Náboženské vyznání obyvatelstva

 

Církev římskokatolická


Dominující postavení mezi církvemi má u nás již tradičně Církev římskokatolická. V roce 2001 se k přihlásily k římskokatolickému vyznání více než čtyři pětiny (83,4 %) všech věřících. V absolutním počtu se jedná o 2,7 milionu občanů představujících zhruba jednu čtvrtinu (26,8 %) z celkového počtu obyvatel. Zatímco u relativního údaje došlo oproti roku 1991 jen k mírnému poklesu, způsobeného především nárůstem počtu osob v kategorii ostatní církve a náboženské organizace, v absolutním údaji byl pokles osob hlásících se k této církvi velmi výrazný. Ve srovnání se zjištěnými údaji v roce 1991 se jedná o úbytek 1,3 milionu osob, představujících snížení o téměř celou jednu třetinu (31,8 %). V poměru s dalšími dvěma nejvýznamnějšími církvemi je však nutno konstatovat, že v jejich případě je pokles ještě zřetelnější. Zatímco u Církve římskokatolické se jedná, jak již bylo řečeno, o necelou jednu třetinu, u Českobratrské církve evangelické i Československé církve husitské tento úbytek překračuje dvě pětiny.

Ve skladbě věřících podle věku jsou vzhledem ke známému vývoji v předcházejících obdobích výrazné rozdíly. Velmi nízký je především podíl u nejnižších věkových kategorií, zejména v případě dětí do 14 let. Počet dětí, které jejich rodiče přihlásili k římskokatolickému náboženství se snížil v desetiletí od roku 1991 prakticky o celou polovinu. Sečtená pouhá jedna šestina z celkového počtu dětí tohoto věku má více příčin, jednou z významných je ale jistě přetrvávající velmi nízký zájem o náboženské otázky jejich ateisticky orientovaných rodičů. Rovněž u obou dalších věkových kategorií 15-19 a 20-29letých dosáhli věřící římskokatolického vyznání tohoto velmi nízkého podílu. Ke změně dochází až od čtyřicátého roku věku, přičemž předělem je pak věk kolem šedesáti let. Osoby tohoto a vyššího věku hlásící se k Církvi římskokatolické tvoří už více než polovinu všech obyvatel těchto věkových kategorií. V samotné církvi se muži od padesáti let výše podílí celou polovinou na všech mužích tohoto vyznání. U žen, které se dožívají vyššího věku je tento podíl podstatně vyšší, neboť se jedná o tři pětiny všech žen hlásících k této víře. Tak jak bylo uváděno již u věřících obecně, prakticky ve všech věkových kategoriích se hlásí k římskokatolické církvi vyšší procento žen než mužů.

    Tab. 14 Osoby hlásící se k Církvi římskokatolické podle věku



Porovnání věkové struktury jak mužů tak také žen ukazuje, že se tato skladba mezi roky 1991 a 2001 z perspektivního hlediska zhoršila, věřící zestárli. Prakticky ve všech mladších věkových kategoriích došlo ke snížení jejich podílu a naopak v případě starších věkových skupin se zvýšil. Například v roce 1991 tvořili muži od padesáti let výše necelé dvě pětiny (38,0 %), zatímco o deset let později se jednalo o celou polovinu (50,2 %). V případě žen je tento rozdíl obdobný, z podílu 46,9 % došlo k nárůstu na tři pětiny (59,3 %). Jistě zajímavý by byl pohled na věkovou strukturu římskokatolických věřících podle územního rozložení, kde bychom nalezli s největší pravděpodobností řadu dalších rozdílů. To však již přesahuje možnosti tohoto rozboru.

Jak již bylo zmíněno v úvodu této části, relativně nejvyšší počet osob hlásících se k církvím a v tomto případě k římskokatolickému vyznání je ve venkovském osídlení a to v nejmenších obcích. Se vzrůstajícím počtem obyvatel, tedy se zvyšující se kategorií obcí pak počet osob klesá. Zatímco v nejmenších obcích do 199 obyvatel se k Církvi římskokatolické přihlásily dvě pětiny občanů, v kategorii od 2 000 do 5 000 tisíc obyvatel se jedná o necelou jednu třetinu a od měst s deseti až dvaceti tisíci obyvateli se jejich podíl pohybuje kolem jedné pětiny.

V absolutním počtu je největší část těchto věřících, více než polovina všech, soustředěna na Moravě, celkem se jedná o počet blížící se jednomu a půl milionu věřících. Z pohledu podle jednotlivých krajů jich nejvíce připadá na Jihomoravský (439 tisíc) a Moravskoslezský kraj. V Čechách se mezi tyto kraje řadí hlavně Středočeský a Jihočeský kraj a Praha. V relativních údajích je samozřejmě mezi českými a moravskými kraji podstatný rozdíl. Nejvyšší podíl věřících římskokatolického vyznání nalezneme ve Zlínském kraji, kde tvoří téměř polovinu všech obyvatel (48,9 %). Z českých krajů drží primát tradiční jih Čech, v Jihočeském kraji se jedná o necelou jednu třetinu (30,6 %).

    Tab. 15 Okresy s nejvyššími počty osob římskokatolického vyznání


Územní rozložení můžeme nejlépe sledovat na úrovni okresů. Ponecháme-li stranou okres Brno-město je absolutně nejvíce občanů římskokatolického vyznání v okresech Opava, téměř sto tisíc, Zlín a Uherské Hradiště. V posledním jmenovaném přitom tito věřící, jako v jediném okrese v republice, zahrnují dokonce celé tři pětiny (61,1 %) všech obyvatel. Více než polovina všech obyvatel se přihlásila k římskokatolickému vyznání ještě ve dvou okresech, v již uváděném okrese Opava a Hodonín. Pro srovnání si uveďme, že v roce 1991 obyvatelé římskokatolického vyznání představovali více než polovinu obyvatel celkem v 21 okresech, tedy téměř v jedné třetině všech okresů v republice. Prakticky ve všech případech se přitom jednalo o moravské okresy, v prvé řadě z jižní Moravy. Poměrně vysoký podíl příslušníků římskokatolického náboženství, překračující dvě pětiny všech obyvatel, nalezneme rovněž na Vysočině a to v okresech Pelhřimov, Třebíč a zejména ve Žďáru nad Sázavou (49,8 %). Z ryze českých okresů je nejvíce věřících tohoto vyznání, kolem jedné třetiny ze všech obyvatel, především ve jmenovaných jižních Čechách, v okresech Klatovy (34,3 %), Písek, Prachatice a Strakonice. Z dalších okresů lze připomenout ještě středočeský Benešov (35,6 %) a na východě Čech Svitavy (33,8 %) a Chrudim.

Také relativní počty věřících římskokatolického vyznání ve městech jednoznačně ukazují, že příslušnost k církvi je záležitostí především obyvatel ve venkovském osídlení. Ve městech, hlavně v těch větších, je věřících vždy výrazně méně. Z více než desetitisícových měst, je přes polovinu obyvatel římskokatolického vyznání v Uherském Brodě (57,8 %) a Hlučíně. Hranici padesáti procent se blíží ještě město Velké Meziříčí a Veselí nad Moravou. Další města této kategorie, u kterých tito věřící překročili podíl dvou pětin všech obyvatel jsou Uherské Hradiště, Boskovice, Rožnov pod Radhoštěm a Nové Město na Moravě. Z menších měst, rovněž pouze moravských, si jmenujme především Kravaře (80,8 %), a dále Brumov, Valašské Klobouky a Jablunkov, všechna s více než dvěma třetinami obyvateli římskokatolického vyznání ze všech obyvatel.