SLDB 2011: v dojížďce vedla Praha

Údaje o vyjížďce a dojížďce do zaměstnání a škol jsou důležité pro zpracování analýz, které se týkají prostorových vztahů mezi sídly. Jejich zdrojem jsou již tradičně data ze Sčítání lidu, domů a bytů 2011. Ze sčítání vyplynulo, že všechny kraje mají záporné saldo dojížďky do zaměstnání, pouze Praha má saldo kladné.

Josef Škrabal, ředitel odboru statistiky obyvatelstva,
Pavel Čtrnáct, vedoucí oddělení organizační podpory sčítání

Z místa (adresy) obvyklého bydliště vyjíždělo více než 2,8 mil. osob, v tom 2,062 mil. ekonomicky aktivních zaměstnaných osob a 0,784 mil. žáků, studentů a učňů. U 128 tis. vyjíždějících nebyla cílová obec vyjížďky zjištěna. Dalších 581 tis. byli pracující na adrese svého obvyklého bydliště – většinou drobní živnostníci a jiné osoby pracující na vlastní účet bez dalších zaměstnanců. Největší podíl vyjížďky představuje jak u pracovní, tak u školní vyjížďky pohyb v rámci obce (zhruba po 45 %), který těsně koreluje s velikostí obce bydliště. Výraznější je u vyjížďky do škol, protože v řadě menších obcí základní školy nejsou nebo zabezpečují jen první stupeň základního vzdělání. U meziobecní vyjížďky platí, že s rostoucí vzdáleností intenzita vyjížďky klesá. Největší podíl pracovní vyjížďky mezi obcemi se realizuje v rámci téhož okresu (52,4 %). Zhruba 23 % z úhrnu vyjížďky za prací mimo obec bydliště představuje vyjížďka přes hranice kraje. Do této kategorie spadá i vyjížďka a dojížďka do hlavního města Prahy, jež má de facto statut kraje a soustřeďuje významnou část mezikrajského pohybu za prací (více než 57 %). Do zahraničí vyjíždělo celkem 45,3 tis. osob, z toho 37,2 tis. za prací a 8,1 tis. do škol. Pracovní vyjížďka do zahraničí se ve srovnání s rokem 2001 zvýšila o 12 tis. osob, počet vyjíždějících studentů se v podstatě nezměnil. V období od sčítání 2001 došlo ke vstupu České republiky do Evropské unie a v jejím rámci do Schengenského prostoru. To mělo pozitivní vliv na pracovní i studijní uplatnění občanů ČR v cizině. Významnou vypovídací hodnotu mají údaje o bilanci pracovní dojížďky za územní jednotky různých stupňů. Ilustrují relace mezi rozmístěním obyvatelstva a pracovními příležitostmi. Počet obsazených pracovních míst je definován jako počet zaměstnaných osob s obvyklým pobytem v dané územní jednotce, popř. městě, zvýšený o počet dojíždějících a snížený o počet vyjíždějících přes hranice územní jednotky/města. Všechny kraje mají záporné saldo dojížďky do zaměstnání, pouze Praha má saldo kladné.

Proudy vyjížďky a dojížďky

Tradiční součástí zpracování je i vytvoření všech proudů dojížďky a vyjížďky (počty vyjíždějících z obce bydliště do místa pracoviště nebo školy). Ve zpracování výsledků sčítání 2011 bylo identifikováno celkem 178 tis. meziobecních proudů, tedy stejný počet jako v roce 2001. Zhruba 111 tis. proudů představují pouze vyjíždějící do zaměstnání a 26 tis. proudů pak výhradně žáci, učni a studenti. Celkem 40 tis. proudů je pak s osobami dojíždějícími jak do zaměstnání, tak do škol. Charakteristická je velikostní struktura těchto proudů podle typu vyjížďky. U školní dojížďky převažují nejslabší proudy, což ukazuje na vysoký podíl vyjížďky z malých obcí (téměř dvě třetiny dojíždějících do škol patří do proudů s maximálně 49 dojíždějícími). V pracovní vyjížďce převažují početnější proudy, více než dvě pětiny dojíždějících jsou v proudech nad 100 dojíždějících, dominují proudy se 100–499 vyjíždějícími (s podílem osob téměř 27 %). Nejmohutnější proudy vyjížďky se od minulého sčítání příliš nezměnily, i když jejich velikost se zmenšila. Proud Kladno – Praha měl 7,0 tis., proud Havířov – Ostrava poklesl na 6,3 tis. dojíždějících. Některé dojížďkové relace naopak významně posílily v regionech největších měst, kde především efekt suburbanizace rozšířil nabídku pracovních míst mimo samotná regionální centra (např. Modřice, Rudná, Modletice, Ovčáry nebo Nošovice), popřípadě došlo k pokračování výstavby velkých obytných souborů v zázemí měst. Celkem bylo zjištěno 13 proudů s více než dvěma tisíci dojíždějících, sedm z nich směřovalo do Prahy (kromě již zmíněného Kladna z Brandýsa nad Labem, Říčan, Hostivic, Berouna, Jesenice a Neratovic), tři do Ostravy (z Havířova, Frýdku-Místku a Hlučína), zbývající do Brna (z Kuřimi), Liberce (z Jablonce nad Nisou) a Chomutova (z Jirkova).

