Náboženské vyznání obyvatelstva

 

Kraje a okresy


Rozdělení obyvatel podle krajů ukazuje, že nejvyšší podíl osob bez vyznání, pohybující se nad hranicí sedmdesáti procent, je soustředěn v Ústeckém (77,2 %), Libereckém a Karlovarském kraji. Všechny tyto kraje jsou oblastmi, kde došlo prakticky k úplné výměně obyvatel v souvislosti s odsunem původních německých starousedlíků. Nově přistěhovalí osídlenci z různých končin republiky, mnohdy i repatrianti, neměli možnost, také vzhledem ke stále trvajícímu tlaku existujícího režimu, vytvořit si na tomto vysídleném území nové náboženské tradice. Proto není ani nepatřičný výraz některých církevních představitelů charakterizujících např. konkrétně Ústecko jako „poušť na mapě náboženství“. Ve jmenovaných krajích jsou současně nejnižší relativní počty věřících. V Ústeckém kraji, kde je věřících relativně nejméně ze všech krajů v republice se jedná např. jen o necelou šestinu všech obyvatel. U Libereckého a Karlovarského kraje se tento podíl pohybuje výše, kolem jedné pětiny.

    Tab. 9 Náboženské vyznání obyvatel podle jednotlivých krajů



Obráceně, relativně nejvíce věřících je jednoznačně v moravských krajích. Na prvém místě to je konkrétně Zlínský kraj, kde věřící jako v jediném kraji v republice tvoří více než polovinu všech obyvatel (55,2 %). Spolu s věřícími římskokatolického vyznání se na této vysoké religiozitě podílí také věřící Českobratrské církve evangelické, kterých bylo sečteno v tomto kraji nejvíce z jejich celkového počtu v republice. Dalšími kraji s vyšším podílem věřících jsou Vysočina a Jihomoravský kraj, kde se jejich podíl pohybuje kolem 45 %. Uváděné kraje mají samozřejmě naopak výrazně nižší počet osob bez vyznání. Nejméně je těchto osob opět ve Zlínském kraji, i když se stále jedná o více než jednu třetinu všech obyvatel.

Přes celkový pokles počtu věřících a naopak vzrůst počtu osob bez vyznání se v uplynulém desetiletí nezměnila základní dispozice, kterou zjistilo sčítání v roce 1991. Tou je fakt, že religiozita obyvatel vzrůstá postupem ze západu na východ a částečně i na jih naší republiky. Tato tendence je zřejmá už v případě krajů a zcela jednoznačně se projevuje u okresů. Ty jsou také, jako menší územní celky, mnohem vhodnější pro podrobnější zkoumaní. Všechny okresy s nejvyšším podílem osob bez vyznání, či jinak řečeno s nejnižším procentem věřících, se nacházejí v západní části republiky. Patří mezi ně především území již jmenovaných krajů s nejvyššími podíly osob bez vyznání, tedy všechny okresy Ústeckého kraje a většina okresů Libereckého a Karlovarského kraje. Dále pak některé, především průmyslové okresy, ve Středočeském a také Plzeňském kraji. Více než tři čtvrtiny všech obyvatel bez vyznání jsou celkem v osmi okresech, pětici s relativně nejvyšším počtem osob tvoří Most (79,9 %), Rakovník (79,6 %), Děčín, Chomutov a Teplice. Vykořeněnost oblasti Mostecka a jeho nových obyvatel v důsledku odsunu Němců a pak všech převratných změn na tomto území spojených s těžbou a zpracováním hnědého uhlí je zcela zřejmá. Na Rakovnicku má „bezvěrectví“ své počátky již v období po 1. světové válce, kdy okres patřil mezi oblasti, kde docházelo k nejrozsáhlejšímu vystupování z římskokatolické církve, případně k přestupu do jiných církví (československá husitská). Většina ze jmenovaných okresů je totožná s okresy, kde byl obdobný stav, tzn. nejvyšší podíly osob bez vyznání, zjištěn před deseti lety. Okresy zaměnily v některých případech pouze svá pořadí a zvýšily o přibližně dvacet procent podíl osob bez vyznání (nebo snížily o zhruba shodné procento podíl věřících). Ten se totiž v té době pohyboval výrazně nad polovinou všech obyvatel (např. Most 59,8 %, Rakovník 59,3 %). Naprostá většina uváděných okresů se souběžně vyznačuje velmi nízkým podílem věřících, zhruba kolem patnácti procent, tedy kolem jedné sedminy všech obyvatel. Extrémně nízký podíl pak připadá na jmenovaný Most, kde tyto osoby jen mírně překračují desetinu všech obyvatel.

    Tab. 10 Okresy s nejvyšším podílem obyvatel bez vyznání



Jak již bylo uvedeno, všechny okresy s nejvyšším podílem věřících jsou soustředěny na východě republiky, tedy na Moravě, případně v oblasti Vysočiny. Více než polovina všech obyvatel je věřícími celkem v sedmi okresech, mezi které patří kromě okresu Kroměříž všechny okresy Zlínského kraje, dále dva okresy Moravskoslezského kraje a po jednom z Vysočiny a Jihomoravského kraje. Pohled na mapu ukazuje, že ponecháme-li stranou okresy Žďár nad Sázavou a Opavu to jsou prakticky, mimo okresu Břeclav, všechny okresy při naší východní hranici se Slovenskem. Od jihu na sever tedy Hodonín (57,6 %), Uherské Hradiště (64,2 %), Zlín, Vsetín a Frýdek-Místek.

    Tab. 11 Srovnání religiozity ve vybraných okresech v roce 1991 a 2001


Pro porovnání uveďme, že v roce 1991 byl více než poloviční podíl věřících ze všech obyvatel zjištěn celkem ve dvaceti osmi okresech. Mimo výše jmenované okresy se mezi nimi nalézala většina zbývajících okresů Jihomoravského kraje, některé okresy současného Moravskoslezského kraje, Vysočiny a také dnešního Jihočeského kraje. Pokles, ke kterému u nich došlo, je dnes zařadil do kategorie s více než čtyřiceti, případně třiceti procenty věřících.

    Tab. 12 Okresy s nejvyšším podílem věřících obyvate
    l

Téměř dvoutřetinového podílu věřících dosahuje v roce 2001 pouze jediný okres – Uherské Hradiště (64,2 %), přičemž na tomto stavu se zcela jednoznačně (z devadesáti pěti procent), podílí příslušnost těchto obyvatel k Církvi římskokatolické. Před deseti lety v roce 1991 byl zjištěn tak vysoký podíl věřících celkem v deseti okresech. Také ty jsou dnes v naprosté většině totožné s dnešními okresy s nejvyšší religiozitou, pouze zde došlo ke snížení podílu o cca deset až patnáct procent.