Vybrané charakteristiky bydlení obyvatel - 2001
METODICKÉ VYSVĚTLIVKY K ÚDAJŮM SČÍTÁNÍ LIDU, DOMŮ A BYTŮ
Přílohy
METODICKÉ VYSVĚTLIVKY K ÚDAJŮM SČÍTÁNÍ LIDU, DOMŮ A BYTŮMetodické vysvětlivky k údajům sčítání lidu, domů a bytů Obyvatelstvo Údaj o počtu obyvatel zahrnoval v roce 2001 všechny osoby, které měly v rozhodný okamžik sčítání na území České republiky trvalý nebo dlouhodobý pobyt bez ohledu na to, zda v rozhodný okamžik sčítání byly v místě svého trvalého nebo dlouhodobého pobytu přítomny. V roce 1991 byli cizinci s povolením k dlouhodobému pobytu postaveni na roveň cizincům s krátkodobým pobytem a byli zahrnuti pouze do dočasně přítomného obyvatelstva. Osoby v zařízeních jsou osoby, které byly sečteny jako trvale či dlouhodobě bydlící ve všech typech ubytovacích a lůžkových léčebných zařízeních sloužících k individuálnímu i kolektivnímu ubytování většího počtu osob (svobodárny, domovy důchodců, penziony pro důchodce, dětské domovy, ústavy sociální péče, ubytovny, studentské koleje, domovy mládeže, internáty, léčebny, sanatoria, kojenecké ústavy, lázeňské ústavy apod.). Osoby mimo byt a zařízení jsou osoby, které byly sečteny jako trvale či dlouhodobě bydlící v nouzových obydlích, mobilních objektech, rekreačních chatách, chalupách (tj. v objektech, které nejsou součástí bytového fondu) nebo byly sečteny v obytných domech, ale mimo byty (nouzové ubytování v nebytovém prostoru). V této kategorii jsou zahrnuty i osoby, které podle zákona č. 133/2000 Sb. o evidenci obyvatel mají místo trvalého pobytu v sídle ohlašovny nebo v sídle zvláštní matriky. Domácnosti Bytovou domácnost tvoří osoby žijící společně v jednom bytě. Domy Do počtu domů byly zahrnuty všechny domy určené k bydlení (obydlené i neobydlené), objekty s byty (bytem) a ubytovací zařízení bez bytu, pokud sloužily k datu sčítání k dlouhodobému nebo trvalému pobytu. Patří sem rodinné domy, bytové domy, domovy mládeže, internáty, dětské domovy, ústavy nápravné a výchovné péče, domovy důchodců, penziony pro důchodce, ústavy pro tělesně a mentálně postižené, kláštery a konventy (objekty s ubytovacími prostory pro členy řeholních řádů a kongregací), provozní budovy s bytem (byty) apod. Podle druhu domu se rozlišují: 1) rodinný dům – má maximálně tři samostatné byty, nejvíce dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví. Mezi rodinné domy patří rovněž rekreační chalupy nevyčleněné z bytového fondu, využívané k rekreaci. Rodinný dům může být: - samostatný – nepřiléhá žádnou obvodovou zdí nebo její částí k domu na sousedící parcele - dvojdomek – má společnou část obvodové zdi s rodinným domem na sousedící parcele - řadový – alespoň tři rodinné domy k sobě přiléhají částí obvodové zdi 2) bytový dům – má více bytů přístupných ze společné chodby nebo schodiště a nejde o rodinný dům, počet podlaží není určující. Mezi bytové domy patří také vily, které nesplňují podmínky rodinného domu 3) ostatní budovy – zahrnují všechny další druhy budov kromě rodinných a bytových domů. Trvale obydlený dům je dům, ve kterém je alespoň jeden trvale obydlený byt nebo je v něm umístěno zařízení pro hromadné ubytování osob alespoň s jednou trvale bydlící osobou. V trvale obydleném domě musí mít trvalý (nebo dlouhodobý) pobyt alespoň jedna osoba. Údaje o domech ze sčítání 2001 jsou v této publikaci z důvodu srovnatelnosti s rokem 1991 uváděny za „trvale obydlené domy s alespoň jedním trvale obydleným bytem“. Nejsou tedy zahrnuty případy domů s neobydleným bytem (byty), ale s trvale či dlouhodobě bydlící osobou (osobami). Byty V rámci otázky na způsob bydlení se zjišťoval charakter obydlí sečtených