Náboženské vyznání obyvatelstva

 

Národnost


Mezi jednotlivými národnostmi, lze konstatovat, tak jako v předcházejícím období, nadále určitý rozdíl v religiozitě. Tyto diference přibližně odpovídají územnímu rozložení těchto národností a mají podobu odpovídající vzestupu religiozity od západu směrem na východ. Podstatný rozdíl lze shledat v prvé řadě mezi osobami hlásícími se k české a moravské národnosti. Zde se do určité míry kryje výrazně vyšší religiozita ve východní části republiky, na Moravě, s přistoupením k moravské národnosti. Zjištěný rozdíl pak je prezentován podílem věřících české národnosti na jejich celkovém počtu zhruba třemi desetinami, zatímco u moravské národnosti se jejich podíl na úhrnu blíží téměř polovině. Ještě vyšší je religiozita občanů hlásících se ke slovenské národnosti překračující polovinu a nejvyšší je v případě polské národnosti, kde se blíží čtyřem pětinám všech Poláků. U této národnosti došlo také k nejmírnějšímu poklesu oproti stavu při minulém sčítání.
Prakticky u všech národností v čele s moravskou je určujícím náboženstvím římskokatolické, ke kterému se hlásí vždy přes osmdesát procent všech věřících. Jedinou výjimkou jsou opět věřící polské národnosti, kterých se k tomuto vyznání přihlásily pouze dvě třetiny.

    Tab. 5 Skladba věřícího obyvatelstva podle náboženského vyznání a národnosti

    1) procentní podíl věřících z úhrnu osob příslušné národnosti


V případě dalších diferencí nejsou zjištěné rozdíly již ani tak určeny vztahem národnosti a náboženského vyznání ale spíše dalšími skutečnostmi jako např. věkovou strukturou v případě občanů německé národnosti. Jejich vyšší religiozita oproti české národnosti ale i ve srovnání s moravskou je daná zcela jednoznačně výraznou převahou osob vyššího věku. Občané německé národnosti starší 60 let totiž představují 44,5 % všech jejich příslušníků, zatímco v případě osob hlásících se k české národnosti je podíl této kategorie pouze 18,2 %.

Z hlediska jednotlivých církví dosahují osoby moravské a německé národnosti nejvyššího podílu u Církve římskokatolické, zatímco u slezské a polské národnosti je výraznější také zastoupení evangelických církví. Především v případě polské národnosti dochází ke shodnému územnímu rozložení této národnosti s působením obou evangelických církví augsburského vyznání, ke kterým se hlásí zhruba téměř pětina (18,1 %) všech věřících této národnosti. Jednoznačně českou záležitostí, podmíněnou historicky, tedy vznikem této církve výlučně v české komunitě, je příslušnost k Církvi československé husitské - věřící české národnosti tvoří plných 96 % .