III. Neobydlené byty
Přílohy
III. Neobydlené bytyNeobydlené byty byly v rámci sčítání poprvé zjišťovány v roce 1970. Jejich počet se trvale zvyšuje a v roce 2001 dosáhl podle předběžných výsledků sčítání více než 540 tisíc bytů, což představuje 12,4 % celkového bytového fondu v České republice.
Do půlmilionového úhrnu za republiku jsou zahrnuty
Z výše uvedeného je zřejmé, že 540 tisíc neobydlených bytů (bytů, ve kterých není nikdo hlášen k trvalému pobytu) se v žádném případě nerovná počtu volných bytů, tj. bytů, které jsou vždy k dispozici k nastěhování, resp. vhodné pro bydlení. Tyto byty se liší jak z pohledu prostorového umístění, technického stavu, tak i z vlastnického hlediska. 1. Důvody neobydlenosti bytů V rámci předběžných výsledků sčítání lidu, domů a bytů 2001 byly zpracovány informace pouze o některých důvodech, i když nepochybně patřících mezi hlavní důvody neobydlenosti bytů. Jedná se o následující:
Ostatní příčiny neobydlenosti bytů byly zahrnuty do kategorie „jiné důvody“. Podrobnější informace přinesou definitivní výsledky sčítání. Počty neobydlených bytů a důvody jejich neobydlenosti v roce 2001 Počty neobydlených bytů a důvody jejich neobydlenosti v roce 2001
K jednotlivým zjištěným důvodům neobydlenosti bytů: a) Početně největší skupinu představují byty sloužící k rekreaci: Celkově se jedná o 169 tisíc bytů, tj. 31,3 % všech neobydlených bytů. Naprostá většina těchto bytů je ve venkovském osídlení. Především jsou to byty v chalupách a starších rodinných domech, nevyřazených z bytového fondu. Jejich případné využívání pro trvalé bydlení má nepochybně svá omezení daná např. úrovní technické vybaveností těchto bytů, dopravní dostupností do zaměstnání a škol, pracovními možnostmi aj. b) Více než 122 tisíc bytů, (22,7 %) je využíváno k přechodnému bydlení: Tyto byty nacházíme převážně ve městech a hlavně ve velkoměstech. Jsou fakticky obývanými byty, ale osobami bez trvalého pobytu v tomto bytě. Jejich zahrnutí do „neobydlených“ bytů je také důsledek institutu trvalého pobytu, který z tohoto hlediska plně nevystihuje realitu. Nejde tedy o volné byty, i když nelze vyloučit spekulativní formy pronajímání těchto bytů zejména v Praze, nebo i dalších velkoměstech. Na straně druhé jsou obývány osobami, jimž majitel bytu často neumožní přihlášení se k trvalému pobytu. c) Zhruba 65 tisíc bytů (12,1 %) je nezpůsobilých k bydlení: Tyto byty dosahují prakticky stejného podílu u většiny velikostních kategorií obcí. Mírně nižší podíl u měst je způsoben větším tlakem na jejich využívání k bydlení, tedy k rekonstrukcím a opravám, aby mohly sloužit svému účelu. Potencionální možnost jejich využití v budoucnu je limitována nejen výší nákladů, ale také reálnou možností rekonstrukce. d) Téměř 184 tisíc bytů, tedy celá jedna třetina (33,9 %) připadá na jiné důvody neobydlenosti: Tato souhrnná kategorie nebyla předběžnými výsledky dále specifikována. Mimo iiné zahrnuje byty v přestavbě či rekonstrukci, byty doposud neobydlené po kolaudaci a také byty v různých formách právního řízení (změna uživatele, pozůstalostní nebo soudní řízení, restituční záležitosti) a jiné vč. nezjištěných důvodů. Většinou jde o důvody, které neumožňují, aby v daném okamžiku zjišťování v těchto bytech někdo bydlel. Avšak současně jde o příčiny, které budou existovat v kterémkoliv období. Např. podle zkušeností z minulých sčítání bude mezi nejčetnější z těchto jiných důvodů patřit přestavba či rekonstrukce bytu. Vždy budou existovat byty, které se budou přestavovat. Neobydlenost z těchto jiných důvodů není tak četná u malých a středních obcí, ale je charakteristická především pro městské osídlení. Ve velkoměstech například na tyto důvody připadá více než polovina všech neobydlených bytů. Podrobná specifikace těchto důvodů bude k dispozici v definitivních výsledcích sčítání. 2. Neobydlené byty podle velikostní skladby obcí Rozdělení neobydlených bytů podle územního členění ukazuje na výrazně rozdílnou situaci v jednotlivých částech republiky, a to jak z hlediska krajů či okresů, tak i velikostních skupin obcí. Počty neobydlených bytů podle velikostních skupin obcí a důvody jejich neobydlenosti v roce 2001
2.1. Obce do 5 tisíc obyvatel Podstatná část neobydlených bytů, téměř tři pětiny (58,3 %) se nachází v obcích do 5 tisíc obyvatel. Zatímco na tyto obce připadá přibližně jen jedna třetina všech trvale obydlených bytů, podíl neobydlených bytů je zde dvakrát větší. Koncentraci především do nejmenších obcí dokládá to, že převážná část z nich je situována do ještě menších obcí s počtem obyvatel do 2 tisíc. V těchto sídlech byla sečtena téměř polovina všech neobydlených bytů (47,2 %), v absolutním počtu 255 tisíc bytů. Jde převážně o místa, kde trvalé bydlení je zcela jednoznačně limitováno dopravní dostupností a pracovními příležitostmi.
