Rozmístění a koncentrace obyvatelstva ČR - 2001


6. Vývoj obyvatelstva ve městech v letech 1961-2001

6. Vývoj obyvatelstva ve městech v letech 1961-2001

6. Vývoj obyvatelstva ve městech v letech 1961-2001

V souboru 522 měst existují mezi jednotlivými městy výrazné rozdíly, ať již jde o jejich velikost, strukturu obyvatelstva, tempo jejich růstu apod.


a) Hlavní město Praha

Praha má specifické postavení mezi našimi městy. Je výrazně největším městem, s dostatkem pracovních příležitostí, takže dlouhodobě měla pozitivní migrační přírůstek, který více či méně kompenzoval ztráty obyvatelstva přirozenou měnou způsobené nepříznivou věkovou strukturou (vysokým podílem staršího obyvatelstva). Pouze v sedmdesátých letech se reprodukce v Praze zvýšila natolik, že počet narozených převýšil počet zemřelých. Až na výjimky se počet obyvatel Prahy každým rokem zvyšoval, takže v roce 1991 byl proti roku 1961 vyšší o 82,2 tis. (o 7,2 %).

V posledním desetiletí se však saldo migrace dále snížilo a naopak část obyvatel hlavního města si postavila rodinné domy v blízkém okolí Prahy. Vzhledem k tomu, že přirozený přírůstek byl nadále vysoce záporný, počet obyvatel města se snížil o 45,1 tisíc obyvatel; celkový přírůstek obyvatel za období 1961-2001 dosáhl jen 36,2 tis., tj. 3,2 %.

Za zaměstnáním do Prahy v roce 2001 dojíždělo 163,1 tis. osob, takže téměř 23 % pracovních míst v Praze je obsazeno dojíždějícími pracovníky. Vzhledem k věkové struktuře obyvatel Prahy (průměrný věk 41,1 roku, téměř 37 % obyvatel Prahy tvoří 50leté a starší osoby, index stáří 121) a velmi nízkému podílu dětí do 15 let (13,4 %) nelze předpokládat, že by se počet obyvatel hlavního města mohl v budoucnu zvyšovat přirozenou měnou.


b) ostatní velkoměsta

Ve všech městech nad 100 tis. obyvatel se až do roku 1991 počet jejich obyvatel zvyšoval, ale v devadesátých letech dochází k jeho snižování. Z pohledu věkové struktury je nejmladším velkoměstem Ostrava (průměrný věk 38,5 roku, index stáří 77) a nejstarším Brno (průměrný věk 40,4 roku, index stáří 109)

Druhým největším městem zůstává stále Brno. Za čtyřicet let vzrost počet jeho obyvatel téměř o jednu šestinu (největší přírůstek byl v sedmdesátých letech). V devadesátých letech však přírůstek migrací byl podstatně nižší než úbytek přirozenou měnou, takže došlo k poklesu počtu obyvatel. Brno je však stále silným centrem Moravy s množstvím pracovních příležitostí. Do Brna dojíždělo v době sčítání 65,1 tis. osob, tyto tvořily téměř 30 % všech zaměstnaných v Brně.

Tab. 27 Vývoj počtu obyvatel ve městech se 100 tis. a více obyvateli





Převážná část přírůstku obyvatel Ostravy byla zaznamenána již v šedesátých letech zásluhou vysoké migrace do města. Tato se však postupně snižovala a v devadesátých letech je již úbytek obyvatelstva migrací větší než úbytek přirozenou měnou. V důsledku migrace především mladých lidí v šedesátých letech a následného vysokého počtu dětí v sedmdesátých letech je zde poměrně příznivá věková struktura. Zánik mnoha pracovních míst se projevil i v tom, že do města dojíždí za prací o 18 tis. osob méně než v roce 1991, jen 45,4 tis.

Plzeň se zvětšovala především do roku 1980, v současné době má stejně jako Ostrava méně obyvatel než v roce 1980. Počet obyvatel se v devadesátých letech snižoval v důsledku migrace i úbytku přirozenou měnou. Město zůstává silným průmyslovým centrem, dojíždí do něj za prací 27,4 tis. osob, tedy stejně jako v roce 1991.