osob. Nouzové obydlí zahrnuje různá přístřeší, nouzové a provizorní stavby, bydlení v nekolaudovaném domě, nouzové ubytování na pracovišti apod. Rekreační chata, chalupa se uváděla v případě trvalého bydlení osob v objektech určených k rekreaci (vč. nevyčleněných rekreačních chalup a rekreačních domků). Trvale obydlený byt je byt, ve kterém měla k datu sčítání alespoň jedna osoba trvalý nebo dlouhodobý pobyt. Neobydlený byt je byt, ve kterém nebyla hlášena žádná osoba k trvalému nebo dlouhodobému pobytu. Právní důvod užívání bytu – byt ve vlastním domě je byt většinou v rodinném domě, může být i ve vlastním bytovém domě. Byt v osobním vlastnictví je byt, jehož vlastník je samostatně veden v katastru nemovitostí. Jiné bezplatné užívání bytu zahrnuje případy bytů ve všech druzích domů, jejichž vlastníkem je soukromá osoba. Většinou se jedná o bezplatné užívání bytu v domě, který patří příbuzným, rodičům apod. Byt nájemní je užíván na základě nájemní smlouvy; zahrnuje i případy osob bydlících v podnájmu v pronajatém bytě. Jako byty nájemní byly sečteny i byty LBD (lidových bytových družstev), pokud nebyly převedeny do osobního vlastnictví. Byt člena bytového družstva je byt člena bývalého SBD (pouze SBD po roce 1959), pokud dosud nedošlo k převodu bytu do vlastnictví. Byt člena družstva nájemců založeného v průběhu privatizace (sčítání 2001) je charakterizován vztahem, který je založen na členství či účasti uživatele bytu v právnické osobě, která vznikla v procesu privatizace domu (v katastru nemovitostí je jako vlastník domu zapsána právnická osoba - družstvo, s.r.o., a.s.). Obytnou plochu bytu tvoří podlahová plocha obytných místností a část plochy kuchyně, která přesahuje 12 m2. V případě bytu, který se skládá z jedné místnosti – obytné kuchyně, tvoří obytnou plochu bytu plocha celé této místnosti. V obytné ploše bytu ani v počtu obytných místností nejsou zahrnuty místnosti bytu vyčleněné k obchodním nebo pracovním účelům (k vykonávání zaměstnání); tyto prostory byly sečteny jako součást ostatních prostor bytu. Celková plocha bytu je součtem plochy obytných místností, kuchyně a ostatních prostor bytu. Trvale obydlené byty rozdělujeme do čtyř kategorií podle způsobu vytápění a rozsahu základního příslušenství. Byty I. kategorie jsou byty, v nichž jsou všechny obytné místnosti přímo vytápěny ústředním vytápěním a které mají úplné základní příslušenství. Byty II. kategorie jsou byty bez ústředního vytápění se základním příslušenstvím, případně byty s ústředním vytápěním, ale pouze s částečným základním příslušenstvím. Srovnatelnost výsledků v časové řadě V roce 1970 byly započteny mezi obytné místnosti s 8 m2 a větší také obytné místnosti v tzv. experimentální bytové výstavbě, které neměly 8 m2 (zpravidla tzv. půlpokoje), a to jak počtem, tak i obytnou plochou. Ve výsledcích sčítání roku 1980 byly uváděny jako samostatné údaje domy neobydlené a občas obydlené. Tomuto údaji odpovídá údaj o neobydlených domech zjišťovaný při sčítání 1991; údaje však nejsou plně srovnatelné, protože tzv. rekreační chalupy a byty v nich byly v roce 1980 sečteny jako „občas obydlené“ bez ohledu na to, zda chalupa byla či nebyla vyňata z bytového fondu. Při sčítání 1991 nebyly vyčleněné rekreační chalupy do domovního a bytového fondu zahrnuty. Totéž platí i pro údaje o neobydlených bytech. Rozdílně byly v letech 1991 a 2001 zahrnovány obytné místností 4 - 7,9 m2. Při sčítání 2001 byla plocha obytných místností zjišťována přímo na tiskopisu – jako jediný údaj – tedy vč. obytných místností menších než 8 m2; v roce 1991 byla na tiskopisu uváděna jednotlivě plocha všech