistěhovalých a vystěhovalých - přírůstek či úbytek obyvatel migrací). Od roku 1991 došlo v roce 2010 poprvé k situaci, kdy u celkového přírůstku obyvatel nepatrně převažuje podíl přirozeného přírůstku obyvatel nad přírůstkem stěhováním. Rozdíl mezi počtem přistěhovalých a vystěhovalých činil 1 472 obyvatel, přirozený přírůstek (rozdíl mezi počtem živě narozených a počtem zemřelých) činil 1 474 osob, celkově se tak počet obyvatel Jihomoravského kraje na konci roku 2010 zvýšil o 2 946 osob. V úvodu již bylo uvedeno, že celkový úbytek obyvatel byl zaznamenán v okrese Hodonín a Brno-město. Ovšem v okrese Hodonín byl vykázán úbytek obyvatel stěhováním i přirozenou cestou, v Brně-městě byl pokles počtu obyvatel způsoben pouze migračním úbytkem.

JIHOMORAVSKÁ NEJ … ^*)