Olomouc měla nejvyšší přírůstky obyvatel do roku 1980, stotisícovou hranici překročila však až v roce 1991 a za posledních deset let se počet jejich obyvatel téměř nezměnil. Počet osob dojíždějících do města za prací se proti roku 1991 zvýšil téměř o 5 tis. a dosáhl 24,2 tis. (dojíždějící tvoří 37 % všech zaměstnaných ve městě).


c) města s 50-99 tis. obyvatel

Mezi 17 městy, zastoupenými v této velikostní skupině, jsou velké rozdíly z hlediska vývoje počtu obyvatel. Městy s nejnižším přírůstkem (do 14 %) počtu obyvatel mezi roky 1961-2001 jsou Teplice, Karlovy Vary a Děčín (Teplice a Karlovy Vary současně patří i do skupiny měst s nejvyšším úbytkem obyvatel v letech 1991-2001).

Naopak rychlý růst počtu obyvatel byl zaznamenán ve městech Hradec Králové, České Budějovice a Chomutov - za čtyřicet let se zvětšil zhruba o polovinu. České Budějovice jsou také jediným městem této kategorie s přírůstkem obyvatel (i když velmi malým) od roku 1991.
Tab. 28 Vývoj počtu obyvatel ve městech s 50-99 tis. obyvateli




Ještě vyšší nárůst počtu obyvatel byl v Havířově. Zde se dokonce zvětšil o více než dvě třetiny a přitom téměř celý tento přírůstek byl realizován již v šedesátých letech (v těchto letech relativně vysoká migrace). V dalších letech se tento přírůstek výrazně snížil a od osmdesátých let se již zcela zastavil.

Stabilně velmi vysoký přírůstek obyvatel vykazoval až do roku 1991 Frýdek-Místek, který za třicet let více než zdvojnásobil počet svého obyvatelstva. I přes poměrně vysoký pokles obyvatel v devadesátých letech, mělo město v roce 2001 téměř dvakrát tolik obyvatel jako v roce 1961. Frýdek-Místek je v této skupině městem s nejvyšším přírůstkem obyvatel.

Těsně pod stotisícovou hranicí jsou města Liberec, České Budějovice, Hradec Králové a Ústí nad Labem. Liberec a Ústí nad Labem již v roce 1991 dokonce stotisícovými městy byly. Liberec však v devadesátých letech ztrácel obyvatelstvo jak emigrací, tak přirozenou měnou, takže se dostal pod stotisícovou hranici. U Ústí nad Labem je to trochu složitější. Nejen, že vysoká emigrace vysoce převažuje nad přírůstkem přirozenou měnou, ale začátkem devadesátých let se osamostatnila i městská část Trmice s téměř dvěma tisíci obyvatel. Výsledkem je to, že Ústí nad Labem chybí do stotisícové hranice téměř 5 tis. osob.

Českým Budějovicím a Hradci Králové chybí k dosažení hranice velkoměsta 3 tis. obyvatel. Obě města však mají odlišný vývoj. Hradec Králové zaznamenal vysoký přírůstek obyvatel v šedesátých a sedmdesátých letech; v devadesátých letech počet jeho obyvatel klesal především z důvodu emigrace. České Budějovice měly vysoký přírůstek ještě v osmdesátých letech a i v devadesátých letech počet jejich obyvatel mírně vzrostl (o 0,1 tis. – především přirozenou měnou).

Z obecného trendu vývoje obyvatelstva ve městech (růst obyvatelstva do roku 1991 a pak jeho pokles) se vymykají dvě města. Kladno jako největší středočeské město má v posledních třech sčítáních téměř stejný počet obyvatel (rozdíl je menší než 1 %). V Karviné (jako v jediném velkém městě) klesá počet obyvatel již od roku 1970. Nárůst počtu obyvatel v tomto městě v šedesátých letech však byl natolik vysoký, že i přes období třicetiletého poklesu počtu obyvatel má město téměř o třetinu obyvatel více než v roce 1961.


d) města s 10-49 tis. obyvatel

K 1. 3. 2001 měla Česká republika 109 měst s 10-49 tis. obyvateli. Žilo v nich 2 185,1 tis. obyvatel, tzn. 21,4 % obyvatel republiky. Počet obyvatel v těchto městech se za čtyřicet let zvýšil o 641,8 tis. (o 41,6 %), přitom v devadesátých letech došlo v tomto souboru měst k poklesu obyvatel o necelých 20 tis., tedy o 0,9 %.