Rozdíly podle pohlaví, věku a ekonomické činnosti

Při sčítání v roce 2011 byly již tradičně zjišťovány i další charakteristiky dojížďky do zaměstnání a do škol, které ilustrují její diferenciaci podle pohlaví, věku nebo odvětví ekonomické činnosti. V celkovém počtu vyjíždějících zaměstnaných osob převažovali tradičně muži nad ženami (641 tis., tj. 56,4 %, resp. 496 tis.). Věkovou skupinou s nejvyšší pracovní mobilitou byli zaměstnaní ve věku 35–39 let, kteří tvořili zhruba třetinu všech vyjíždějících. Se zvyšujícím se věkem se podíl vyjíždějících snižoval s prudkým zlomem mezi skupinami 50–59 a 60 a více let. Tato skupina již zahrnuje i naprostou většinu pracujících důchodců, jejichž mobilita je z pochopitelných důvodů mnohem nižší. Důležitými charakteristikami dojížďky jsou i údaje o používaném dopravním prostředku a času stráveném na cestě při meziobecní dojížďce do zaměstnání a do škol. Doba vnitrookresní dojížďky (do zaměstnání a do škol dohromady) trvala nejčastěji 15–29 minut (34,3 %). Pro dojížďku mimo okres a mezikrajskou dojížďku byl nejčastějším údajem interval 30–59 minut (39,7 resp. 33,7 %). Údaj o mezikrajské dojížďce je nesporně ovlivněn dojížďkou do Prahy, kde jsou dojížďkové časy z bližších okolních obcí vlivem relativně příznivých dopravních poměrů celkem krátké. Přesto právě mezikrajská dojížďka vykazuje nejvíce případů dojížďky delší než 60 minut.

Centra dojížďky

Největší soustředění pracovišť představují velkoměsta a krajská města. Logicky nejvíce zaměstnaných dojíždí do hlavního města České republiky (143 tis.), následují Brno (56 tis.), Ostrava (36 tis.) a Plzeň (23 tis.). V poměru k počtu obyvatel jednotlivých měst je mezi těmito městy nejvyšší intenzita dojížďky do Brna. Na dalších místech jsou krajská města. Jedinou výjimku tvoří Mladá Boleslav, která zaujímá s 12 tis. dojíždějících deváté místo v pořadí. Bylo zjištěno celkem 11 měst s počtem dojíždějících zaměstnaných nad 10 tis. osob. Nejsilnějšími centry dojížďky do škol a učení jsou rovněž krajská města, kde kromě soustředění středních škol nejrůznějšího zaměření vesměs sídlí i některé z vyšších a vysokých škol. Postavení Prahy a Brna je v tomto směru zcela dominující. Výrazný je vzestup počtu posluchačů brněnských vysokých škol. Počet dojíždějících do brněnských škol se zvýšil z 38 tis. v roce 2001 na 44 tis. v roce 2011. Dojížďka do škol do Brna dosahuje 78 % počtu dojíždějících do Prahy, ačkoliv poměr počtu obyvatel obou měst je značně nižší. Do třetího největšího centra školní dojížďky (Ostravy) dojíždí 15 tis. studentů a učňů, což je zhruba třetina dojížďky do Brna. V popředí dojížďky do škol (v první dvacítce) se umisťují i města, jež jsou sídly středních, popřípadě vyšších škol s dlouhou tradicí a která dosahují vyššího počtu dojíždějících než řada měst se srovnatelným nebo i vyšším počtem obyvatel – např. Uherské Hradiště (3,3, tis.), Kroměříž, Třebíč (v obou případech 2,6 tis.) a Znojmo (2,4 tis.).