Kategorie nezjištěno

Možnosti neodpovědět na otázku týkající se náboženství a víry využil necelý jeden milion občanů, odpovídající přibližně jedné desetině (8,8 %) celkového počtu obyvatel. Přes poměrně vysoký absolutní i relativní počet těchto osob došlo oproti velikosti této kategorie v roce 1991 k výraznému poklesu. Před deseti lety nezodpovědělo otázku týkající se náboženství podstatně více osob – téměř 1 670 tisíc, představujících v té době kolem jedné šestiny (16,2 %) všech obyvatel.

S ohledem na přetrvávající význam této skupiny osob je účelné se alespoň krátce zabývat také některými charakteristickými znaky těchto osob. Obecně k tomu ještě poznamenejme, že ve skutečnosti se jedná o několik kategorií osob. Mohou být mezi nimi např. jak věřící tak osoby bez vyznání, kteří z principu odmítli toto zjišťování jako zásah do soukromí, odpověd nevyplnily i osoby, kterým jsou tyto otázky lhostejné a nezajímají je, nebo rovněž osoby vycházející jen z dobrovolnosti vyplnění odpovědi na tuto otázku.

Existující zásadní rozdíl v počtu osob v této kategorii při posledních dvou sčítáních ve srovnání s roky 1921, 1930 a 1950 je dán jinými právními úpravami pro uvádění těchto údajů. Příslušné údaje o náboženském vyznání se v uvedených letech vyplňovaly jako povinné, církevní příslušnost byla daná, např. v roce 1930 se změna církevní příslušnosti pokládala za provedenou jen v případě řádného oznámení okresnímu úřadu. Nešlo ji tedy měnit jen zápisem do sčítacího archu. Z těchto důvodů byly proto prakticky zanedbatelné počty osob v kategorii nezjištěno v roce 1921 (1 564) a v roce 1930 (1 349). Obdobně tomu bylo též v roce 1950, kdy se jednalo o necelých 23 tisíc osob, představujících jen tři desetiny procenta. Při sčítáních v roce 1991 a 2001 tomu bylo odlišně. V roce 1991 bylo s ohledem na existující diskuse ohledně této otázky rozhodnuto o možnosti odpověď neuvést. V roce 2001 byla již možnost neodpovědět zakotvena v zákoně o sčítání a to formulací, že tento údaj „vyplní každý podle svého rozhodnutí“.

901 981 osob, u kterých nebylo náboženské vyznání podle výsledků sčítání 2001 zjištěno je tvořeno v téměř identickém rozdělení polovinou muži a polovinou ženami. Absolutně nejvíce těchto osob se soustřeďovalo ve velkých městech, což je dané zcela jednoznačně právě jejich vysokým počtem obyvatel. Srovnání těchto osob v rámci rozdělení obyvatel podle velikostních skupin obcí ukazuje, že tato kategorie počty obyvatel nikterak výrazně neovlivňuje. Od nejmenší obce až po největší město je podíl těchto osob stále zhruba shodný a pohybuje s velmi mírným klesajícím trendem kolem devíti procent (rozdíl činí jen 1,4 procentního bodu). Stejně tomu bylo tak i v předchozím sčítání, pouze byly, jak absolutní čísla tak podíly, vyšší.

Podle věku představují největší část těchto občanů, zhruba jednu pětinu, děti do 14 let. V rámci samotné kategorie dětí není jejich podíl nikterak vysoký, jedná se o přibližně jedenáct procent. Výší svého podílu (16,6 %) na celkovém počtu pak následuje věková skupina 20-29letých. Z hlediska dosaženého podílu tvoří nejvyšší podíl 20-29letí a 30-39letí, jejich podíl z příslušné desetileté věkové kategorie se pohybuje mírně pod jednou pětinou. S rostoucím věkem pak ochota zodpovědět tuto otázku výrazně vzrůstala, takže např. u starších osob šedesáti let neodpovědělo jen zhruba 6 % osob.

Zodpovězení této otázky nebylo ovlivněno ani úrovní vzdělání, srovnání podle jednotlivých stupňů vzdělání totiž ukazuje, že u každého je zhruba stejný podíl těchto osob. Na otázku neodpovědělo absolutně nejvíce osob se středoškolským vzděláním, což je dané jeho nejčetnějším výskytem. Mírné rozdíly při sledování tohoto ukazatele podle rodinného stavu ukazují na vyšší podíly u svobodných a pak ženatých před rozvedenými a ovdovělými. To však přímo neprezentuje vliv tohoto stavu ale spíše odkazuje na vyšší věk příslušných občanů.