Jedenáct měst od roku 1961 minimálně zdvojnásobilo počet svých obyvatel. Extrémem je Chodov, který jen v letech 1961-1970 počet obyvatel zvýšil 2,5krát a protože v klesající míře růst pokračoval až do roku 1991, celkově se počet obyvatel tohoto města zvýšil více než třikrát. Vysoká tempa růstu v letech 1961-1991 a pokles v letech 1991-2001 zaznamenala města Klášterec nad Ohří (celkový přírůstek o 169,9 %), Česká Lípa (o 149,9 %), Kopřivnice (o 145,1 %) a Tachov (o 126,5 %). Naopak přírůstky obyvatel ve všech desetiletích byly zjištěny u měst Žďár nad Sázavou (celkový přírůstek o 135,7 %), Rožnov pod Radhoštěm (o 132,6 %), Prachatice (o 120,1 %), Bruntál (o 113,9%), Neratovice (o 111,4 %) a Jirkov (o 108,7 %).

Dvůr Králové nad Labem je naopak jediným městem, ve kterém bylo v roce 2001 o 0,5 tis. obyvatel méně než v roce 1961. Počet obyvatel klesal v tomto městě s výjimkou sedmdesátých let po celé čtyřicetileté období. Nejnižší relativní přírůstky měla města Poděbrady (celkem o 1,5 % - s poklesem počtu obyvatel v osmdesátých letech), Ostrov (celkem o 1,8 % - s výrazným poklesem v osmdesátých letech), Jaroměř (celkem o 4,2 % - s výrazným poklesem v šedesátých letech), Bohumín (celkem o 6,6 % - s poklesem v osmdesátých letech), Beroun (celkem o 8,4 % - s poklesem v sedmdesátých letech) a Litvínov (celkem o 9,6 % - s výrazným poklesem v devadesátých letech).

Vývoj počtu obyvatel v letech 1991-2001 je však odlišný. U 69 měst počet obyvatel v tomto období poklesl a pouze u 40 se zvýšil, přitom pouze u 17 měst byl tento přírůstek vyšší než 2 %. Obě města s nejvyšším přírůstkem mají netypický vývoj počtu obyvatel. V Jirkově počet obyvatel rostl ve všech desetiletích, ovšem nejnižší přírůstek zde byl zaznamenán v sedmdesátých letech. U Vysokého Mýta lze zase pozorovat pravidelné střídání nízkých poklesů a výrazných přírůstků obyvatel.

Tab. 29 Města s 10-49 tis. obyvateli s nejvyšším a nejnižším relativním přírůstkem
v letech 1991-2001





Mezi městy s největším přírůstkem v devadesátých letech jsou většinou města, ve kterých se počet obyvatel zvyšoval po celých čtyřicet let. Výjimku tvoří kromě již zmíněného Vysokého Mýta ještě Krupka a Jaroměř (v obou městech po poklesu v šedesátých letech následoval celkem pravidelný růst počtu obyvatel).

Mezi městy s nejvyšším úbytkem obyvatel lze najít nejvíce měst z Ústeckého kraje. V obou městech s nejvyšším relativním úbytkem klesá počet obyvatel již od roku 1980 (obdobně je na tom i Kolín). Zatímco v Litvínově se pokles zrychluje, v Bílině se trochu zpomalil. V sedmi z uvedených 13 měst je pokles počtu obyvatel přirozeným pokračováním vývoje z předchozích desetiletí (vysoký přírůstek v sedmdesátých letech, menší, nebo dokonce velmi malý přírůstek v osmdesátých letech). Ale u měst Orlová, Český Těšín a Nymburk přírůstek obyvatel naopak pravidelně stoupal, takže byl v osmdesátých letech nejvyšší a v posledním desetiletí přišel prudký zlom (především u prvně dvou jmenovaných měst).


e) Města do 10 tisíc obyvatel

Menší a malá města do 10 tis. obyvatel tvoří tři čtvrtiny všech měst, ale žije v nich necelá čtvrtina městského obyvatelstva. Mírný nárůst počtu obyvatel v těchto městech v šedesátých a sedmdesátých letech byl vystřídán poklesem v osmdesátých letech, aby v devadesátých letech počet obyvatel v těchto městech opět mírně vzrostl (o 0,8 %). Celkově se za čtyřicet let počet obyvatel těchto měst zvýšil o necelých 10 %.

