Komentář 5

K základním tendencím v dlouhodobém pohledu patří:

- Bytový fond České republiky stárne. V roce 1980 bylo průměrné stáří bytů 40,0 roku, v roce 2001 činilo 41,2 roku.

- Rekonstrukce nejstarších bytů působí na snižování jejich podílů ve struktuře bytového fondu podle stáří domů.

- Z výsledků sčítání 1991, kdy se zjišťovaly odděleně údaje o výstavbě domu a údaje o období rekonstrukce, vyplynulo, že téměř každý čtvrtý byt byl rekonstruován; rekonstrukce byly prováděny především od šedesátých let.

Hlavní charakteristiky stáří bytového fondu k 1. 3. 2001:

- Nejvíce trvale obydlených bytů bylo postaveno nebo zrekonstruováno v období 1971 - 1980 (22,5 % z celkového počtu všech trvale obydlených bytů), naopak výrazně méně po roce 1991 (pouze 8,2 % z celkového počtu trvale obydlených bytů).

- Obecně starší bytovou výstavbou se vyznačují české kraje, mladší moravské kraje.

- Nejstarší bytový fond měla Praha (46,9 let) a Karlovarský kraj (44,9 let), nejmladší pak Zlínský (36,2 let) a Moravskoslezský kraj (37 let).

- K okresům s nejnižším průměrným stářím bytového fondu patřily okresy Most (34,2 let) a Chomutov (34,4 let) tj. industriální okresy v severních Čechách s kvantitativně významnou výstavbou nových bytů v souvislosti s rozvojem povrchové těžby uhlí. Např. jen v okrese Most bylo z důvodu rozvoje těžby ve druhé polovině 20. století zrušeno více než 80 obcí.

- Struktura bytového fondu jednotlivých okresů podle konkrétních období výstavby či rekonstrukce dokumentuje názorně rozvoj jednotlivých regionů v různých časových obdobích. Bytová výstavba padesátých a šedesátých let ovlivnila strukturu bytů zejména v severomoravských okresech (Karviná, Ostrava, Frýdek-Místek) a v okresech severočeských (Most, Sokolov). Sedmdesátá a osmdesátá léta jsou významně zastoupena v okresech Česká Lípa, Chomutov a Ústí nad Labem, ve kterých byty z tohoto období tvoří více než polovinu bytového fondu.

- Vylidnění pohraničí po roce 1945 přispělo mimo jiné v této oblasti ke stárnutí bytového fondu. Okresy s nejvyšším průměrným stářím bytového fondu byly proto v roce 2001 Děčín (51,7 let), Karlovy Vary (47,8 let), Liberec (47,3 let) a Trutnov (46,9 let).

- Hlavní město Praha má extrémně rozdílnou vnitřní strukturu bytového fondu z pohledu období výstavby či rekonstrukce. Pražské obvody, jejichž součástí jsou rozsáhlá panelová sídliště na okrajích města, mají významné zastoupení bytů postavených v sedmdesátých a osmdesátých letech 20. století, naopak obvody historické části města - zejména Praha 1 a Praha 2 - mají nadpoloviční zastoupení bytů postavených do roku 1919.

- V členění podle velikostní kategorie sídla se projevil vliv postupného stárnutí bytového fondu v obcích s malým počtem obyvatel (v sídlech do 199 obyvatel - 49,9 let). Naopak sídla mezi 20 tisíci až 100 tisíci obyvateli se vyznačovala mladším bytovým fondem s relativně vysokým podílem bytů vystavěných mezi lety 1961 - 1990.