místností a v rámci zpracování byla plocha obytných místností menších než 8 m2 zahrnuta do ostatních prostor bytu (tedy spolu s plochou předsíně, příslušenství apod.). Druh domu – rodinný dům – byl při sčítání 2001 zjišťován v členění na - rodinný dům samostatný, - rodinný dům dvojdomek a - rodinný dům řadový Takové členění rodinného domu bylo zjišťováno naposledy při sčítání 1970. Mezi lety 1980 a 2001 se měnilo i vymezení kategorie bytu. Do bytů I. kategorie byly postupně zahrnuty i byty s etážovým topením a kamna, pokud zdroj energie byl plyn nebo elektřina, příp. i etážové topení na pevná paliva, pokud byl zdroj mimo byt. Mezi roky 1991 a 2001 se změnila přímo i definice etážového či ústředního topení a díky této metodické změně došlo k přesunu části bytů s etážovým topením do skupiny bytů s ústředním topením. Podle definice etážového topení v roce 1991 byly zahrnuty do této skupiny i byty (převážně v rodinných domech), ve kterých byl tepelný zdroj mimo byt (ve sklepě, v komoře apod.). Podle definice z roku 2001 byly všechny druhy vytápění se zdrojem tepla umístěným mimo byt (nebo v bytě, ale ve zvláštní místnosti k tomu určené) zahrnuty do ústředního vytápění. Tato skutečnost ovlivnila odvozování kategorie bytu. Vysvětlivky k vybraným tabulkám: Tabulky s údaji sčítání 1991 v členění na kraje a okresy jsou přepočteny na územní strukturu roku 2001, s výjimkou okresu Jeseník, který není v datech 1991 uváděn samostatně, ale je zahrnut (podle územní struktury 1991) do okresu Šumperk. Do počtu osob v bytech jsou z důvodu srovnatelnosti uváděny pouze osoby trvale bydlící v bytě. V základních datových publikacích z výsledků sčítání roku 1991 (viz Bibliografie) byly navíc v počtu osob v bytech zahrnuty z dočasně přítomného obyvatelstva i uživatelé bytů dočasně přítomní z důvodu zaměstnání, studia nebo učení (10 234 904 osob oproti 10 238 057 osobám). V tabulkách s údaji sčítání 2001 je průměrná obytná (celková) plocha bytu na 1 osobu počítána ze souboru bytů se zjištěnou obytnou (celkovou) plochou a počtu osob v takto vymezených bytech. Výsledná hodnota ukazatele se proto mírně liší od údajů v základních datových publikacích sčítání 2001 (např. průměrná obytná plocha bytu na 1 osobu – viz tabulka 2.2.7 – údaj za ČR celkem 18,72 oproti např. publikaci Základní informace o okresech a krajích – tab. 118 – údaj za ČR celkem 18,6). Technická vybavenost bytů (splachovací záchod, vodovod, koupelna, plyn, rekreační objekt, plyn a kanalizace) i podíly osob v těchto bytech jsou počítány pouze ze souborů se zjištěnými hodnotami. Výsledný ukazatel je tedy vyšší než v základních datových publikacích (např. vodovod v bytě 99,1 % oproti 98,5 %). Údaj o trvale obydlených domech s alespoň jedním trvale obydleným bytem nezahrnuje trvale obydlené domy s obydlenými nouzovými obydlími a neobydlenými byty, a to z důvodu kompatibility dat s předchozím cenzem. Výsledný počet trvale obydlených domů s alespoň jedním trvale obydleným bytem je tedy nižší než celkový počet trvale obydlených domů s byty, uváděný v datových publikacích výsledků sčítání lidu, domů a bytů 2001. Konkrétně - k 1. 3. 2001 bylo v ČR 1 626 740 trvale obydlených domů s alespoň jedním trvale obydleným bytem a 1 626 789 trvale obydlených domů s byty. V tabulkách s údaji sčítání 1991 a 2001 jsou za obytné místnosti považovány místnosti s podlahovou plochou již od 4 m2, na rozdíl od jiných datových publikací s výsledky sčítání, ve kterých jsou – v souladu s národní legislativou – obytné místnosti vymezeny minimální plochou 8 m2. |
Zveřejněno dne: 29.04.2005
Data jsou platná ke dni zveřejnění publikace.
