7. Závěr

V období 1961-2001 nedocházelo již v České republice k tak dramatickým změnám v rozmístění obyvatel jako v předchozích desetiletích, mnohé související procesy však přesto zůstávají poměrně významné. Zcela odlišně přitom probíhal vývoj v letech 1961-1991 a v posledním desetiletí.

Období 1961-1991 znamenalo stálý, i když koncem období již jen nepatrný růst populace České republiky. K největšímu nárůstu počtu obyvatel došlo díky vysokým migračním ziskům i přirozenému přírůstku v některých výrazně preferovaných okresech s rozvojem těžby a průmyslu, tedy především v Moravskoslezském kraji, a některých dalších, zejména pohraničních okresech. Naopak pokračovaly úbytky obyvatelstva v převážně venkovských okresech v zázemí velkých měst především ve středních a jihozápadních Čechách.

Pokračující procesy urbanizace ovlivnily nejen regionální rozmístění obyvatelstva, ale především jeho rozložení do jednotlivých velikostních skupin obcí a sídel. V letech 1961-1991 se ve všech krajích významně zvýšil podíl obyvatelstva žijícího ve městech, nejrychlejší růst zaznamenala okresní města, resp. města nad 10 tisíc obyvatel. Města přitom rostla jak vlastním přirozeným přírůstkem, tak pokračující migrací z venkova a administrativním připojováním původně venkovských obcí. Naopak podíl venkovského obyvatelstva se trvale snižoval, rychle pokračovalo především vylidňování nejmenších sídel.

Devadesátá léta však znamenala obrat téměř všech těchto trendů. Nevelký přirozený přírůstek republiky se změnil v trvalý populační úbytek a došlo i ke změnám v migrační bilanci regionů a velikostních skupin obcí.

Některé dříve preferované průmyslové oblasti se staly značně neatraktivními a migračně ztrátovými, naopak výrazně vzrostly migrační zisky dosud ztrátového Středočeského kraje a dalších okresů v zázemí velkoměst.

Začínají se stále více prosazovat suburbanizační procesy, což vede k naprostému obratu bilance obyvatelstva jednotlivých velikostních kategorií obcí. Po mnoha desetiletích růstu se v letech 1991-2001 podíl městského obyvatelstva poprvé snížil. Největší úbytky obyvatelstva zaznamenávají velká města nad 50 tisíc obyvatel. Podíl venkovského obyvatelstva naopak téměř ve všech krajích mírně vzrostl. Migračně nejatraktivnějšími se stávají menší a střední obce (s 500-5 000 obyvateli) a to především v zázemí velkých měst. U těchto kategorií obcí dochází nyní k růstu počtu obyvatel. Úbytky obyvatelstva v nejmenších obcích (do 500 obyvatel) však pokračují.