2.2. Města s 10 tisící a více obyvateli V desetitisícových a větších městech je situována zhruba jedna třetina (34,8%) neobydlených bytů, téměř 190 tisíc.
Specifická situace je v případě neobydlených bytů ve městech se 100 tisíci a více obyvateli. U pěti současných velkoměst bylo sečteno téměř 91 tisíc nebydlených bytů, které se podílí zhruba 16,8% na všech neobydlených bytech. Podstatná část těchto bytů - 62 tisíc, představující sama o sobě téměř osminu celorepublikového úhrnu se nachází v Praze. V druhém největším velkoměstě Brně se pak jedná o 13 tisíc neobydlených bytů, což jsou v rámci republiky již jen dvě procenta. Neobydlené byty ve velkoměstech v roce 2001
3. Neobydlené byty podle okresů ČR V okresech, kde převažuje městský charakter osídlení, je hlavním důvodem neobydlenosti přechodné bydlení. Značnou váhu zde mají rovněž ostatní, zatím nezjištěné důvody, které se často blíží až polovině počtu neobydlených bytů. Tyto okresy rovněž dosahují relativně nižších podílů neobydlených bytů, pohybujících se pod hranicí deseti procent. Lze to konstatovat především u okresů, které mají na svém území velká města, ať již toto město představuje vlastně celý okres nebo tvoří z hlediska počtu obyvatel jeho podstatnou část. Naopak v případě okresů s venkovským osídlením jsou podíly neobydlených bytů relativně vysoké a v naprosté většině převažuje využívání neobydlených bytů především k rekreaci. Okresy s nejvyšším podílem neobydlených bytů v roce 2001
Mimo okresu Nymburk u všech ostatních přesahuje neobydlenost z důvodů rekreačního využití polovinu všech neobydlených bytů. Přitom je zřejmé, že uvedené okresy geograficky reprezentují zcela jednoznačně rekreační oblasti. Ať již se jedná o okolí Prahy (v tomto přehledu však chybí okresy Praha–východ a Praha–západ s převážně rekreačními chatami, které nebyly sčítány), nebo o další tradiční oblasti rekreace v jižních, severních a východních Čechách. Zde jsou právě, jak dokládají čísla, k rekreačním účelům využívány velmi často byty určené původně k bydlení. Podle dosaženého podílu to jsou na jihu Čech především okresy Prachatice, Písek, Jindřichův Hradec, Strakonice a Tábor, na severu hlavně Děčín, Česká Lípa a Semily a východní Čechy zastupují např. okresy Jičín, Chrudim a Svitavy. Na Vysočině to jsou z tohoto hlediska zejména okresy Pelhřimov a Havlíčkův Brod. 2))Sčítány byly pouze domy určené k bydlení, případně jiné stavby, ve kterých se nacházel alespoň jeden byt. Bytem se rozumí soubor místností, popřípadě jednotlivá místnost, který podle rozhodnutí stavebního úřadu svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňuje požadavky na trvalé bydlení“ (viz definice pojmů v zákoně č.158/99 Sb., § 2). Trvale obydlený byt pak byl definován takto: „byt je obydlen trvale, jestliže je v něm hlášena alespoň jedna osoba k trvalému pobytu“. Sčítány tedy byly jen domy určené k bydlení a byty, jejichž užívání k trvalému bydlení vyplývalo z rozhodnutí stavebního úřadu. Mimo trvale obydlené byty jsou všechny ostatní byty zařazovány do kategorie neobydlených. |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Zveřejněno dne: $datum
Data jsou platná ke dni zveřejnění publikace.