Ovšem mezi jednotlivými městy jsou logicky velké rozdíly. Z 391 měst této kategorie v letech 1961-2001 zaznamenalo 251 měst nárůst počtu obyvatel a 140 měst pokles obyvatelstva (z toho u 35 měst klesal počet obyvatel po celých čtyřicet let).

Tab. 30 Města do 10 tis. obyvatel s největším přírůstkem a úbytkem obyvatel v letech
1991-2001





Přírůstky až na několik výjimek nebyly tak vysoké jako u větších měst. Jen u 29 měst došlo k nárůstu počtu obyvatel alespoň o 50 % (z toho bylo 13 měst s 5-9 tis., 16 měst se 2-5 tis. a žádné město pod 2 tis. obyvatel). Pouze u čtyř měst s méně než 5 tis. obyvateli se počet obyvatel zdvojnásobil – Horní Bříza (nárůst o 115,0 %), Slušovice (nárůst o 117,1 % přes pokles v šedesátých letech), Velešín (nárůst o 118,6 %) a Odolena Voda (nárůst o 118,7 %, více než polovina nárůstu se uskutečnila v šedesátých letech). Extrémem je Stráž pod Ralskem, kde se počet obyvatel zvýšil více než pětkrát (nárůst o 432,8 %), přitom v letech 1970-1980 se zvýšil téměř na trojnásobek. Důvodem byl rozvoj uranového průmyslu v této oblasti.

Naopak u osmi měst poklesl v letech 1961-2001 počet obyvatel o více než třetinu a u dvou (Trmice a Chabařovice) dokonce o více než polovinu. Zajímavé je, že u všech šesti měst s nejvyšším úbytkem obyvatel v těchto letech byl zaznamenán v období 1991-2001 přírůstek obyvatel (u Lomu a Trmic dokonce výrazný). Nejvíce se zmenšují tato menší a malá města na severozápadě Čech – všech dvanáct měst s nejvyšším úbytkem obyvatel je z Plzeňského, Karlovarského a Ústeckého kraje.

I v letech 1991-2001 mírně převažovala města s růstem obyvatel (bylo jich 201 proti 190 městům s poklesem obyvatel). Mezi 60 městy s nárůstem větším než 5 % převažovala města s 2-5 tis. obyvatel (43) před městy do 2 tis. (10), měst nad 5 tis. obyvatel s tímto přírůstkem bylo jen 7.

Extrémní přírůstek byl dosažen v Milovicích, které se zvětšily více než třikrát. Město se v důsledku umístění sovětských vojsk postupně vylidňovalo a teprve po jejich odchodu v devadesátých letech se zvětšovalo až nad úroveň roku 1961. Zajímavý vývoj lze pozorovat u města Trmice. Toto město bylo až do roku 1991 městskou částí Ústí nad Labem. Po celou tuto dobu počet obyvatel výrazně klesal. V devadesátých letech se však Trmice staly samostatným městem a počet obyvatel zde výrazně vzrostl. Zhruba o třetinu vzrostla ještě města Lázně Bohdaneč, Velké Hamry a Zákupy. Polovina z dvanácti měst s nejvyšším přírůstkem přitom ještě v osmdesátých letech zaznamenala pokles obyvatel.

Mezi městy s nejvyšším úbytkem obyvatel v letech 1991-2001 lze nalézt jak města, která patří k městům s největšími úbytky v posledních čtyřiceti letech (Hartmanice, Bečov nad Teplou, Manětín), tak města, u nichž v posledních čtyřiceti letech počet obyvatel dost výrazně vzrostl (Vrbno pod Pradědem, Kaznějov, Ledeč nad Sázavou). V těchto třech městech byly totiž v předchozích desetiletích zaznamenány vysoké přírůstky obyvatel.

Některá malá města, např. Hartmanice, Bečov nad Teplou, Manětín, ale také Mirotice nebo Měčín se v důsledků dlouhodobého poklesu počtu obyvatel přibližují hranici 1 000 obyvatel.

Zveřejněno dne: 31.12.2003
Data jsou platná ke dni zveřejnění publikace.